Krásná Thalia to se svou hudební kariérou nikdy neměla nijak lehké. Aby vůbec prorazila za hranicemi své domoviny, musela se proslavit coby herečka v telenovelách, a tak pro Čechy už možná navždy zůstane tou z Rosalindy. Když se chtěla proslavit v USA, natočila anglické album naprosto v odlišném duchu, než jaká byla její předchozí tvorba, což jí někteří její fanoušci dodnes neodpustili. A tak bude novinková deska "The Sixth Sense", v originální verzi "El Sexto Sentido", tak trochu usmiřovací. Thalia opět natočila desku převážně ve španělštině, se třemi anglickými verzemi.

Některé možná zklame, že na této desce je eliminován její podíl spolutvorby, protože zde napsala jen jednu skladbu ("Empezar de "0"") a tři skladby přetextovala do angličtiny. Producentsky a autorsky se zde v největší míře, stejně jako na předchozí španělské eponymní desce, podílel slavný Fabio Estefano Salgado, vystupující však pouze pod jménem "Estefano", který spolupracoval například s Gloriou Estefan na jejím kubánsky laděném albu "Mi Tierra". Thalia se vůbec může pyšnit tím, že za svou několikaletou kariéru už pro ni psali a skládali lidé jako Emilio Estefan, Lawrence Dermer, Kike Santander nebo právě zde zmiňovaný Estefano.

Naservírováno je nám tedy víceméně deset nových skladeb, dvě převzaté a tři poangličtěné. "Amar Sin Ser Amada" (v anglické verzi "You Know He Never Loved You") je hitovka, na které celé album stojí (i když se nemohu ubránit myšlence, že jde tak trochu o kopii Shakiřiny "Objection"). Bohužel je to track číslo jedna, což byla velká chyba, protože po něm už nepřijde nic, co by se mu vyrovnalo. Posluchač může celý zbytek desky čekat na stejně silný moment, ten už se však bohužel nedostaví. Tím ale rozhodně nechci říct, že už by nebyly na albu pěkné písničky. Snad s výjimkou "Sueño Para Dos", a "Sabe Bien", které jsou jakýmsi zpopovaným r'n'b a mohou být pasovány na největší omyl celé desky, v případě "Sabe Bien" ještě navíc s velice slabým textem. Jinak by se album dalo označit za průměrný, místy nadprůměrný popík. Balady "Olvídame", "Un Alma Sentenciada" a "Loca" jsou sice pěkné, ale náročnějšího posluchače ničím nenadchnou. Alespoň, že se Thalia vrátila ke stylu, který jí sluší. Skvělá je taneční, elektronická "No Me Voy A Quebrar", i když je sice trochu mimo album. Povedená je i coververze italského hitu šedesátých let "24000 Baci" od Adriana Celentana, zde pod španělským názvem "24000 Besos", a musí se nechat, že zde zní daleko našlapaněji a odvázaněji a mně osobně se líbí více než originál. Zato coververze hitu "Amor Prohibido" v původním podání zavražděné latino star Seleny nezaujme už vůbec ničím, protože jde prakticky o kopii původní skladby.

Thaliin šestý smysl je deska, která bude mířit pravděpodobně především ke zpěvaččiným věrným fanouškům a k těm, kteří být věrní přestali. Rozhodně nejde o nic zásadního nebo převratného. Jak už jsem ale říkal, buďme rádi, že Thalia je zpátky s deskou ve stylu, který jí přesně sedne. A soudě podle bodování v mexických hitparádách, ať už mluvíme o singlu "Amar Sin Ser Amada", nebo o albu samotném, jsou její fanoušci spokojeni.