"Království nebeské" je epickým filmem o dávné historii v době jedenáctého století, který se odehrává v Evropě a na Středním východě. Děj tohoto snímku je postaven na skutečných událostech a vypráví o křižáckých bojových výpravách. Papež a jeho křižáci chtějí ochránit Jeruzalém od muslimů (tehdy byl křesťany ovládnutý), nakonec však dojde na boj o záchranu obyvatel a města samotného. Hudbu měl původně napsat Hans Zimmer, ale režisér Ridley Scott si nakonec vybral vycházející hvězdu filmové hudby Harryho Gregsona-Williamse. První zmínka o něm vyplavala na povrch současně s filmem "Lví král" a taktéž se podílel na obou dílech "Shreka". "Království nebeské" byla jeho první velká spolupráce a impozantní projekt, v kterém se spojuje vícero hudebních kultur. Přesto se toho chopil s velkým citem, záběrem pro danou věc a napsal poutavou muziku, jako by byl již velmi ostříleným fachmanem.

Hudba u "Království nebeského" vychází z klasických prvků smyčcové filmové hudby a Harry Gregson-Williams se nechal inspirovat velikány tohoto oboru. Většinu částí nahrál pod jeho taktovkou The London Session Orchestra za výpomoci houslového uskupení Fretwork. Sbory mají na svědomí The Bach Choir a Choir Of The Kings Consort, mezi sólo vokalisty hledejte Lisbeth Scott, Catherine Bott, Nicole Tibbles a Iestyn Davies. Počet lidí podílejících se na tomto cédéčku je mnohem rozšířenější o rytmickou složku, perkuse a orientální sóla, kterých tu je nespočet. Harry Gregson-Williams nic neponechal náhodě a napsal poutavou hudbu, která k tomuto dramatu našla patřičnou sounáležitost.

Hudba kopíruje decentně děj filmu, poklidné pasáže střídají ty, v kterých to jiskří souboji válečníků na život a na smrt. Vedle sborů jako protipól vystupuje arabsky zaobalený zpěv Abdelkadera Harira, jehož kouzlo umocňuje dějové zaměření na místa v Jeruzalémě. Hybnou silou jsou dynamická preludia, která jsou rozechvěna mnoha perkusemi, a dodávají tak onomu etnickému pnutí dramatičnosti. Snové sekvence stavějí na kráse tenorových a sopránových sól, ta podporují vzletné smyčce. Propletence původních symfonických ornamentů duchaplně proplouvají prvky world music. Za branami vokálního klenotu "Path To Heaven" čeká krátké, ale krásné rozloučení, v němž hostuje Natacha Atlas, která nazpívala a napsala slova pro "Light Of Life - Ibelin Reprise".

Harry Gregson-Williams odvedl slušnou práci. Jeho hudba dokáže zaujmout i bez filmového plátna. Vsadil na klasické a orientální nástroje. Vyhnul se tak nejrůznějším elektronickým a uměle znějícím fíglům, které by dokrášlily výsledek. V tomto oboru se jedná o povedené dílo. Nedosahuje sice onoho vrcholu, který tato hudba může nabídnout nebo dát, o tomto autorovi však v blízké budoucnosti ještě hodně uslyšíme.