Vidět Daniela Landu koncertovat naživo není událostí zrovna běžnou. Tento sedmatřicetiletý zpěvák absolvoval v roce 2003 po velmi dlouhé době bez jakýchkoli koncertních vystoupení sérii koncertů "Vltava Tour". Prostor u něj pak dostala práce na nové desce, muzikál "Tajemství" a také Malina, automobilová nadace pro bezpečnost na silnicích, kterou Landa založil s Romanem Krestou. Dlouho očekávané (a odkládané) turné Daniela Landy ale přesto proběhlo. Neslo název "Bouře 2005" a obsahovalo pouze dva koncerty: 3. listopadu v Ostravské ČEZ Aréně a 7. listopadu pražské T-Mobile Aréně. Krátce po posledním živém vystoupení na srpnovém "Rock And Rally Festu" bylo vydáno prohlášení, podle něhož se zpěvák rozhodl podstoupit komplikovanou operaci hlasivek. Určitě jsem tedy nebyl sám, kdo s napětím čekal, zda oba koncerty Daniel Landa odzpívá celé, nebo zda nebude dokonce některý z nich zrušen. Naštěstí se tak nestalo a Daniel Landa odzpíval dohromady asi pětadvacet songů bez známky jakéhokoli problému. Podle svých slov se trochu zadýchával, nicméně hlas pracoval tak, jak měl.

Předskokany byli Cocotte Minute. K tomuto faktu bych nerad mnoho dodával. Tato kapela, kterou podle slov jejího lídra pozval osobně Daniel Landa, sklidila největší potlesk ve chvíli, kdy byl ohlášen poslední song, a nelze se publiku divit. Zpěvák nezpíval špatně, kytary hrály dobře, bubeník chvílemi nadskakoval, ale kromě toho, že předkapela hrála nahlas, nevím o ničem, čím by mohla zaujmout. Texty (především refrénů), které se skládaly většinou z několika stále opakovaných slov, vyzněly dost komicky v porovnání s texty, na které je každý zvyklý u Daniela Landy, kterému v této branži osobně těžko hledám rovného. Kdo si počká, ten se dočká a i vyprodaná T-Mobile Aréna dostala to, co požadovala. Společně s početnou skupinou muzikantů vystoupil kolem půl deváté na pódium Daniel Landa. O několik vteřin později už halou zněl první kus, "Motýlek". Sled jednotlivých skladeb prokládal Daniel Landa různými monology. Ten, kdo si koncert v budoucnu vychutná z CD nebo DVD nosiče, tak nepřijde o zajímavé komentáře. Landa se několika větami vyjádřil ke své minulosti a současnosti, o článcích dvou redaktorů časopisu Reflex, které se pro svoji komickou nenávist vůči tomuto zpěvákovi staly hodně známými, nebo o Václavu Havlovi. Jeho slova budou v budoucnosti, tuším, ještě hodně diskutována. Co je ale důležitější, přes obecně mizernou akustiku T-Mobile Arény byl hudební zážitek pražského koncertu skvělý.

Landa je známý tím, že obecenstvo na koncertě vždy pobaví, protože sem tam zapomene nějaký ten kus textu. Je to proto, že koncerty téměř neabsolvuje a podle svých slov svoje písničky v autě neposlouchá. Už po druhém songu s názvem "Sen" se ale trochu omlouval slovy: "Já myslel, že na týhle písničce není co zkazit, a mně se to povedlo..." Dá se ale říct, že v těchto chvílích mu pomáhalo mnoho tisíc rozezpívaných hrdel. Landa nezpíval songy, které zazněly na "Vltava Tour", a nasadil jiné věci ze starších desek. Především ale odeznělo téměř celé poslední album "Neofolk" z roku 2004. Koncertní podání bylo díky přitomnosti dechů, smyčcového kvarteta a druhého zpěváka v kapele velmi profesionální. Zvláště dobře vyzněla skladba "Stvůry" z alba "9mm argumentů" - dle mého názoru ještě lépe, než její studiová verze. Stejně výborného provedení se dočkala také "Šance", "Vltava" nebo "1938". Zpěvák přidal ještě zcela novou věc - skladbu "Volám" z nového muzikálu "Tajemství". Atmosféra celého koncertu eskalovala i díky skutečně dobrému publiku. To bylo ukázněné a prosté jakýchkoli nežádoucích činností. Když Daniel Landa odcházel poprvé z pódia s pozdravem, jeho jméno bylo urgováno velmi intenzivně. Dohromady tak přišly ještě dva přídavky. V tom druhém pak (už podruhé) zpívala celá T-Mobile Aréna s Danielem Landou a capella husitský chorál "Ktož sú boží bojovníci", zatímco v popředí vlála česká vlajka.

Daniel Landa svými dvěma koncerty nezklamal nikoho, kdo se jich rozhodl zúčastnit. Do sestavy se dostaly i vyložené skvosty jako "Moravské pole" nebo "Militia christy". Dokonce jsem prohrál sázku, když jsem se s kamarádem vsadil o to, že set nebude obsahovat "Protestsong", jenž se mi zdál naživo neproveditelný. Souvětí "Král je klaun a klaun je králem, pískot nese se znuděným sálem, a tak pýcha vládne sama mase, nežijeme, přežíváme, popereme se tu zase / ze lva se stal pejsek na řetězu, slintá, čeká na odměnu od vítězů," které v refrénu na desce zní bez jediného odmlčení v mžiku za sebou, ale Landa skutečně zazpíval. Nevím sice jak, ale zazpíval.

Ač nerad, tento článek musím nějak ukončit. Daniel Landa zase jednou ukázal, že na scéně domácí hudby má své místo a obsadil ho právem. Jeho pražský koncert z turné "Bouře 2005 Tour" byl velmi nevšedním zážitkem, na který osobně jen tak nezapomenu. Snad dodrží své slovo, když v jeho závěru slíbil: "Uvidíme se za jeden, za dva, přinejhorším za tři roky."

Daniel Landa, Cocotte Minute, T-Mobile Aréna, Praha, 7.11.2005

Fotogalerie