Chcete-li hrozit, měli byste umět i něco říct

My Chemical Romance jsou z New Jersey. V kapele jich je pět a poslední album nazvali "Three Cheers For Sweet Revenge". Mají docela pohledného zpěváka a hrají takový "popový hardcore". OK, nebudu vás balamutit, možná že si s těmito informacemi vystačíte. Chcete víc? Od toho je tu recenze...

3/10

My Chemical Romance - Three Cheers For Sweet Revenge

Celkový čas: 39:42

Skladby: Helena, Give 'Em Hell, Kid, To The End, You Know What They Do To Guys Like Us In Prison, I'm Not Okay (I Promise), The Ghost Of You, The Jetset Life Is Gonna Kill You, Interlude, Thank You For The Venom, Hang 'Em High, It's Not A Fashion Statement, It's A Deadwish, Cemetery Drive, I Never Told You What I Do For A Living

Vydavatel: Warner Music

Ohodnoť toto album

Už před pár lety se dalo tušit, že se z takzvaného "znovuzrození rocku" stane dříve nebo později zívačka. Bohužel desek utvrzujících v tomto nezadržitelném trendu geometrickou řadou přibývá. Na první poslech vcelku solidní "pop-hardcore" (chcete-li "pop-punk") My Chemical Romance se vám s opakovaným přehráním s největší pravděpodobností v uších neurčitě rozplizne. Jako cihlička z tetrisu tak "Three Cheers For Sweet Revenge" zapadá do laviny nahrávek téhle bandě k nerozeznání podobných klučíků s nahněvanými kytarami.

Na svém druhém albu znovu pouze přilévají svůj bleifrei natural na vysokánskou plápolající hranici všech nestydatých epigonů a mdlých rebelů. Abyste mi rozuměli: Rock ve svých rozmanitých podobách má bezpochyby stále své opodstatnění a dokonce i padesátá retro vlna mu nemůže vzít jeho prazákladní skálolomnou sílu. To však jen za předpokladu, že za potřebou rock hrát zůstane touha vyřknout něco opravdového.

Přes početné, pravda, celkem zajímavé přechody a zvraty v úvodech k jednotlivým písním ("The Jetset Is Gonna Kill You" nebo "Cemetery Drive"), však MCR skončí vždy u bezbarvě zpěvného kytarového hlučení. Gerard Way zpívá přespříliš tuctově na to, aby vás upoutal a dodal onomu nikam nevedoucímu hoblování smysl. Tu a tam kapela připomene sesmirklované drsňáky z Linkin Park nebo snad i Misfits a v nejlepším případě Trail Of Dead (na ty však jen zírají z pořádné dálky teleskopem). Když jsem u těch příměrů: MCR jsou také dost silně poznamenáni svou náklonností k "Ironům" (rozuměj: metalovým veteránům Iron Maiden). Zde už ale skutečně nemůžu sloužit, neboť IM mě vždy míjeli stejně jako smetanová polévka.

Jasně, možná vás napadne, že jsem na ně zbytečně zlý, vždyť je to jen r'n'r, ne? Pokud ale čtete tento text, optimisticky předpokládám váš zájem o štavnatou hudbu s názorem (respektive vlastním ksichtem). A tu jsem bohužel u "Romancí" nenašel. Je dost pravděpodobné, že nejmladší generace "hrozičů" s první uměle otřískanou koženou bundou (eventuelně skejtem) jim to zbaští. To ale jen kvůli nic nového nepřinášejícímu dolování zažitých drsoňských archetypů, které na "Three Cheers For Sweet Revenge" čučí z každé noty. O tom, jak se hoši prezentují naživo, tedy o kvalitě pro rock nejdůležitější, se ale můžete na vlastní nebezpečí přesvědčit 5. června v pražské Sazka Areně, kde budou předskakovat zmrtvýchvstalým Green Day.

• No... (Dr. Jabbar, 24.04.2005 12:53) Reagovat

  Tak s tímhle teda jednoduše a prostě nemůžu souhlasit. Předem chci jen říct, že nejsem žádný skalní fanoušek My Chemical Romance, protože každého, kdo se tady nějaké skupiny zastane, hned nařknete z toho, že jí miluje a má teda zkreslený názor. Vůbec ale nechápu hodnocení 3/10 jen proto, že je to pořád ten samý starý rock bez náznaku nějaké novoty. V tom případě nechápu, proč třeba takový Seal dostal 9/10 s odůvodněním, že dělá stále stejnou hudbu (stále stejně dobrou, ale stejnou). Do generace pubertálních skejťáku taky nepatřím, ale kdybyste předemne postavili Iron Maiden a My Chemical Romance, bez rozmyslu sáhnu po tom druhém, protože cestu k rocku typu Ozzy Osbourne a další jsem prostě nenašel a asi nikdy nenajdu (je to možná škoda, ale opravdu se mi ta hudba pod kůži nikdy nevryla). A tak mi My Chemical Romance připadá jako rozumná alternativa. Rozhodně ne za hodnocení 3/10...
  
  No, ale je fakt, že se všechno ukáže až naživo. Ale i když budou na koncertě špatní až hanba, stejně se tady hodnotilo CD a ne vystoupení ;)
  
  

• No hruza.. (Suicider, 24.04.2005 23:28) Reagovat

  Kdyz sem uvidel to hodnoceni,uz sem cekal,ze tu recenzi psal L.Krec,o to vetsi to bylo prekvapeni..vim,ze recenze je individualni nahled na vec,ale precejenom na musicserveru se stava trendem neco absolutne odsoudit na zaklade toho,ze se jim na te ci one kapele"neco"nezda..tahle kapela se nikdy nepovazovala za nejake inovatory a pokud vim,prezetuji se jako neo-punk v trochu spinavejsi podobe..a rozhodne patri k tem lepsim,co tahle skatulka nabizi..uz proto,ze to neni rozhodne stereotyp a skoro v kazde skladbe najdete pozoruhodny moment..nerikam objevny,ale rozhodne pozoruhodny..Dal uz bych souhlasil s prvnim prispevkem..BTW:koncert bezel nedavno na mtv2 a byl vybornej!Taky predesilam,ze nejsem nejaky skalni fanda MCHR,ale ta recenze mi pripada hodne nedustojna..ostatne jako napriklad na HEAD AUTOMATICU!ale to sem uz nepatri..
  
  

• Just a joke??? (Zmr(d)zlina, 25.04.2005 07:29) Reagovat

  Hej-to jste me teda nasrali...Chapu...nazory jsou,jako dira do prdele-kazdej ma nejakou a kazdej ma pravo ji mit!Chci rict jen,za MRC je ma nej kapela a rozhodne se to LP nepodoba...Gerard ma jalovej hlas...je to tak!Avsak tahle muzika neni typickej fadni neopunk-v jistym smyslu jsou originalni!Jejich styl se jmenuje EMO(emocional) Ve sparku maji opacnej nazor...
  Jinak dik,ze si toho CeDa alespon nekdo vsiml!Zdravi Ivca L.
  
  

• Zmrzlina (Suicider, 25.04.2005 11:26) Reagovat

  :o)))4Zmrzlina:emo?:o)))Prosimte,nesmis verit vsem pohadkam co od"babicek"ze Sparku slysis..je to neo-punk pravda s mnoha jinymi vlivy..ale EMO je opravdu neco jinyho..
  
  

• A ještě dodatek (Dr. Jabbar, 25.04.2005 15:01) Reagovat

  Jen tak ze zajímavosti jsem si projel několik zahraničních serverů, jak tuhle desku ohodnotily a když to všechno zprůměruju a upravím, tak mi vyjde číslo 7 z 10. To je docela zásek, ne? :)
  
  

Nové desky 50/2024 - od Snoop Dogga s Dr. Dre přes The Cure po Helloween Poslední vydání našeho přehledu v tomto roce přináší společnou desku Snoop Dogga a Dr. Dre, živáky Helloween, The Cure, Blue Öyster Cult a The National. Novinky nabízejí Subway To Sally, Saint Etienne a hned dvě SOČR - jednu... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2024 14:00 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Recenze: Cathedral In Flames pouštějí na desce "count to nine" do svého temného světa barvy Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se začala psát albová historie Cathedral In Flames. Pražská parta tehdy svým debutovým EP vysoko pozvedla prapor ortodoxního gotického rocku. Následující plnohodnotná studiovka "Hang Me High & Bury... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Kyšperský (Květy) - Kliky na pěstích bych holku oblbnout nezvládl Před pár týdny vyšla už desátá deska skupiny Květy, která se jmenuje "41 minut". Nejen o ní, ale třeba i o tom, jak funguje vesmír, o mlčení s Filipem Topolem nebo o tom, zda by chtěl zpívat v Lucii, jsme se bavili s jejím srdcem i... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 14:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

7/10

Recenze: Jiří Krhut a Štěpán Kozub se vracejí emocemi nabitou deskou "Přeježděný vztah" V době, kdy hvězda Štěpána Kozuba, především coby komika a herce, vystřelila strmě nahoru, mu ve spolupráci s hudebníkem Jiřím Krhutem vyšlo překvapivě civilní album "Prásknu bičem". Na tesknost a emotivní texty debutu druhá... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tomáš Klus - V každodennosti vidím obrovský dar, ale nerezignoval jsem ani na hlubší témata Tomáš Klus vydal v listopadu svou osmou řadovku "Tady to máš", kterou se vrací ke svým písničkářským kořenům. Nově se chopil i producentské role. Šel po jednoduchosti, radosti a úctě k životu. Jak proces tvorby probíhal a komu... čtěte zde

Vydáno: 16.12.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory