Nejprve něco málo z historie, abychom byli v obraze: Ve dnech 11. a 12. prosince 1968 vznikl pro BBC televizní pořad "Rock And Roll Circus", v němž byli hlavními hvězdami The Rolling Stones a několik neméně slavných hostů. V cirkusové manéži se odehrála živá hudební vystoupení, kterým na jisté bizarnosti přidaly taškařice obvyklé z cirkusů, tedy klauni, artisté a podobně. Nahrávání trvalo osmnáct hodin. S výsledkem ovšem Stones nebyli spokojeni a záznam se v televizi nikdy nevysílal. Následoval tedy letitý pobyt Cirkusu v archivech, odkud se dostal ven až v roce 1996 na videokazetě a ještě později na CD a DVD.

Snad to nebude ke Stones jako hostitelům akce neslušné, ale i přes jejich dobrý výkon (nevím, co se jim tak nelíbilo, viděl jsem je v lepší i horší formě - "No Expectations" a "Parachute Woman" jsou zde výtečné) největší zážitek disku uchystali The Who se svou sedmiminutovou rockovou minioperou "Quick One, While He's Away", což je medley z krátkých úderných nápadů, a skupina Dirty Mac (což prý byla narážka na Peter Green's Fleetwood Mac) už jen svou samotnou jednorázovou existencí. Slyšet a vidět "Yer Blues" z "Bílého alba" The Beatles v podání kapely ve složení John Lennon, Eric Clapton, Keith Richards (na basovku!) a Mitch Mitchell je nadpozemský zážitek, a to ani nejsou příliš sehraní. Další účastníci legrace v šapitó rozhodně nezklamali, škoda řeči je jen o obskurním vystoupení Yoko Ono (jak jinak…) a smutný je pohled na voskově bledého Briana Jonese, pro něhož to bylo poslední vystoupení s Valícími se kameny. Rockový koncert v cirkuse je sám o sobě bláznivý nápad, navíc publikum je oblečeno v hábitech, za které by se nemuseli stydět ani studenti v Bradavicích. Jako svědectví o době tohle DVD funguje báječně a z pohledu dějinného jsme svědky legendárního představení.

Technicky vzato je DVD "Rock And Roll Circus" pěknou ukázkou restaurátorské práce. Domnívám se, že na disku je vše v maximálně možné kvalitě dostupné ze zdrojového záznamu určeného tehdy pro televizi. Proto jsou barvy a střih takové, jaké jsou, malé mouchy na okrajích obrazu jsou patrné u vystoupení Who a občas u Stones. Zvuk je obstojný a přemíchaný do pěti kanálů, menu je ve špičkové grafice. Náklad bonusů je velmi objemný: další tři skladby Taj Mahala, rozhovor s Petem Townshendem, skvělý klip "Sympathy For The Devil" v remixu Fatboye Slima, alternativní pohledy kamer u "Yer Blues", fotogalerie a pár dalších kuriozit.

Shrnutí dojmů a celkové hodnocení disku se dá hezky vyjádřit větami z ohlasů zákazníků na Amazonu. Jeden z uživatelů serveru prohlásil: "Is this show perfect? No. Is it beautiful? Yes." A my přece již dávno víme: Krása nemusí být dokonalá. "Rock And Roll Circus" The Rolling Stones je spíše nostalgickou vzpomínkou na swingující Londýn šedesátých let než perfektním koncertem, ale má své kouzlo, dokumentární hodnotu a několik fantastických momentů.