Jedno říjnové odpoledne jsem se setkal s Vlastou Horváthem, vítězem druhého ročního soutěže Česko hledá SuperStar. I když už od desáté hodiny dopolední odpovídal novinářům na stále se opakující dotazy, v podvečerních hodinách stále působil dojmem pohodáře. Byl smířený s tím, že prezentace sebe sama je zlo, které musí podstoupit. Bokem jsme probrali i naše hudební favority a směle se pustili do rozhovoru, během kterého odpovídal s rozvahou, řeč se nejvíce točila okolo jeho desky "Místo zázraků". Ta je čerstvě venku a 7. prosince se bude křtít v pražském klubu Futurum. Bavili jsme se též o jeho kapele Frenzy a mnoha dalších věcech.

Za posledního půlroku jsi prožil mnoho věcí - vyhrál jsi v SuperStar, máš za sebou svatbu a natáčení alba, co bylo pro tebe nejsložitější a naopak nejsnadnější?

Jednoznačně deska. Na všechno bylo dost málo času a byla to velká hektika. Nechtěl jsem si od firmy brát už hotové skladby, dělat covery a psát k tomu české texty. Chtěl jsem do desky dát kus sebe, takže jsem v tom presu narychlo skládal svý písničky a s klukama jsme dávali dohromady texty. Bylo to peklo. Svatba pro mě nebyla žádnou prací, ale radost a logické vyvrcholení našeho vztahu s Markétou, taková třešinka na dortu. Jelikož už jsem v té době natáčel cédéčko, musela všechno vzít na svá bedra a vše zařídit.

S Frenzy jste už natočili jednu desku na vlastní náklady, cítil jsi rozdíl v nahráváním "Místa zázraků" a tehdy?

Tam byly zásadní rozdíly. Tenkrát nás nic časově netlačilo, tížily nás jenom peníze, který se do toho musely dát. Teď to byl naopak fofr. Hodně mi na tom záleželo, asi i více než na tom prvním cédéčku. Dával jsem do toho hodně ze sebe a uvědomoval jsem si to. Musel jsem občas zatnout zuby a bojovat, ty stresující podmínky nebyly dobrý.

Album produkoval Ota Balage. Byl to něčí nápad nebo jste se dali dohromady na základě tvojí verze písničky "Země vzdálená" v SuperStar?

Nevím, i když možná to do sebe něco má. Protože pravda je ta, že po tom večeru, co jsem ji v soutěži zpíval, mi přišla od Oty smska, že se mu to líbilo a že by se chtěl někdy se mnou sejít. Když jsem pak přišel na firmu a ptali se mě, koho bych chtěl na produkci alba, tak jsem řekl, že mi píše smsky Ota Balage. Ve firmě nebyli proti a zavolali mu. On pak přišel a byla ruka v rukávě. (smích)

Ota je člověk z rozhledem a určitě ti předal nějaké zkušenosti, ale souhlasil jsi s ním vždy?

Tak samozřejmě, on už to dělá strašně dlouho. V mnoha věcech jsem se ponaučil, protože k těm zkušenostem nejde přijít, aniž by si tím člověk prošel sám. Ale na druhou stanu ne vždy na to musíš mít stejný názor, vidíš to i trošku jinak a je to o určitým kompromisu. Ani tak nejde o to, jestli ve výsledku bylo něco udělaný úplně špatně nebo ne, ale až bude aktuální druhá deska, tak bych ji chtěl mít více podle sebe.

Na desce hrají kluci z tvé kapely Frenzy, jak ti se s touto změnou popasovali?

Musím říct, že se toho zhostili velmi dobře, i když byli určitě hodně nervózní. Ale svý party natočili dobře, rychle a nijak práci na desce nebrzdili ani nebyli nějakou přítěží. Naopak dokázali, že už to dělají nějaký ten pátek a nejsou to žádní obejdové. (smích)

Texty si většinou píšeš sám, ale na desce jsou i slova od jiných autorů. Byl to pro tebe nějaký problém to zazpívat?

Musím přiznat, že tohle byl pro mě jeden ze zásadních problémů. V tom rychlém tempu nebyla fůra textů hotových. Pomohlo nám i hodně známých osobností, občas už to byla šestá verze textu a nebylo to stále ono. Já vím jakým způsobem zpívám, co mi sedí a jaké texty mám rád. V některých případech, hlavně v závěru nahrávání, jsme zjistili, že už nám nikdo nepomůže a museli jsme to vzít do vlastních rukou. Skvěle zafungoval náš basák Venca, který mi to pak napsal přesně do pusy a nebylo co řešit.

Já se ptám záměrně, protože "Mediální potvora" od Oldy Krejčovse má docela provokativní text a dělá si srandu ze SuperStar. To jsi vzal jak?

Ta písnička měla původně úplně jiný text a na demu to tuším zpíval David Koller. Byl to dobrý úlet, ale vadilo mi na tom, že jsem pořádně nevěděl, o čem to je. Chvíli se to řešilo, někoho i napadlo, že by z toho mohla být dobrá sranda na SuperStar a o tom, jak je těžký bojovat se zrádností médií. Já jsem však argumentoval tím, že tam nemůže být použito moje jméno, protože jsem v tý soutěži byl rád a tak. Dali jsme mu to tedy přepsat, Olda to měl hotový do druhýho dne, prostě génius. Po úpravě se mi text hodně líbil, je to takový všeobecný a srandovní, nejsou tam žádný blbosti, má to takový hendrixovský drive a povedlo se to.

Cítíš se tedy lépe ve vodách živější a dravější rockové hudby, nebo raději vsadíš na nějaký pěkný slaďák?

Těžko říct, to si moc nevyberu, u mě to jsou takový protipóly. Jednu dobu poslouchám třeba Eltona Johna, kterýho mám rád. Ponořím se do balad, zasednu ke klavíru a skládám. Potom například vznikne "Víra nevinná" a úplně se vyznávám. Ale pak se to zvrátí a bere mě jen nářez. Protáčím desky Nickelback, Audioslave nebo Ozzyho a podobný věci. Je to o těch protipólech, co mě zrovna v tu dobu baví dělat a jakou mám náladu, proto jsou možná "Místa zázraků" tak pestrý.

Přeci jen je na desce i jeden cover. "To chce klídek" (v originále "Cruel") je vypůjčená skladba od skupiny Toto, proč zrovna tento výběr?

Já jsem jejich velký fanoušek už odjakživa. Sešel jsem se s producentem, který je má taky rád, a člověk, který to míchal - Pavel Větrovec, je taky fanda. Takže jsme už byli tři a furt jsme se nad nima rozplývali. Já jsem se tomu původně bránil, protože jsem měl strach, že to tady moc lidí nezná a nebyl by to adekvátní cover. Ale pak jsem se rozhodl, že to tam dáme, a jsem za to rád. Oni jsou totiž legendy, skvělý muzikanti a hitmakeři. Když se lidem ta písnička nebude líbit, tak jsem si ji tam dal aspoň kvůli sobě.

Já bych se teď na chvilku vrátil k SuperStar. Vnímal jsi ty sám rozdíly mezi prvním a druhým ročníkem?

Když jsem toho byl součástí, tak jsem nějaké zásadní rozlišnosti nevnímal, tedy až na nějaké výjimky. Třeba když se jela roadshow a objížděla se republika spojená s návštěvami škol a rádií, tak jsem si všiml, že už tam bylo méně fanoušků, než měli u toho prvního ročníku. Mluvilo se i o tom, že je sledovanost nižší. Poznávám to až teď s nástupem "VyVolených", "Big Brother" a jiných reality show, které na sebe strhly všechnu pozornost. Mě to ale motivuje k většímu výkonu, dát do toho co nejvíc a jít si prostě za tím svým cílem.

Dokázal bys si představit spolupráci s někým ze SuperStar nebo s někým z naší hudební scény?

Kdyby byla ta možnost a já si na to i věřil, což zatím tolik říct nemůžu, tak bych si rád zazpíval s Petrem Kolářem. On je totiž pro mě pan zpěvák, to je daný a není k tomu co dodat.

V poslední době jsi asi neměl moc času sledovat nové desky, co? Nebo tě přeci jen něco zaujalo?

Budeš se divit, ale zhruba před měsícem jsem si koupil dvě desky Audioslave. To bylo takový naštvaný období, kdy se ve mě hromadil vztek, stres a byly pořád nějaký problémy s deskou. Já jsem pořádně nevěděl, o čem jsou, jen jsem o tom pořád četl a někdo mi říkal, že to je dobrý. Pak jsem se dozvěděl, že tam zpívá zpěvák ze Soundgarden, tak jsem si to koupil a ulítnul jsem na tom, poslouchám to od rána do večera. Je to nášlap a to mi dodává tu energii prostě jít dál a pracovat.

Pomalu se blíží křest "Místa zázraků", co na něj chystáš?

My to s klukama postupně připravujeme. Ještě není úplně daný, jací budou hosté, ale měl by to být regulérní koncert, aspoň deset věcí z desky. Určitě bych chtěl hrát "To chce klídek" a pak hlavně svoje věci a ukázat lidem, jak to vše funguje živě, když už ta desku bude dávno venku. Do Futura se strašně moc těším.

Díky za rozhovor a ať to klapne!