Rockeři ze Štětí Magma Hotel vydali loni desku "Deja vu", se kterou znovu dokázali, že na české klubové scéně se, alespoň co se tzv. nu-metalu týče, pohybuje řada nadmíru zajímavých souborů. Po rozhovoru s nimi je ale jasná jedna věc: Maminky a tatínkové, nečtěte to! Ne snad, že by se hovořilo o prolínání hip hopu s metalem neurvale a vulgárně, ale mohli byste potom nabýt dojmu, že rocková hudba není pro vaše děti. Sex, drogy a rock'n'roll, to prostě sedí. Takže by to vlastně neměla číst ani policie, která ale naštěstí netuší, co Magma Hotel znamená. Možná jí to zpěvák Rocko a basák Bart vysvětlí, kdo ví...

Jelikož první věc, se kterou posluchač přijde do kontaktu, je většinou název skupiny, asi by neškodilo, kdybyste zkusili zmínit, jak jste na Magma Hotel přišli a co to vlastně znamená.

Bart: No proč Magma Hotel, a zase proč ne. Jeden z důvodů je, že máme rádi zaplivaný hospody tý nejnižší cenový skupiny, a to rozhodně tenhle hotel je... Nevím, co víc ti k tomu říct, nám se ten název prostě líbil. (smích)
Rocko: Jinak byl tenhle hotel taky vidět ve filmu Olivera Stonea "U Turn", kterej se nám dost líbil, a taky je to slovní spojení, který je každýmu ve světě hned jasný.
Bart: Nemusí se to ani nijak překládat a nečech si na tom nezláme jazyk. Na rozdíl od Kamilova překladu "Láva barák". (smích)

Jak dlouho jste na výsledném tvaru "Deja vu" pracovali? Já na tom oceňuji především profesionální a doslova západní sound.

Bart: Celkově trvalo nahrávání i s mixem asi čtyři měsíce. Víš jak, nám všechno trvá o něco dýl... Jinak co se soundu týče, myslím, že v dnešní době už máme i u nás poměrně kvalitní studia, takže je to spíš o tvý představě a o tom, jak ji dokážeš předat mistrovi zvuku.
Rocko: Nevím přesně, jak dlouho jsme na tom pracovali, protože často probíhaly pivní orgie, okořeněný travnatým aroma a lehce houbovým dezertem. Hlavní dík rozhodně patří Zdeňkovi Šikýřovi, je to proste šikula ze všech nejšikovnější.

Materiál, který jste na ni sebrali, byl připraven speciálně pro album, anebo jde o dosavadní průřez vaší tvorbou?

Rocko: Tak je to takovej průřez, ale myslím, že rozhodně ne průser. Jedna věc je dokonce starší než sám Magma Hotel, je to převzatá věc z našeho bočního hnijícího projektu ALT 255. Jde o věc "Don't Trust The Enemy", se kterou jsme sklidili největší úspěch ve Woodstocku 1999. (smích)
Bart: Jak říká sám velký Fun-tom de la Rocko, je to rozhodně průřez, možná i zářez. Každopádně nikam tak nějak nepospícháme, co se tvorby týče. Za jedno je to tou naší zmiňovanou pomalostí a hlavně děláme to, co z nás leze, no a někdy to prostě neleze nebo jenom popolejzá.

Stalo se někdy, že jste dostali od fanoušků podnět, který jste potom zapracovali do písničky? Jak moc lidé kolem vás zasahují do vzniku vašich věcí?

Rocko: Od fanoušků už jsme dostali spoustu věci, ale podnět asi zatím ne.
Bart: Už takhle je nás hodně a někdy je docela těžký se dohodnout, takže si myslim, že už takhle je to dost podnětů, co do naší tvorby zasahujou.

Když skládáte, je to čistě spontánní záležitost, anebo jde o jakýsi propracovaný koncept, že si říkáte: "Teď bychom měli dát nějakou volnější, teď zase složíme něco elektronického..."?

Bart: Jde o věc sehranosti a hlavně se taky známe už nějakej ten pátek, takže si rozumíme nejen v muzice. Např. s Rockem se známe už od školky. Takže je to spíš spontánní než předem připravovaný. Tím ale zase nechci říct, že nahrajeme jam ze zkušebny a je z toho hned hotová věc.
Rocko: Naprosto souhlasím s Bartem. Někdy se ale stane, že někdo přijde s nápadem, kterej pak společně překopeme a dotvoříme. Je to rozhodně týmová spolupráce.

Co by podle vás měla muzika sdělovat? Podle někoho názor na svět a na politiku, podle jiných právě toto ne. Mám pocit, že vy jste někde mezi.

Rocko: To máš pravdu, Romane. (smích) Jsme asi tak někde mezi. Je pravda, že jedna věc se politiky lehce dotýká ("Shit From Bagdad"), ale některý věci jsou zase stoprocentní party záležitosti. Většina textů je spíš o mých pocitech než o názoru na nějakou situaci u nás nebo třeba jinde ve světě.
Bart: Rozhodně nejsme politická kapela, ale myslím, že muzika by měla rozhodně něco sdělovat, ať už je to cokoliv. A nejde jenom o texty, pro mě je kolikrát i sama muzika dost sdělující. Chápeš, prostě ten pocit, když máš husí kůži a paty v pěst. (smích)

Občas mám pocit, že v rap-metalu se těžko bojuje s předsudky, protože pro každého jste hned další Limp Bizkit. Narážíte na to také?

Bart: Pro mě zrovna nejsou třeba Limp Bizkit rap-metal, ale chápu, jak to myslíš. Rozhodně jsme se s tím už setkali, ale prostě kapely, který posloucháš nebo jsi je poslouchal, tě nějakým způsobem ovlivňujou, tomu se neubráníš. Hele, je to prostě každýho věc a názor.
Rocko: Korn, Rage Against The Machina, Downset, Sepultura. To všechno už v nás někdo slyšel... Jde taky o to, jakej máš přehled v hudbě. Někdo, kdo zná třeba jenom Limp Bizkit, tak mu je asi něčím budeme připomínat. Každopádně mě to neuráží. Snažíme se dělat svoji muziku a nikoho nekopírovat, ale v dnešní době je dost těžký dosáhnout určitý originality. Člověk, kterej poslouchá country, bude asi spíš hrát u Nedvědů než v Cannibal Corpse. Mně se zase líbí spojení rapu a tvrdší muziky, dřív se tomu řikalo crossover, ale teď se s těma hudebníma škatulkama roztrhl pytel.
Bart: Kámoš třeba hraje acid-jazz-funk-punk... (smích)

Vybavíte si nejhorší odsudek, kterého se vám kdy dostalo kvůli muzice, jíž děláte?

Bart: Jednou jsme hráli na motorkářskym srazu, a když jsem stěhoval na pódium druhou bednu, tak na mě zvukař v elastickejch džínách divně koukal, no a při poslední věci vylez na pódium a prostě mi to ztlumil. Přiznám se, že se jmenovali Krleš, takže s nima už nikdy a nikde! Nemám rád jakýkoliv ortodoxní názory, ale pro ně jsme byli asi hodně nemetalový. (smích)
Rocko: Zvukaři se nelíbilo, že nejsme Iron Maiden, ale zvukově je z nás chtěl udělat. Publikum nás docela fuckovalo, ale když jsem se mezi věcma zmínil, že teď přijde cover od Motörhead, tak na chvilku zpozorněli... Zahráli jsme ale jednu z našich nejměkčích věcí, a to už lítaly kelímky. I když ne všechny motorkářský srazy jsou špatný, bylo jich i spousta dobrejch.

"Deja vu" vyšlo loni, už přemýšlíte o novém kousku?

Rocko: Nedá se říct, že nepřemýšlíme, ale byla by na ní asi jenom jedna věc v tisíci a jednom remixu. Sice teď máme rozdělaný nový pecky, ale na další desku to zatím není.
Bart: Je to tak!

A jaké jsou vaše plány na nejbližší dobu?

Bart: Rozhodně pozitivní, hrajeme, kde se dá. Chtěli bychom se protlačit na větší festivaly, což se tak nějak docela i daří a taky si zahrát někde mimo Českou republiku.
Rocko: Zatím je koncertů docela dost, ale taky jich je spousta jenom za cesťák. Tak už to u nás asi chodí. Taky si chceme zopakovat koncert s ALT 255 na Woodstocku. (smích) Jinak teď makáme na videoklipu, kterej bude určitě hodně hnusnej, takže ho asi stejně nikde vysílat nebudou.

Díky za rozhovor.

Autor je redaktorem iDNES.