Pětatřicetiletá Mary J Blige už nějaký ten pátek stojí na vrcholu urban music a její desky jako "No More Drama" nebo předcházející "Love & Life" ji právem pasovaly na královnu hip hop soulu. Avšak něco na tom je, že čím víc problémů Mary má, tím více se jich odráží v její hudbě, která pak za něco stojí. Oproti tomu šťastně zamilovaná Mary už většinu svých emocí vyplýtvá na svém příteli, a její hudba začíná mírně strádat. To se ukázalo na předchozím albu, které ale ještě stále drželo linii velmi kvalitních nahrávek. "The Breakthrough" se sice dlouhou dobu drželo na předních příčkách amerických hitparád, stejně jako pilotní singl "Be Without You", ale je deska skutečně taková, jak tomu nasvědčují žebříčky prodejnosti?

Zpěvačka jako Mary si ke spolupráci na desce může přizvat snad kohokoliv, což dokazuje i bohatý seznam hostů, na němž figurují takoví lidé jako Rodney "Darkchild" Jerkins, will.i.am z Black Eyed Peas, Bryan-Michael Cox, Raphael Saadiq, Jimmy Jam, Terry Lewis a v neposlední řadě samotní U2. S těmi Mary nahrála jeden z jejich největších hitů "One", který jsme mohli naživo zhlédnout při letošním předávání cen Grammy a vyjde pravděpodobně jako druhý singl ve Velké Británii. Jeho přítomnost zde sice vůbec nechápu, tím spíš, že zcela vybočuje ze stylu desky. Mírným plusem je, že nahrávka působí, jako by byla nahrávána zcela živě a Mary se v ní pořádně rozjede.

Jak jsem již psal, prvním singlem se stala skladba "Be Without You" z dílny Bryana-Michaela Coxe, který nedávno natočil téměř stejnou písničku pro Toni Braxton. Možná, kdybychom šli do historie, objevíme víc skladeb vyrobených podle stejného receptu. Záhy se však výběr ukázal více než dobrý a nové číslo jedna amerického žebříčku bylo na světě. "The Breakthrough" nabídne nasamplovanou Ninu Simone hned v první skladbě ("No One Will Do"), nabídne Jay-Zho ve skladbě "Can't Hide From Luv" a spoustu dalších již zmíněných. Nejzajímavější okamžiky alba ale přicházejí s trackem číslo 12 "Ain't Really Love", kdy se vlna r'n'b a hip hopu začne volně přesouvat do soulu. Za skladbu "I Found My Everything" by se nemusela stydět ani Aretha Franklin, přičemž "Father In You" už je opravdová třešnička na dortu. Za zmínku stojí i fakt, že v této části alba nejvíc vyniká její nezaměnitelný hlas, zatímco v jiných jako by nebyla úplně ve fromě.

Tak co s tebou, Mary? Tvoje CD poslouchám už dva měsíce a stále nevím. Přece jen po albech "No More Drama" a "Love & Life" na mě působí mírně rozpačitě. V určitých momentech musím konstatovat, že stará Mary se vrátila, ale nevím, jestli bych dal ruku do ohně za to, že dává do své hudby stejné množství energie jako dřív. Nicméně "The Breakthrough" je pořád ještě ukázkou toho lepšího, co nám ženská tmavé pleti může nabídnout. Možná to jen bude chtít trochu víc času přijít na to, v čem síla tohoto alba spočívá. Ona tam totiž je.