Protože vás, milí čtenáři, máme rádi, rozhodli jsme se pro vás čas od času připravit koncertní reportáž, která bude zachycovat nejen samotný akt, tedy vystoupení, ale též celý ten kolotoč kolem, který bývá běžnému hudebnímu fanouškovi skryt. Chceme pro vás zaznamenat vše, včetně otravného cestování, problémů s pořadateli i bujarých pokoncertních večírků. Za první obětní beránky jsme si vybrali dvojici pražských kapel - Lety mimo a Zpraku! a zmapovali jsme jejich výpravu do východních Čech.

Je pátek odpoledne a letošní zima konečně ukazuje svou přívětivější tvář. Sluníčko příjemně hřeje a já spěchám ke smíchovskému klubu Futurum, kde mám domluvený sraz s fotografem Gerrym a členy kapely Lety mimo. Chlapci za sebou mají tak trochu improvizované vystoupení pro maturanty plesající předchozí večer v sále nad Futurem. Já pro změnu bláznivou noční jízdu z Kolína nad Rýnem. Nikdo z nás toho evidentně mnoho nenaspal. "Vždyť jsme toho ale moc nevypili," ujišťuje se nahlas zpěvák Looky. A zřejmě má pravdu, protože s nakládáním nástrojovky do dvou přistavěných osobáků se chlapci vypořádávají ve svižném tempu. Čeká nás "dvoják" - Broumov a Pec pod Sněžkou. Do kufrů se tak krom aparatury musí vměstnat i výbava na snowboarding.

Do It Yourself

Vyrážíme. Looky s bubeníkem Lukášem Horstem zvaným Maštenka, já společně s Gerrym a kytaristou Cvancem. Čeká nás dlouhá cesta a máme tudíž spoustu času probrat věci kolem vydání nové desky Letů. "Skončila nám smlouva. O prodloužení nebyl zájem, tak jsme se rozhodli natočit to za svoje a teprve pak začít řešit vydavatele," vysvětluje Cvanc. Zajímá mě, na kolik takové nahrávání ve vlastní režii vlastně přijde. "Něco kolem sedmdesáti tisíc. Zkoušeli jsme sehnat i nějaký sponzory, ale asi ze stovky oslovených se ozvali sotva čtyři. Plno lidí bylo dost arogantních, takže tohle už fakt nikdy! U nás beztak všechno funguje čistě na kamarádský bázi," dodává a následně vypočítává: "Bicí a basu jsme nahrávali ve studiu Davida Kollera. Zpěv a kytaru pak na horách v jedný roubence, kam jsme si navezli různě napůjčovaný vybavení. Zvuk měl na starosti Samo Pospíšil, kterýho jsme znali už ze Sona. Má za sebou třeba desky Anny K, Kurtizán nebo Žbirky. Míchalo se na Slovensku a komunikace probíhala prostřednictvím empétrojek a po Skypeu. Všechno kolem kapely si teď v podstatě hlídáme sami. Looky se stará o merchandising a já zařizuju koncerty."

Míjíme ošklivě vypadající havárku. Cvancovi zvoní telefon. Vypadá to na koncert, přesněji na další ples. "Ale s tím my problém nemáme, lidi jsou aspoň pěkně rozpařený," směje se Cvanc. Ale zpět k desce, která nese název "Electra". "Nakonec vychází na úplně novým labelu Sub Pub, který si založil bývalý manažer z BMG Radek Adamec. Myslím, že to nebude deska na první poslech, bude asi tvrdší než 'Euforia'. Na druhou stranu je tam hodně poloh, některý skladby jsou až netypicky melancholický, ale máme tam i takovou punkovou legrácku. Možná trochu ubylo samplů, ale zase jsou mnohem účelnější," přemítá Cvanc, zatímco zastavujeme u benzínky na okraji Hradce Králové. Místní to tu očividně využívají především jako improvizovanou hospodu. Podává se klasika všech muzikantů na cestách - bageta, hot-dog a kafe z matu. Po telefonu zjišťujeme, že druhá část výpravy uvízla v koloně u zmiňované bouračky. Zpraku! se dopravují po vlastní ose. Ale času je stále dost. A my už to máme do Broumova relativně blízko.

Máte tady šatnu?

Na tamní liduprázdné náměstí přijíždíme už za tmy. Jediný živáček nás naviguje směrem k disco klubu Ocelové město. Ale prý mají ještě zavřeno. Opravdu, než se doboucháme na hlavní dveře, chvíli to trvá. Chlapík z místního personálu nás hned na začátku naprosto odzbrojí, když na Cvancův dotaz: "Kde je tady šatna?" jenom mávne rukou směrem ke stěně plné věšáků. "Já ale myslel šatnu pro kapely..." Maník jenom bezradně pokrčí rameny. Začíná to opravdu zajímavě. Kolem baru, kulečníku a stolního fotbálku procházíme do hlavního prostoru, bývalého kinosálu, který místní přetvořili na diskotéku a kde také jednou měsíčně pořádají rockové dýchánky. Po stupíncích mezi boxy k sezení se jde k parketu, jenž je v současné chvíli pomyslně rozdělen na "pódium" a "hlediště". Nad tím vším trčí stříbrná diskokoule. Zatím je tu pusto, prázdno, zima a tma.

Zjišťujeme situaci na baru. "Tady je to spíš pro ty diskofily. A ostatní lidi sem nepřijdou už jenom z principu. Že jsou tady jako všichni v bílejch tričkách a růžovejch svetříkách," oznamuje nám barmanka v růžovém svetříku, zatímco zápasí s pípou. "Ale ne, chodí sem běžně sto, sto padesát lidí," kontruje místní zvukař. Na jména vystupujících si však už bohužel moc nevzpomíná. Na Cvancovi začíná být patrná jemná nervozita. Koncert v Broumově sice Lety berou spíš jako určitou neoficiální, zkušební předpremiéru svého nového koncertního programu, ale i při takové předpremiéře se šikne nějaké to publikum. Přemítání nad významem dnešního vystoupení utíná příjezd Lookyho s Maštěnou. Jde se vykládat.

Atmoška jak z Formana filmu

Ve snaze být aspoň trochu užitečný přináším z auta na pódium mimo jiné lékárničku. Mezitím se začínají trousit první návštěvníci. Staří rockoví pardálové i místní vlasatá omladina, která zřejmě překonala odpor k doupěti diskofilů. Všichni se dobře znají. "Nazdááár," haleká místní boss, který má v klubu na starosti finance, "hele, přišli i Dvořákovi, vždyť jsem to říkal." Všichni se schovávají do přítmí ke stolečkům po stranách klubu.

Chlapci ze Zpraku! mají drobné zpoždění. Je rozhodnuto, že Lety dnes večer vystoupí jako první. Probíhá rychlá zvukovka. A na scéně se objevuje asi padesátiletý obtloustlý androš, který se zde stará o program. "Chlapci, pozor, tady jste docela dost známí," snaží se rozptýlit rozpaky nad chabou návštěvou. "Ještě dorazí," uklidňuje a vzápětí nás seznamuje se situací na místní scéně. "Jo, Broumovská kytara... To tady má úspěch. A na Divokýho Billa bylo loni našlapáno. A co vy, hošani, máte v létě čas? Teď je před volbama, tak máme peníze," odkrývá nám mimoděk předvolební "finty" současných broumovských radních.

Je čas začít, nad klubem se bydlí, takže konečná je stanovena klasicky na desátou. Androš, který jako by vypadl z nějakého hodně starého Formanova filmu, přichází k mikrofonu a uvádí kapelu: "A teď, jak jsem sliboval, tu máme něco pro fajnšmekry - Lety mimo!" zakřičí vysokým hláskem. Značně nachlazený Looky, který se byl před chvílí rozezpívat na záchodcích, do sebe hází paralen a jde se na věc. V tu chvíli hlásí pokladna asi sedmdesát platících, z nichž někteří během koncertu v klidu hrají kulečník nebo klábosí na baru. Pro kapelu nelehká situace, ale Lety to zvládají s přehledem a nadhledem. Koncertně vděčné hitovky "Revoluce", "Rozjetá párty" nebo "Skaska" střídají nové, nadějně znějící skladby.

Několik mladých slečen, z nichž se nakonec vyklubou skutečné fanynky oblečené dokonce v podomácku vyrobených tričkách s názvem kapely, se přeci jenom osměluje a vydává se zavlnit, a zaplnit tak prostor před "pódiem". Ale i tak - když po chvíli na místo doráží členové skupiny Zpraku!, počet lidí na parketu se takřka zdvojnásobuje. Ostatní vše sledují z povzdálí ze svých bezpečných úkrytů, odkud také hodnotí taneční kreace svých odvážnějších kolegů. Všichni dohromady nakonec odmění kapelu uznalým potleskem. Dokonce dojde i na přídavek. "Sem se ani nestačil zpotit," komentuje cestou z pódia místní nepříznivé klimatické podmínky bubeník Maštěnka. "Já měl úplně zmrzlý prsty," doplňuje ho Cvanc. Zpraku! se mají nač těšit. Rychlá přestavba, rychlé pivo a nástup.

Z beden se začíná linout řízný neo(melo)punk. Stačí pár minut, aby vás tahle kapela přesvědčila o tom, že alespoň naživo (mimochodem debutová deska "Budoucnost chceš znát" by se snad v dohledné době měla dočkat následovníka) patří k tomu nejlepšímu, co u nás daná scéna nabízí. Označení čeští Green Day je pro ně více než přiléhavé. Melodicky je to chytlavé, i když místy možná až moc povědomé. Ale díky uvěřitelným, vůbec ne hloupým textům z pera nejméně nápadného člena kapely, bubeníka Jirky a opravdovému nasazení a nadšení působí Zpraku! sympaticky a vlastně důvěryhodněji a opravdověji než Clou s Jaksi taksi dohromady. Což ostatně dokáže ocenit i publikum v Broumově. I když jistou zásluhu na tom, že před kapelou začíná několik mániček pařit jak o život, má jistě i sladké náchodské pivo. Nakonec je prolomena i policejní hodina a spokojený androšský konferenciér může uzavřít večer, pozvat přítomné na další akci, vyplatit honorář a nechat si členy Letů podepsat na booklet jejich debutu.

Lety na horách

A hurá do Pece! Venku mezitím proběhla solidní sněhová přeháňka, a tak většinu cesty absolvujeme zavěšeni za sypač s pluhem. V Trutnově stavíme u benzínky na improvizovanou večeři. Doplňujeme zásoby pití a vzhůru do hor. Je už po půlnoci, když se uvelebujeme v nezištně poskytnutém apartmá o velikosti 2+1. V malinké kuchyňce se nás tu mačká celkem devět. Probíhá revize zásob. Jako první bere za své ukrytý kamarád Jack Daniels, kterého si všichni decentně míchají s colou. V lednici je objeveno několik lahví vína a luxusní šampaňské, v mrazáku pak bernardýnův rum. Ochraptělý Looky se lečí grogem. Hudební podkres zajišťují stylově Green Day a jejich aktuální živák.

O zábavu se starají především nejstarší členové výpravy Looky a kytarista Zpraku! Dawe, kteří spolu zápolí o titul největšího "oldschoolaře" večera. Témata jsou jasná - Mateřídouška, Ohníček, Abíčko atd. Mezitím za oběť padají další lahve. Zábava začíná být hlasitá, i když žádné vyhazování nábytku oknem na ulici se bohužel nekoná. Hostitelovy pokusy o umravnění společnosti se však míjí účinkem. Probíráme podezřelou vizuální podobnost basáka a zpěváka Zpraku! Toma s Jiřím Zemánkem z kapely Wohnout. Tomáš se nejprve brání, ale později se se svou rolí smiřuje. Ve vedlejší místnosti se zatím odehrávají napínavá utkání ve stolním hokeji. Spát se jde nakonec až kolem páté ranní. Dobrovolně se uvelebuju na koberci a před usnutím ještě chvíli poslouchám, jak se Gerry s Lookym a kytaristou Zpraku! Machym snaží hlasitě srovnat na malém rozkládacím gauči.

Sobota je na plánována jako den sportu. Většina osazenstva bytu k mému překvapení začíná ožívat již kolem desáté. A před polednem už jsou mnozí na svahu. Nic pro mě. V tomto momentu s bolestí v srdci opouštím výpravu a předávám žezlo investigativního žurnalisty kolegovi, fotografovi Tomáši Břínkovi alias Gerrymu a jeho všudypřítomnému, šmíráckému objektivu, kterým pro vás zachytil večerní vystoupení Letů a Zpraku! v místním sympatickém rockovém klubíku Bohatýr. Že to byla úplně jiná káva než předchozí den v Broumově, jistě pochopíte i bez zdlouhavých řečí...

Komentovaná fotogalerie:

Do klubu Bohatýr přijíždíme již kolem šesté hodiny. Fajnová pražská auta nakonec vysokohorskou zkoušku výdrže zvládají.

Včerejší opilecký nápad postavit bicí sestavu na dvou kopácích se pomalu stává skutečností.

To jsou oni! Zatím vládne všeobecná předkoncertní pohoda. Vydatně se kalí.

Každé místo, kde Lety mimo hrají, si označkují svými originálními samolepkami. Ani Bohatýr nebyl ušetřen. Zatímco se Cvanc zubí do objektivu, Looky se na pokoji snaží vypotit chřipku.

Zpraku! začínají hrát až kolem půl dvanácté, stav některých členů této pokročilé hodině odpovídá. Ale ohlas je víc než slušný.

00:30 a. m.: Húúúrááá...

....Lééétýýý...

...lééétííí!

Spokojenost evidentní na všech stranách...

...ale únava se po náročném večeru pomalu hlásí o slovo.

Dokonalá symbióza.

Nedělní poledne: Tak ahoj! A zase někdy příště. Sejdeme se jako obvykle...

Lety mimo, Zpraku!, Broumov, Pec pod Sněžkou, 3.-5.3.2006