Pryč od povrchnosti, v objetí radosti

31.10.2005 00:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Nová deska Lenky Dusilové "Mezi světy" ukazuje bývalou zpěvačku Sluníčka v novém světle. Už to není rockerka, už to není ani popová královna. Je to spíše diva ze světa world music, blues a jazzu. Má talent a dává ho na odiv.
8/10

Lenka Dusilová - Mezi světy

Skladby: Vlčí oči, Lítací, Výkřik, Moja máti, Duše, Balcony blues, Allies, If I'd Love You, Mezi světy, Seven, Maybe

Autor je redaktorem Týdne.

Celkový čas: 42:52
Vydavatel: Universal
Kdo se o hudbu aspoň trochu zajímá, ten si nemohl nevšimnout, že nová deska Lenky Dusilové je očekávána velmi napjatě. V médiích se toho totiž napsalo hodně o jejím pobytu v USA, o rozpadu původní doprovodné formace Secretion, o zpěvaččině záměru přiklonit se více k blues. O jejím talentu po "Spatřit světlo světa" pochyboval málokdo, tři roky stará deska ji ukázala jako vyzrálou, zkušenou a především neotřelou hudebnici. Na "Mezi světy" se posunuje ještě dál, zkouší, kam až ji fanoušci a hudební veřejnost nechají zajít, testuje jejich i své hranice. Může jí to vyjít a pravděpodobně i vyjde.

"Tady lidi očekávají od Lenky spíš nátěr..." řekl v rozhovoru pro MF Dnes Martin Ledvina, spolupracovník Dusilové. Tím je vyjádřeno vše: Dusilka má pověst rockerky a ústup směrem k folku, blues či swingu by mohl ledaskoho zklamat. Umělkyně naštěstí ale působí na desce natolik přesvědčivě, že i zapřísáhlý šťoura bude muset smeknout. A když jsem zmínil toho Ledvinu, nedá mi to, abych se nezeptal, proč se vlastně deska nejmenuje "Lenka Dusilová & Martin Ledvina - Mezi světy"? Nejenže se autorsky podílel na většině materiálu, je také vyveden na fotografiích v bookletu a vůbec je takovou duší projektu. Ale což, to nechme být.

Přijít "Mezi světy" na kobylku, to chce nějaký čas. A vězte, že nějaký čas neznamená jednu nebo dvě hodinky, to ani náhodou. Že "Spatřit světlo světa" byla v podstatě důmyslná nahrávka, vedle novinky je to takový přímočarý hitový popík. Aktuální Lenka Dusilová překračuje mainstreamové meze a zvysoka se brání všemožným klišé. Úvodní singl "Vlčí oči", původně z pera Ivana Hlase, ještě splní to, co by člověk čekal od staré Dusilky, tedy poměrně chytlavou melodii, lyrický, těžko uchopitelný text a lehce melancholickou atmosféru. Pak se ale dějou věci! Písničky začnou být jakoby intimní, velmi procítěné a umírněné zároveň. "Moja máti" je poctou moravskému folklóru, "Duše" artrockovým experimentátorům, "Balcony Blues" zakouřenému blues a flamengu zároveň. Společným rysem je citlivá práce s aranžemi a zvuky, z každé skladby promlouvají drobné vyhrávky a náznaky. Závěr alba je téměř akustickým záznamem hudebních asociací, jakýmsi plynoucím, nenápadně kočírovaným jamem.

Polovina alba je v češtině, druhá v angličtině. Naštěstí výslovnost Lenky Dusilové je poměrně dobrá, takže texty netahají za uši, což je velká přednost, protože vokál má vzhledem ke klidnému duchu desky hodně prostoru a trapná čechoangličtina by to strašně zprznila. A tak je tu jiný otazník - Komu je tato deska vlastně určena? Fanoušek rádiového popu by se přes "Mezi světy" prokousal maximálně jednou a odložil ji jako nudnou placku. Jazzový příznivec by ji shledal pravděpodobně moc popovou. Proto zbývají ti, kteří si rádi poslechnou náročnější, ale pořád ještě stravitelnou muziku. Je to totiž dospělá kolekce, vyzrálá a rozhodně ne vhodná pro povrchní poslech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY