Hello. I'm Johnny Cash. A přišel jsem vám zahrát do lapáku...

10.03.2006 05:00 - Michal Koch | foto: facebook interpreta

Jestli je nějaká postava country music, kterou uznává celý hudební svět bez rozdílu, pak je to zcela jistě Johnny Cash. A jestli Johnny Cash vydal nějaká alba, která nesou nálepku legendární, pak jsou to záznamy koncertů ve věznicích "Johnny Cash At Folsom Prison" a "Johnny Cash At San Quentin". A právě tyto dvě nahrávky nyní vycházejí společně coby dvojalbum v rozšířené reedici.
8/10

Johnny Cash - At Folsom Prison / At San Quentin

Skladby: CD 1 - At Folsom Prison: Folsom Prison Blues, Busted, Dark As Dungeon, I Still Miss Someone, Cocaine Blues, 25 Minutes To Go, Orange Blossom Special, The Long Black Veil, Send A Picture Of Mother, The Wall, Dirty Old Egg-Suckin' Dog, Flushed From The Bathroom Of Your Heart, Joe Bean, Jackson, Give My Love To Rose, I Got Stripes, The Legend Of John Henry's Hammer, Green, Green Grass Of Home, Greyston Chapel / CD 2 - At San Quentin: Big River, I Still Miss Someone, Wreck Of The Old 97, I Walk The Line, Darlin' Companion, I Don't Know Where I'm Bound, Starkville City Jail, San Quentin, San Quentin, Wanted Man, A Boy Named Sue, (There'll Be) Peace In The Valley, Folsom Prison Blues, Ring Of Fire, He Turned The Water Into Wine, Daddy Sang Bass, The Old Account Was Settled Long Ago, Closing Medley: Folsom Prison Blues / I Walk The Line / Ring Of Fire / The Rebel - Johnny Yuma
Celkový čas: 62:42 + 59:13
Vydavatel: Sony BMG
"Hello. I'm Johnny Cash." Tímto legendárním představením se začínají obě nahrávky, které vydal coby alba tento zpěvák, kytarista a skladatel v letech 1968 ("At Folsom Prison") a 1969 ("At San Quentin"). Je málo country nahrávek, které by byly celosvětově tak proslulé, je málo věznic, které by tak proslavila hudba. Jako každé výjimečné dílo mají i tyto dva koncertní záznamy své následovníky (neodbytně se na mysl dere tuzemský počin "Michal Tučný v lapáku"), ale my jsme zde proto, abychom si pověděli, zda má smysl po více jak pětatřiceti letech strávit několik desítek minut se dvěma perlami klasického country. Stručně řečeno: Má.

Nedá se nic dělat, ale první část nyní dvojalba "At Folsom Prison" je prostě o trochu lepší, jak už to často u prvních částí bývá. Tahle deska má naprosto všechno, co má vynikající koncertní nahrávka mít - od velmi dobrého zvuku přes pěknou řádku hitů až po skvěle zachycenou atmosféru umocněnou tím, že vězni ve Folsomu jsou z pochopitelných důvodů fantastickým publikem, které nadšeně reaguje doslova na každičký tón. Johnny Cash samozřejmě nemohl začít lépe než v tu dobu již starou písní "Folsom Prison Blues" z roku 1956, která se díky tomuto albu stala hitem jak v country hitparádě (kde dosáhla na první místo singolvého žebříčku), tak v hitparádě popové, a to plných dvanáct let po svém prvním vydání. Cash střídá písně s doprovodnou čtyřčlennou kapelou (odvaz "25 Minutes To Go" nebo i v našich krajích skupinou Greenhorns proslavená "Orange Blossom Special") s intimnějšími okamžiky, kdy je na pódiu sám se svou kytarou (skutečně dojemná "Send A Picture Of Mother"), až se dostává k vrcholu koncertu, který jednoznačně představuje duet "Jackson" s jeho autorkou a Cashovou životní láskou June Carter. Navíc tato reedice obsahuje trojici skladeb, která byla z původního záznamu vypuštěna ("Busted", "Joe Bean" a "The Legend Of John Henry's Hammer").

O rok mladší albový bratříček "At San Quentin" nese bohužel znaky jakéhosi druhého dílu. Během jeho nahrávání bylo album "Johnny Cash At Folsom Prison" již zlaté a znamenalo tedy zpěvákův velký návrat. Pravdou je, že atmosféra ve věznici San Quentin byla stejně vřelá jako ve Folsomu a okamžik, kdy si publikum obrovským aplausem vynutilo okamžité opakování skladby "San Quentin", je nezapomenutelný. Zkrátka a dobře posluchači Cashovi zobou z ruky, k čemuž jistě přispívá i to, že zpěvák měl v té době za sebou osobní zkušenost s vězením a tudíž ví, o čem zpívá a mluví. Ovšem ono mluvení je kamenem úrazu této desky: Je ho zde totiž příliš mnoho. Mnohdy i několikaminutové proslovy měly zcela jistě na koncertě své místo, ale při zejména opakovaném poslechu cédéčka vysloveně ruší. Jinak lze o nahrávce napsat podobné, co o "At Folsom Prison", ba dokonce se překvapivě málo písní opakuje. Reedice opět obsahuje koncert celý včetně devíti písní na původní verzi vypuštěných.

Ať chceme, nebo ne, Johnny Cash "At Folsom Prison" a "At San Quentin" jsou nahrávky, které patří k sobě. Je tudíž dobře, že vycházejí v remasterované podobě pohromadě. V přímém srovnání sice první jmenovaná vítězí a jistě bude v přehrávačích rotovat častěji, ale nic to nemění na tom, že tato dvojice odolala zubu času a i dnes patří k nejlepším koncertním záznamům vůbec.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY