Nový Al Capone v cukrátkovém obalu

01.04.2006 05:00 - František Matějíček | foto: facebook interpreta

Díky albu "La Good Life" oslovil vyšlechtěný kanadsko-libanonský krasavec K-Maro také posluchače českých rádií. A protože je železo třeba kout, dokud je žhavé, vychází mu u nás i druhá kolekce s ambiciózním názvem "Milion Dollar Boy". A zní opravdu zajímavě, jenom je asi určena pro úplně jinou cílovou skupinu.
5/10

K-Maro - Million Dollar Boy

Skladby: K-Maro, Les Fréres Existent Encore, Histoire de Luv, K.P.O.N.E. Inc., Gangsta Party, Million Dollar Boy, Nice & Slow, Juss Shake, Dirty, Strip Club, Noveau Millenaire, The Greatest, Simple Vie
Celkový čas: 50:28
Vydavatel: Warner Music
Po albovém úspěchu v podobě desky "La Good Life" pojal vyšlechtěný krasavec K-Maro druhý pokus opravdu velkolepě. Honosný název "Million Dollar Boy", důstojný přebal, image zdravě živeného gangstera a třináct nějakých těch skladeb. A to je právě ono...

Nějaké ty skladby znějí dobře, dokonce ani nevadí, že v nich pětadvacetiletý, v Kanadě naturalizovaný Libanonec vykrádá sám sebe. A dokonce mě napadá, že se tomu nedá ani mnoho vyčítat. Snad jenom to, že českého posluchače dílo nijak masově neosloví. Ani nemůže. Jeden song stokrát jinak, zpěvná francouzština ani hra na Al Caponeho nepřinášejí výrazové prostředky, po kterých v našich zeměpisných šířkách prahneme. Možná však bude deska "Million Dollar Boy" vhodným typem nahrávky, který můžeme doporučit začínajícím muzikantům. To aby se poučili, jak se dají dělat aranže bez používání zaběhnutých klišé. V tomhle směru může být K-Maro skutečně originální. Chybí ale silná melodie nebo úderný nápad. Nepřináší ho ani singlová nahrávka "Histoires De Luv", ani žádná z dalších dvanácti. Tou opravdu nejvydařenější je zřejmě song "Les Fréres Existent Encore", ale to je taky jenom kopie slavné "Femme Like You".

A teď si možná pomyslíte, že deska nestojí vůbec za nic. To by byla veliká mýlka! Vždyť ono to hraje, neruší, neuráží nevkusem a navíc to občas kombinuje a balancuje na hranici několika hudebních stylů. Atmosféra taky není k zahození, basy, perkuse, kytara, hm... Stejně je to trochu málo. Čeho se asi chytí Evropan, když se mu nabízí něco, co ani nechce? No přece mediální kampaně! Takové mediální kampaně, při níž blbnou i hudební odborníci a do příslušných kolonek zapíší jméno člověka, který nic neumí. A K-Maro má tu smůlu, že takovou kampaň mu v Česku nikdo nezaplatí. Proč taky? Za pět let třeba už žádný K-Maro nebude a deska jinde vyvažovaná zlatem skončí ve frcu na Můstku s cedulkou stanovující cenu nosiče na dvacet korun českých. Takže odchod, děkujeme a příště doporučuji Quebec, nebo Paříž!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY