Loni vzali domácí hiphopovou scénu útokem. Když vyšel jejich debut "Toxic Funk", matky se křižovaly, otcové odmítali pouštět děti ven a devadesát procent domácích rapperů šahalo po zbrani (aby spáchali sebevraždu). Dost možná nejlepší album domácího hip hopu vůbec, nacpané drsným humorem na hraně porna či fekálních komedií bratří Farellů (pro intelektuály: ironií a reflexí absurdní doby), bylo pro SuperCrooo vstupenkou do první domácí rapové ligy a bylo odměněno nominací na Anděla. Ovšem Phat a Hack, alias James Cole & Hugo Toxx nevyspávají po povedeném večírku. V květnu si vyřizovali účty s Indy & Wich, následně natočili videoklip k "Superstar (Remix)" a v polovině července se na jejich vlastním labelu Rapsport objevilo album bočního projektu Dixxx. Vrazi televizních celebrit z "Toxic Funk" si na něm berou dovolenou od sprosťáren a urážek a objevují i jiné světy. Znovu naprosto originálně a znovu na domácí poměry bezkonkurenčně.

SuperCrooo se na této desce posílili o člena houseového projektu Over 3, dále produkční skupiny Subworx Rista a respektovaného zvukaře a remixéra Lucase. Je slyšet, že tradiční electro beat SuperCrooo pořádně zahustili, v rozhovorech slibované výlety do dalších hudebních stylů se ale nekonají. Jediným vyšinutím z electro boom bapu je breakbeat "Benchpress", kde ale rychlý beat zabije rap, a instrumentální hidden track se samply z porno filmu. Docela ujde, jen škoda, že s tímhle beatem Risto a spol. přišli o zhruba deset let později, než měli. To hlavní ale samozřejmě zůstává - útočný rap forwardů. Tady jsou Hack a Phat nedotknutelní. Zatímco třeba Wichovy beaty na "Teritorium 2", letošní nejlepší hiphopové desce, jsou o míle lepší než ty od Dixxx, i Orion se musí hluboce sklonit před slovní zásobou, rafinovanými rýmy, flow i smyslem pro humor Hacka a Phata. Třeba charakteristika návštěvníků herny a pijanů v "Svět je krásný" je neuvěřitelně chytrá a neotřelá. Platí to i v dalších skladbách, SuperCrooo/Dixxx vás s několika větami pošlou expres presto rovnou do svého světa plného divokých pitek mezi bary, porno půjčoven, kasín a drogových dealerů. Je v tom dost možná trocha nadsázky, ale když deska skončí, bude vás bolet hlava jako po celovíkendovém flámu.

Stranou šly urážky a sprosťárny, které si pravděpodobně schovali na podzimní dvojku SuperCrooo. (Pro mě osobně přijde malé zklamání na konci skladby "Linoleum", kde už není Karel Veselý mezi mrtvolami jako v promo verzi. Fňuk.) Maličko mi připadne, že některé texty Dixxx jsou trochu nesoustředěné, třeba v "Hugo Boxxx" začnou u rapových soupeřů a skončí v posteli se servírkou, na druhou stranu všechno vyváží charakteristika domácí politické scény v "Jádro Zubra" nebo nekonečné touhy konzumovat ve "Chtít mít víc". Dixxx si ani s vážnějšími tématy neberou moc servítek a pro 99 procent domácí scény nechť jsou vzorem, že rapovat se dá i bez trapného moralizování nebo pubertálního mentorství. Je v tom názor, agresivita, rýmy jsou až k prasknutí nacpané popkulturními odkazy a přitom jsou lehké jako třeba: "Chci věci, co dělají píp píp a blik blik / chci plastiku a vypadat jako ten dick Pitt / barák, bazén, v lednici Hennesy / koupit si Yo Yo Band a zremixovat Rybitví" ("Chci mít víc"). To u nás prostě nikdo další nezvládne. Ostatní čeští rádobyrappeři, tady máte učebnici!

Hip hop je nekonečný souboj, a tak ještě jedno srovnání s "Teritoriem 2": Co nakonec převáží na stranu Papa Oriho je pecka "Zápas", kterou paradoxně nahrál s Jamesem Colem. Věc podobného kalibru na "Dixxx" nenajdete, něco, čím by album gradovalo, něco, čím by Dixxx totálně zametli posluchačem. Obešel bych se bez samplů z filmu (je to fakt "12 Opic"?). "Dixxx" můžete brát jako hodně povedenou upoutávku na další album SuperCrooo, ostatně ani H&P asi nedělají velký rozdíl: "Děláme komiks, díl dva". Nejoriginálnější čeští rappeři toho mají pořád dost co říct, nezbývá než se těšit na třetí díl.