Vítejte v živém světě mistra Krajča

Ne každému je poetika textů Richarda Krajča po chuti, ne každému voní aranžmá písní Kryštofu, ale jejich inteligentní pop zformován do loňského "Mikrokosmu" byl alespoň pro mě osobně vrcholem toho, co tahle havířovská parta dokáže natočit. Předkládají nám to pěkně v živém balíčku. A jak to dopadlo? Čtěte dále.

8/10

Kryštof - Ži(v)je

Celkový čas: 76:35

Skladby: Pan Sen, Brouci, Sqěle, Ženy, Tuning, Vodné stočné, Líbej mě, PoHádkách, Srdce, Tramvaje, Poezie, Střemhlav, Fantomska, Cosmo$hop, Zrcadlení, Obchodník s deštěm, Nasavač, Lolita

Vydavatel: EMI

Ohodnoť toto album

Jak jsem řekl, "Mikrokosmos" je opravdu úžasné cédéčko. Mně osobně rotovalo v přehrávači opravdu velmi dlouho. A tak jsem se logicky vydal 22. dubna do Lucerny. Byl jsem tehdy nadšen. Hlavně Richard Krajčo, tahle osobnost s obrovským charismatem, mě přesvědčil, že i my máme kapelu, která se vyjadřuje česky a nemusíme se za ni stydět. Opravdu tehdy plnohodnotně potěšili mé uši i duši, jak hlásali svým sloganem. A protože přece jen předvánočních výběrů není nikdy dost, i Kryštof se rozhodli nám předložit pěkně ucelenou kolekci téměř všech svých lepších písní, právě z již zmíněného pražského vystoupení.

Začátek koncertu obstaral stejně jako u "Mikrokosmu" "Pan Sen", a protože u sebe Krajčo neměl, onoho času ješte přítelkyni, Ivu Frühlingovou, střihnul si francouzský zpěv sám. Jak povedeně, nevím, protože francouzsky neumím, ale jako otvírák super. "Brouci", v prakticky stejném aranžmá jako na loňské nahrávce, rozproudí svým rytmem krev v žilách a poprvé má možnost se prosadit balkánská dechová sekce. Oni vůbec celkově znějí všechny skladby hodně podobně jako na originálech, ale není to na škodu. Nahrávka neztrácí nic z kouzla, kterým jsou alba Kryštof naplněna. Dostáváte perfektní práci muzikantů podtrženou zastřeným a sympatickým hlasem Richarda Krajča. Až na pár sólových (a precizních) výlevů postupně všech obsluhovatelů nástrojů, je provedení skladeb stejné jako na řadových deskách, takže v tomto směru nic nového. Sice žádné velké experimenty, ale na druhou stranu to je možná dobře. Tím víc je totiž koncert naplněn takovou zvláštní energií. Láká to nasadit si Kossky, pohodlně se usadit a jen si vychutnávat každý tón. Budete si připadat jako byste nebyli v obýváku, ale v Lucerně. Akorát s tím rozdílem, že budete mít čistší zvuk.

U písně pro všechny kardiaky zní v popředí trumpeta Nikolase Grigoriadise, která byla v singlové verzi trochu utopena, a tak se "Srdce" stalo zase o něco hezčí. Všechna citlivější srdce po tomhle kousku zaručeně pookřejí. Ta o nejkrásnějším literárním žánru ("Poezie"), je také povedená. Košatá skladba, ve které se všichni dosytosti vyřádí. V "PoHádkách" se zase ukazuje Kryštof v najazzlejším světle a Krajčova vložka, v podobě úryvku písně "Po schodoch" Richarda Müllera, je nejen úsměvná ale do pohádek se i docela hodí, skoro jako by tam ta sloka patřila. Koncertně nejkrásnější je ale stejně asi "Zrcadlení". Stadiónový refrén jako by vypadl z pera Chrise Martina a zvonivá kytara lehce připomíná zvuk té Edgeho z U2. Zřejmě vrchol koncertu. A že tahle skladba má sílu, dokazuje i sborový zpěv celé Lucerny. Závěrečná Nabokova "Lolita" je už samozřejmostí.

Veskrze melancholické skladby jsou naživo rozhodně hodné poslechu. V muzice Kryštof se snoubí síla melodií s krásou poetických textů Richarda Krajča. Proto je mám rád. Těžko se mi bude tahle nahrávka hodnotit. Jak také ocenit koncertní výběr těch nejlepších kousků, když je zvukově dokonalý, ale nepřináší nic moc nového?! Je to jen dobře odvedený záznam jednoho velmi dobrého koncertu. Jenže v případě Kryštof to oceníte. Mě tenhle jarem provoněný záznam probudil z podzimní letargie opravdu sqěle.

• Pan redaktor se činil (Jan Kulig, 06.12.2005 17:35) Reagovat

  Tak pane radaktore. Činil jste se. Škoda, že všechny vaše brilantní slovní spojení jsou pouze převzaty z úst Richarda Krajča. Je vidět, že koncert této kapely jste viděl asi jen jednou, protože by jste jinak nemohl napsat takový blábol, že koncertní verze songů jsou stejné jako na řadových albech!!! koncerty jsou u Kryštof tak specifické, že jste je nedokázal zhodnotit. Vyloženě si s písnemi hrají...jsou sqělí ži(v)je, a proto říkám, že vaše recenze je "odflinknutá"...albu dávám 10/10, vaší recenzi 2/10...zamyslete se! Potěšila by mě vaše odpověď ať už na mejl nebo tady...s pozdravem Jan Kulig
  
  

• re: kulig (autor, 06.12.2005 19:36) Reagovat

  Takze, predem bych chtel rici, ze jsem ani jedno slovo z ust Krajca neprevzal!To bych se propadl hanbou. A nechapu jak jste na to prisel... Jen ten slogan-ale to tam pisu. Koncert Krystof jsem videl 3x, ale na tom preci nezalezi, jelikoz jsem psal o koncertnim CD a na nem nejsou ty skladby, v kterych Krystof nejvice radi. Nektere samozrejme jo, ale ty jsem snad zminil. Jinak je mi jasne, ze kdyz jste z ostravskeho kraje a navic fanda Krystof, tak ze se za ne bijete.:) Ale to CD je super, ovsem nijak zvlast originalni. OK?
  Tez s pozdravem t tenkrat
  
  

• re: autor (Jan Kulig, 07.12.2005 10:47) Reagovat

  Vazeny pane redaktore...slova jako nejkrasnejsi literarni zanr a pisen pro kardiaky jsou slova prevzata z ust pana Krajca. Nejde o to, ze jsem fanousek a ze jsem z ostravskeho kraje, ale o to, ze recenzi na CD jste odflakl. Pisne zi(v)je jsou uplne o nicem jinem. Chcete snad rici, ze songy jako Zeny, Vodne stocne, Nasavac, Stremhlav a dalsi jsou stejne jako na radovych albech? Nejsou a tim jste teto recenzi, potazmo i CD ublizil...vzijte se do situace cloveka, ktery ma tuto hudbu rad, ale precte si, ze CD neprinasi lautr nic noveho...samozrejme, ze po tomto CD nesahne...a tim jste ublizil cele kapele...to me na tom mrzi...
  
  

• ?? (korinkač, 07.12.2005 10:57) Reagovat

  Slyšel jsem tohle cd, a nemůžu se ubránit dojmu, že Richard Krajčo by se měl věnovat víc hraní v divadle a ve filmech. Jeho zpěv je možná dobrý na studiové nahrávce, ale naživo mu to prostě nejde. Jinak texty a hudba super!!
  
  

• Zpěváci nezpěváci (pan pot, 07.12.2005 15:29) Reagovat

  Přidám jen jeden názor. Všiml jsem si, že se do Richarda hodně navážejí lidé i kritici kvůli zpěvu. Tím jsem trošku zaskočený, protože když srovnám jeho deklamaci s republikově uznavaným Caisem z Tatabojs, Mardim z Fixy, Homolou z Wohnoutů, či Landou, dokonce i Krajčovi blízkým Nohavicou, musím logicky uznat, že tyhle pány, ač mám všechny rád, předčí o třídu, některé o mnoho tříd. Přesto si to stále někdo neodpustí. Moc tomu nerozumím. Krajčo je pro mě písničkář z nejlepších a jeho herecký. Nevluvě o textech. Díky
  
  

Naživo: "Branickému zázraku" je konec aneb Jak se vydařila derniéra muzikálu s Tomášem Klusem Přesně dva a půl roku mohli představení "Branický zázrak" vidět diváci v pražském Divadle Na Fidlovačce. My jsme zavítali až na jeho derniéru. Loučení poznamenalo zranění protagonisty Tomáše Kluse. Dále účinkovali třeba... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 13:30 v sekci Naživo

Linkin Park dobyli český rádiový éter, v albech ale na Viktora Sheena nevyzráli V očekávaném souboji o vedení v tuzemské albové hitparádě se sice Linkin Park museli s novinkou "From Zero" sklonit před Viktorem Sheenem, nečekaně však ovládli rádiový žebříček. Jejich singl "Emptiness Machine" přitom ještě... čtěte zde

Vydáno: 28.11.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

Nové desky 47/2024 - od Marilyna Mansona přes Pavola Hammela po Elvise Costella s T Bone Burnettem Tento týden si na své přijdou hlavně rockeři, které potěší Marilyn Manson, Body Count, AViVA, domácí Narajama, Father John Misty, metaloví Opeth nebo Hail Of Bullets. Příznivcům ostatních žánrů musí stačit Elvis Costello s T Bone... čtěte zde

Vydáno: 27.11.2024 12:30 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Recenze: Na albu "Vzdálená blízká" nabízí Vladimír Merta svazek klíčů k zámkům v posluchačově mysli Velkolepý dubnový návrat Vladimíra Merty skutečně jen spustil stavidla a ona jednička na přebalu desky "České sny" nelhala. Po zhruba pěti měsících se písničkář vrací s deskou "Vzdálená blízká". Opět nese podtitul "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 27.11.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Cult of Fire v Divadle Hybernia aneb Smetanovy blackové šaty Bedřicha Smetany dvousetletého bylo letos všude plno, ale o příznačný humbuk se v létě postarala domácí blacková stálice Cult of Fire. Na žádost festivalu Brutal Assault vytvořila program spojující metal se symfonickým orchestrem.... čtěte zde

Vydáno: 26.11.2024 10:30 v sekci Naživo