Vše podstatné o nejlepších písničkách Tiny Turner si můžete přečíst v recenzi kolegy Dana Hájka na CD "All The Best", a my se tak směle můžeme podívat na obrazovou podobu stejnojmenné kolekce. Podtitulem DVD "All The Best" je ovšem "The Live Collection". Nejsou to tedy videoklipy ke skladbám. Každá píseň je zde představena v živém koncertním provedení v různých časových obdobích posledních dvaceti let, tedy po velkém comebacku Tiny v polovině osmdesátých let minulého století. Stejně jako na CD byl důraz ve výběru položek kladen právě na osmou a devátou dekádu, tedy roky, které byly pro Tinu Turner nejúspěšnější.

Sestřih skladeb (seřazený do podoby připomínající regulérní playlist jednoho vystoupení) je poskládán ze čtyř koncertních turné: Private Dancer Tour (1985), What's Love Live Tour (1994), Wildest Dreams Tour (1996) a One Last Time In Concert (2000). Poslední dvě jmenovaná turné už vyšla v podobě koncertních záznamů z Amsterdamu a londýnského Wembley na DVD. Je to výborný a ne často použitý nápad postavit vedle sebe svědectví o formě famózní zpěvačky z různých let. Můžeme se přesvědčit, jak dlouhodobě skvělá je tahle paní na jevišti, kde srší energií a vládne mocným hlasem, jak umí uvěřitelně prodat to, co pro ni napsali různí autoři, a neomylně sáhnout po coververzi. Vždyť "I Can't Stand The Rain", "Addicted To Love" a zejména "Proud Mary" se staly Tininými klasickými koncertními čísly.

Tina je na jevišti obdivuhodná. První skladba disku, rockový odpich "Steamy Windows" je svižným sestřihem (jediným na DVD), který nás rychle uvede do nálady. Ta nepolevuje až do konce, leda by byla umocněna ještě intenzivnějšími zážitky. Mezi ty může patřit například parádní pódiové ztvárnění bondovky "Goldeneye", výbornou choreografií značně prodloužený "Private Dancer", dva hosté Bryan Adams ("It's Only Love") a David Bowie ("Tonight") a již zmíněná "Proud Mary", prastará píseň, v níž Tina ukazuje svůj pestrý pěvecký gospelový i rockový a také bavičský rejstřík.

Nadmíru dobrý dojem z disku (jistěže zvuk Dolby Digital 5.1) umocňují bohaté bonusové materiály: další písně nahrané na koncertech či při jiných příležitostech, klip ke skladbě "Cose Della Vita" s Erosem Ramazottim, ale zejména přes dvacet minut dlouhé interview, kde se zpěvačka poutavě vyjadřuje ke svým písničkám. Z rozhovoru jsem měl velmi příjemný pocit, neboť je informačně značně bohatý. Tina je zábavná a nakažlivě optimistická osoba a i bez titulků bylo její hezké angličtině dobře rozumět. Tři nové skladby na výběrovém albu naznačují směr jejího dalšího uměleckého vývoje - ano, i Tina Turner se ve svých babičkovských letech má ještě kam výrazově posunout a upřímně se na její příští nahrávky těším.