Rok se sešel s rockem a je tu nová deska českých drsňáků Škwor. Tahle partička je vůbec hodně zajímavá. Kdo by v roce 2002, kdy vydali coby vítězové soutěže Rock Made In Gambrinus album "Vyhlašuju boj", čekal, že se z nich stane po čase jedna z nejúspěšnějších domácích rockových formací. Pochybnosti byly tehdy na místě, protože debut u majors stál za zlámanou grešli a překypoval ani ne tak invencí, jako spíš vulgaritou a zbytečnou obhroublostí. Poměrně výrazná změna nastala o dva roky později s pokračováním "Vyvolenej". To bylo album, které sice nijak zásadně nepohnulo ustálenými mantinely dunivého nu-metalu Škwor, skupina se na něm ale pokusila představit více tvůrčím způsobem. A zafungovalo to, namísto sprosťáren přišly melodie, pokusy o netradiční aranže, větší podíl elektroniky. Ne náhodou se na hozenou udičku chytili posluchači a "Vyvolenej" skončil ve více než deseti tisících domácností. Výsledkem byla zlatá deska. "Za těch pár let by člověk měl dostat trochu rozumu. I když jsme pořád dost velký hovada. Nevím, jestli se naše publikum mění, možná jen s větším počtem fanoušků přibývá více těch normálnějších lidí. V každém případě už mě nebaví na pódiu soutěžit ve vulgarismech," řekl tehdy musicserveru zpěvák Petr Hrdlička. A teď budou mít všichni šanci poznat, kam dále se Škwor posunul - v pondělí 17. října totiž vyjde nová deska "Amerika". Díky vydavatelství Warner Music si nyní můžete přečíst průvodce po ní, recenze přijde hned po vydání.

1. 911 (1:21)

Transatlantický vzkaz je patrný už z názvu intra, který připomíná datum teroristických útoků v New Yorku 11. září 2001. První track desky začíná jako melancholické country, ale vzápětí táborákovou kytaru nahradí plouživé, avšak apokalyptické elektro.

2. Amerika (2:19)

"Chceme stárnout s Amerikou, každej člověk po tom touží." Škwor se tady staví do řady hudebníků, kteří jsou na nože s Georgem Bushem. Typická skladba, postavená na energické rytmice a křičeném refrénu, bude nepochybně dobře fungovat na koncertech.

3. Nábor (2:51)

Pokračuje tempo nasazené v "Americe". Píseň nadupaně odsýpá, ve slokách Hrdličkův vokál doprovází jen bicí a jemná elektronika, postupně se přidávají kytary. Oříškem pro posluchače bude vyluštit, o čem vlastně je text.

4. Křídla (3:35)

První skutečné vybočení. V duchu úspěšných zahraničních nu-metalistů připravil také Škwor pecku, která začíná jako dojemná zpověď, popově laděné aranže a verše o potřebě uvolnit se a nenechat se spoutat konvencí v refrénu nahradí decentní riff a stadiónový popěvek. Mohl by z toho být úspěšný singl.

5. Zabiják (2:42)

Se "Zabijákem" přijde pecka mezi oči oproti "Křídlům". Agresivní song, ve kterém se vyžívá především hrubý vokál Petra Hrdličky. Z písně, která si ani nehraje na melodii, je cítit hardcoreový feeling. Samozřejmě tak nějak komerčně okleštěný.

6. Maj to jinak (3:12)

Opět výrazné uklidnění. Jak jméno napovídá, píseň pojednává o slečnách, o problémech s nimi, o životě s nimi. Náladou by se dalo "Maj to jinak" označit za hardrockový příspěvek, neboť dojde i na kytarové sólo, věc v nu-metalu takřka nevídanou. Solidní potenciál má jednoduchý, leč účinný refrén, kterému by ale prospělo, kdyby ho s Hrdličkou zpíval ještě další, lepší zpěvák.

7. Co takhle jít (3:14)

Škwor se vyžívají v tom, že nastartují song rychlým tempem s ostrou kytarou, ale pak nechají znít jen rytmiku a zpěv. "Co takhle jít" je toho dobrým příkladem. Politicky angažovaná pecka v sobě snoubí také punk a dance music.

8. Buzerpla.cz (3:23)

Pro milovníky metalu jedna z nejnadějnějších věcí. Opět tradiční škworovská struktura, ale počáteční riff opravdu stojí svou hutností za to. "Ta zvířecí touha žít nad vodou drží," štká zpěvák na posluchače. V rámci desky jedna z nejlepších skladeb, v závěru prokládaná akustickou kytarou.

9. Buď se mnou (3:05)

Jako by Škwor podléhali stařecké depresi. Pějí o umírání. "No tak buď se mnou, já jsem se bál, že budu sám." Tady se kapela pokusila rozlousknout refrén dvojitým zpěvem a určitě to přineslo pozitivní body. Další jasný tip na singl.

10. Tady a teď (2:24)

Rychlá a úderná pecka, která ovšem postrádá výraznější melodii. I textově se jedná o tradiční, téměř klišovitou věc o tom, že chlap nechce zůstat sám a potřebuje vedle sebe mít ženskou.

11. Divnej (3:02)

Škwor pokračují v kritice lidí, které nemají rádi, a chování, kterým opovrhují. Hudebně v "Divnej" připomínají vzdáleně Rammstein. Středobodem textu jsou opět USA, které kategorizují svět a rozhodují, kdo je "divnej a kdo ne".

12. Umělec (2:43)

Po dlouhé době píseň, v níž zpěv doprovází také riffy. Vše se nese v obráceném gardu, kdy refrénová pasáž je rozvláčná a jakoby táhlá, kdežto zbytek je našlápnutý metal.

13. Už nevolej (2:58)

S touhle písní budou Škwor nepochybně slavit úspěchy na koncertech, neboť podobně jako "Mý slzy neuvidíš" z "Vyhlašuju boj" klade důraz na účelný popěvek, který nebude těžké si zapamatovat. V kombinaci s hardrockovou strukturou nemohou u fanoušků šlápnout vedle.

Autor je redaktorem Týdne.