Jarně-letní festival Roudnice 00'

09.05.2000 00:20 - Martin Mikuláš | foto: facebook interpreta

Tento víkend se v Roudnici nad Labem konal hudební festival, na kterém si zahrála spousta kapel včetně Vltavy, Decline, Mňágy a Žďorp, Tiché Dohody a spousty dalších. Dnes vám přinášíme jeho recenzi, rozhovory s kapelami budou následovat v průběhu týdne.
Roudnice 2000
© 2000 MusicServer.cz
Bigbeat není mrtvý, možnosti tu jsou a alternativní muziky je u nás víc než dost. Takové jsou mé první dojmy z festivalu v Roudnici nad Labem. Konal se ve dnech 6. a 7. května 2000 a mediálním partnerem festivalu byl i Musicserver.cz, který celé dva dny a noci na místě činu neúnavně natáčel ukázky z koncertů, rozhovory s kapelami a fotil a fotil a… Výsledek naší práce bude brzy k vidění na našich stránkách.

Roudnice 2000
© 2000 MusicServer.cz
Roudnický festival měl vše, co dnes k takové akci patří. Prodejce korálků, párků a piva, v jednom stanu čajovnu, ve druhém výstavu a mohli jste si i sami něco namalovat nebo si zahrát různé společenské hry. Partie Dámy v přestávce mezi kapelami přišla vhod i mně. Stánek s muzikou tu mělo nakladatelství Black Point. Aby bylo festivalové městečko kompletní, nechyběly Hare Krišna dobroty. Jejich tradiční pokrmy už znám a tak jsem ochutnal takovou bílou kouli, pardon, prý to byla indická čokoláda. Celou jsem ji však nepozřel a další tři neznámí lidé mě pak oslovili, jestli nechci dojíst tu jejich. Doporučit to nemohu, budu radši dávat přednost krávám alpským než indickým.

Roudnice 2000
© 2000 MusicServer.cz
Škoda, že Pánbů nemá rád všechny festivaly stejně a nedělá na všechny tak fajn počasí jako v Roudnici. A taky škoda, že Roudnice nebyla open air, čili venku, ale kdo mohl tušit, že léto začne letos o měsíc dříve. Velká scéna byla ve sportovní hale, malá scéna pod stanem na hřišti pár metrů vedle. Zeleně a stromů pro odpočívání bylo okolo tak akorát a navíc 20 metrů od haly líně a klidně teklo Labe. S umýváním a záchody nebyl žádný problém, protože pořadatelé čekali větší počet lidí, než se nakonec dostavil a to už trošku problém byl. Nebo to spíš byla škoda. Na téměř padesát kapel přišla za oba dva dny zhruba tisícovka lidí, přičemž větší návštěvnost byla v neděli, kdy vystupovaly Mňága a Žďorp a Vltava. Jeden z návštěvníků měl také šanci, že i když přišel pěšky, může odjet Trabantem. Vtipná (ale neekologická) soutěž měla jednoduchá pravidla. Každý, kdo si vzal program, vyplnil ústřižek a vhodil do slosování, mohl tu bakelitovou káru vyhrát. Majitelkou se nakonec, po nedělním koncertu Mňágy, stala Katka z Řevnic. Věčným problémem festivalů bývají časové posuny v programu. Ani v Roudnici se to neobešlo bez zpoždění, ale jednohodinový časový skluz byl ještě přijatelný. Sobotní program zahájil krátce po 14. hodině Sváťa Karásek s kapelou Pozdravpánbu. Jednoduché písníčky s náboženskou tématikou. To proto, že Sváťa je povoláním farář. Následovali Šarközi. Kapela je pojmenovaná podle zpěvačky a kytaristky maďarského původu, ale jsou to Češi. Hrají různorodou rockovou muziku s houslemi. Po 16. hodině nastoupilo Švihadlo. Reaggae jako vždy, tedy vesele a naplno. Černý "rastarapper" Vincent, který se Švihadlem začínal jako DJ, je teď již stálým členem kapely a Švihadlo mu v improvizovaných dubových breacích dává více prostoru. Následovali Jablkoň a v 18. hodin nastoupila trošku rozladěná Tichá Dohoda. Na vrátnici je totiž nepoznali a nechtěli je pustit. Blanka Šrůmová se ale nepřestala usmívat a diváci byli s koncertem plně spokojeni. Slyšeli všechny známé hity jako "Kotva a Kříž", "Má duše se vznáší" atd. Zaznělo i pár věci z poslední desky. Potlesk byl odměněn přídavkem a zpoždění bylo na světě. Velikým překvapením byli Sing Sing. Poměrně nová kapela, složená ze samých mladých, ale zkušených muzikantů. Výraznou osobností je především zpěvačka Alex z bývalých Deep Sweeden. Velice dramatická nedefinovatelná hudba se silným nábojem. Není na tančení a juchání, rytmus se neustále mění, ale vy stojíte a s husí kůží vnímáte zvuk. S podobnou muzikou přišli i Pod Černý vrch. Ale tady už veselé housličky opravdu udělaly svoje a juchali všichni. Celé vystoupení kapely působilo vesele, protože to jsou veselí lidé. Dělat s nimi rozhovor byla jedna z nejnáročnějších věcí na festivalu. Nevzpomenu si na jedinou vážnou odpověď. Kolem 22. hodiny nastoupila letos už patnáctiletá skupina Už jsme doma. Následovali Znouzectnost a TIMUDEJ, ale to už byl bohužel spánek silnější než já. Pak jsem se ještě probral na část vystoupení poslední kapely - Nyabinghi warriors. Zajímavý projekt ovlivněný africkou kulturou. Dominující byly samozřejmě bubny a současný zvuk dotvářel DJ Babylon rocker, který z gramofonů dodával různé zvuky a po koncertu hrál až do rána.

Roudnice 2000
© 2000 MusicServer.cz
Nedělní slunečné ráno slibovalo další pěkný den. Na hlavní scéně ho zahájili v 11 hodin Oboroh, kapela s klasickým bigbeatovým zvukem. V pravé poledne přišel psychedelic punk folk rock. Alespoň tak svoji muziku popisují Původní Bureš (a něco na tom je). Majerovy brzdové tabulky svými klidnými písněmi a texty zklidnili atmosféru a po 14. hodině nastoupili Decline. The Cure, Depeche Mode, písničky Decline které znáte z rádia a progresivní věci z nové desky, to vše byl jejich repertoár. A byl čas si zase trochu juchnout! Álom je pět mladých muzikantů hrajících převážně romskou lidovou muziku a že jsou Romové v kapele jen dva úplně stačilo (k veselí). Po 16. hodině nastoupil Luboš Andršt Blues band, tedy pravá syrově bluesová kytara doprovázená harmonikou a zpěvem Ramblina Rexe. Lubošova sóla se zavřenýma očima, to byly chvíle, kdy jsem se cítil jako v New Orleans před čtyřiceti lety. A zas ta husí kůže. Dokážete si představit jaký rachot by způsobilo sto rozjetých zvířat? (na podiu, ne na silnici!) Kapela Sto zvířat mi připomínala Lauru a její tygry. Ale Laura těch tygrů určitě neměla sto… Tohle byla živelná show se dvěma saxofony, která zaujala i Michala Horáčka, předsedu rady akademie populární hudby. Pochází z Roudnice a na festival se přišel podívat ze tří důvodů. Má rád Echt, kteří hráli večer, jako předseda by měl mít o festivalech přehled a hledá nové talenty pro vlastní projekty. I on poskytl Musicserveru.cz rozhovor. Během něho nám však ujelo Sto zvířat. Zhruba v půl sedmé se představila skupina BOO. Stejně jako jsem byl nadšený ze sobotního koncertu Sing Sing, dostali mě v neděli BOO. Hodně alternativních kapel používá smyčce, ale způsob procítění s jakým na violoncello hrála Andrea jsem ještě neviděl (a neslyšel!). Celá kapela se ponořila do zvláštní atmosféry svých skladeb a diváci s nimi. Nálada už měla být jenom lepší a lepší, po BOO nastoupili očekávaní Psí Vojáci. Filip Topol sklízel potlesk za každou písní a přidával dvakrát. Celý sál se nechal unášet jeho hrou na klavír a teplota pod podiem stoupla asi na 35 – 40 stupňů. Filip Topol poskytnout rozhovor odmítl, protože má teď období, kdy interwiev neposkytuje. Po koncertu prchal pryč z haly do ticha a do přírody – dát si fajfku (jak sám řekl). Teplota venku klesala, ne však v sále, protože následovala Mňága a Žďorp. To už jsme však museli bohužel festival ze zdravotních důvodů opustit. Už jen z doslechu vím, že kapely přestaly hrát kolem druhé a DJ Touchwood kolem šesté ráno.

Bohužel jsme byli na festivalu jen dva (já a kameraman) a nestihli jsme monitorovat dění na malé scéně. Jediná kapela, kterou jsme stihli, byla Jiříkovo vidění.

Celý festival se obešel bez incidentů, takže spokojení byli i policisté. Nadšení projevil také manažer Tiché Dohody, který organizuje větší a známější festival v Českém Brodě Rock for people. Za rok můžete přijet i VY!

Na festivalu jsme natočili spoustu rozhovorů s kapelami, na které se můžete v příštích dnech těšit.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY