Výběr "top20.cz" patří pravidelně k těm nejlepším kompilacím na tuzemském hudebním trhu a vedle takové "České dvanáctky", která připomíná nabourané embéčko, bych ji přirovnal k zánovní oktávce. Tedy nic moc na mazlení, ale šlape to, skoro jako hoši z Hašlerovy Prahy. Pravda, skoro. Album je plné hitů i pseudohitů, které znáte z rádia, návštěv hypermarketů či klubíků. Některé možná neznáte vůbec. Zatímco první polovina desky je nabitá provařenými flákotami ("Voda živá"," Island Sun", "Sqěle"...), na té druhé najdeme i něco z ranku alternativnějšího. A tak potěší kousek Gaia Mesiah "Maňana" a překvapí indiánská "Ho-ka-he" od Mig 21. Ne že by to byla nějaká radiopecka, ale na playlistu tohoto CD se částečně podílejí i lidé hlasující na internetu, čímž se občasné zařazení víceméně veselých úletů vysvětluje.

Deska je tak trochu nakažena syndromem SuperStar, každou čtvrtou věc zplodila některá ze SuperHvězdiček. Fajnšmekr přesto možná zalituje, že chybí Tomáš Savka, jehož neotřelá cover verze Eamonovy "Fuck It" se ozývá z každé lepší vesnické diskotéky. Na druhou stranu je tu však jiná nápaditá předělávka - Sámer Issa a jeho "Babylon". Když jsem tuhle věc onehdy v nejmenovaném obchodním řetězci při nákupu pomerančů slyšel poprvé, ovanul mne dávný duch dob, kdy se éterem nesly pecky typu "Mimořádná linka Praha - Tokio" či "A ty se ptáš co já". Ale Ruská Máša není česká Dáša, a tak je asi stále podobných volně přeložených hitů třeba, byť je jejich kvalita podobná, jako kdyby to narapovala Dana Hábová. To Šárka Vaňková je jiné, tentokrát už neironické kafe. Z její premiérové desky "Věřím náhodám" vyčnívala z mého pohledu a poslechu jedna jediná věc - "Věřím náhodám". A ta je tu, takže díky. Trochu problém už mám s Julianem Záhorovským, jehož tuctová kytarovka "Mý druhý já" zní jako slabší odvar Ready Kirken. Dokonce i ten název podezřele sedí…

Jiným slabým odvarem je Katka Brzobohatá. "Seš v tom sám", to jsou nedoškvařené Black Milk. Navíc se tahle věc dadaisticky vklínila mezi UDG a Horkýže slíže, takže kdybych tuto recenzi nepsal já, ale třeba moje babička, pravděpodobně by to oglosovala oblíbeným příslovím "Každý pes jiná ves". Podobně drastických přechodů je na desce víc. Chápu, že výběrovky jsou žánrově rozpolcené, ale aspoň nějaká snaha o uspořádání by tu být měla. Konkrétně zrovna tato dvacítka mohla plynout mnohem příjemněji, a to je taky jeden z důvodů, proč v konečném hodnocení srážím body.

Dalším důvodem je fakt, že celkový hitový potenciál desky není zas tak velký. Zkrátka se moc neurodilo. Jsou to spíš takové balasty, v lepším případě z druhé třetí desítky IFPI. Kdybych tohle album půjčil nějakému mp3 hitofilovi, grabnul by si první dva tracky, pak možná Kryštofa s Divokým Billem a pro pobavení Tři sestry. Petr Kolář, připomínající ochraptělého Jakuba Smolíka, zpívající s kabátovskou poetikou písničku o lásce klišémakera Karla Svobody, ani nečesky znějící, ale melodicky průměrná Martina Balogová to nevytrhnou. O5 & Radeček se svým "Kristiánem" nejsou tak protáčení jako loňská "Praha" a i slovenské formace Team, Gladiator či Horkýže Slíže pamatují lepší chvilky. Fanoušky r'n'b potěší Victoria, mě zas potěšili UDG, ale celkově to není nijak top, jen lehký kompilační nadprůměr.