V našem tisku proběhla minulý týden zpráva, že bude další desítka hodně ovlivněna tím, jak jednotliví soutěžící nervově unesou tíhu okamžiku. A nutno říct, že tomu tak i bylo. Tréma do značné míry ovlivnila toto druhé semifinálové kolo soutěže Česko hledá SuperStar. Druhý večer nebyl ovšem pouze kolem trémy a obav, ale taky dosti slabých výkonů a překvapivě hodně národností.

První semifinalistka Adéla Aichingrová si nevybrala nějak zvlášť těžkou píseň, ale překvapivou v tom, že v originále ji zpívá Robbie Williams, tedy muž. Jeho "Something Beautiful" asi i díky nervozitě spíše vyprávěla než zpívala. Od porotců padaly takové hlášky jako nemastné, neslané, dietní a podobně. Přišlo mi, jako by se bála víc se do toho opřít, v čemž ale nebyla v tomto kole sama.

Tomáši Löblovi, který sáhl po tarzanovské "You'll Be Me In My Heart" Phila Collinse, bych moc přál, aby někdy zažil koncert tohoto zpěváka. Pak by možná slyšel, jak má tato hitovka znít. I když je to pomalá písnička, jistě nebylo nutné se držet tak při zdi - celý jeho projev včetně frázování a rytmu byl poměrně mizerný.

Další soutěžící, Natálie Havrdová, která jinak hraje na mandolínu, zalovila v country a na udičku se jí chytl hit Shanii Twain "You're Still The One". Co si budeme nalhávat, při jejím zjevu by musela předvést o hodně lepší výkon, aby mohla myslet na postup do finále. Trošinku jí vázla intonace, což ale v tomto kole téměř kdekomu. Na druhou stranu se mi na ní líbil její cit pro rytmus.

První českou písničku v druhém kole zazpíval Jan Hönig, jenž se snažil uspět s "Láska jenom láska" z muzikálu "Hamlet". Když pominu, že jeho výkonu chyběl zpěv a že i takový Julián Záhorovský ji zpíval o 200 % lépe, asi bych se nemohl smířit s tím, že by další česká SuperStar měla vystupování tohoto mladíka. Vím, že toto by nemělo být součástí hodnocení, ale jeho opakovaná "socka" mě opravdu zvedala ze židle.

První z řady soutěžících nečeského původu byla Nikoleta Spalasová, jejíž kořeny šahají do slunného Řecka. Nikoleta byla první, kterou lze alespoň trošku chválit. Má výborný hlas, ale průšvih byl v tom, že si vybrala "Stop" Sam Brown. Tento hit jednoduše stojí na dokonalém frázování, kterému dala Nikoleta dokonale na frak. A co si budeme povídat, ani výslovnost nestála za moc. Nicméně i tak byla nejlepší z první půlky.

Po reklamách přišla na řadu Gabriela Al Dhábba, která, jak je vidno již z příjmení, pochází z ještě exotičtějších krajů. Ač její hodně extravagantní zjev připomínající přerostlý ananas těžce neseděl s vybranou "Total Eclipse Of The Heart" Bonnie Tyler, nutno napsat, že její výběr kupodivu zafungoval více než dobře. Tato dívka s velice zajímavou lehce vychlastanou barvou hlasu byla první, kdo do svého výkonu dal potřebnou dávku energie. I přes drobné chyby v intonaci, a nemýlím-li se i v textu, byl její výkon v tomto kole pro mě tím nejlepším, co jsem mohl vidět a hlavně slyšet.

Myslím, že všechny svým způsobem pobavil Michal Rzeszut, jenž lehce šílený výběr "Can't Take Eyes Of You" ještě podtrhl zvláštním česko-polským přízvukem. Ani jeho poskakující hlas celkový dojem moc nevylepšil a z jeho vystoupení jsem měl pocit, že sleduji spíše jakýsi nepovedený imitátorský, ke všemu ne moc povedený skeč.

Po něm přišla na řadu posluchačka brněnské JAMU Michaela Nosková, které sice nadchla porotu a značnou řadu diváků, nicméně já měl spíše rozpačité pocity. Způsobil to především výběr "Underneath Your Clothes", který mi prostě k jejímu hlasu vůbec nesedl. Zkrátka a dobře Shakira, od které si ji vypůjčila, má natolik specifický způsob zpěvu a hlavně frázování, že jakákoliv změna je pro mě změnou k horšímu. Nemůžu si pomoct, ale ono neskutečné protahování slabik mě v právě v jejím podání "Underneath Your Clothes" hodně iritovalo. Nicméně s porotou souhlasím v tom, že má velice dobrý hlas a Michaela je jednoznačný talent, a to nejen pěvecký, ale troufnu si říct že i taneční.

Stejně jako porota jsem hodně váhal nad tím, jak hodnotit Lukáše Michnu, který na mě působil velice sympaticky, a nemohu se ubránit pocitu, jako bych v něm viděl o několik let mladšího Dana Bártu. Tento student VUT v Brně si střihl "Lásku v kapkách deště" od Burmy Jones a je otázkou, do jaké míry za jeho matný výkon může nachlazení, které ho zjevně sužovalo.

Náhradnice s objemným hrudníkem Michaela Hanusová si vzala na paškál u nás hodně neznámou písničku Alicie Kyes, což jí pravděpodobně stálo poměrně dost hlasů. Chvílemi mi připadalo, že se snaží skloubit americké r'n'b s francouzským šansonem, což už samotné je trošku absurdní. Klepající se hlas a chyby v intonaci toto vše už jen podtrhly, ale na druhou stranu na to, že to byla náhradnice, si nevedla zase tak špatně.

Výsledky druhého kola byly zcela jasné. Celá porota a prakticky rovným dílem, rozdíl jedné desetiny procenta je opravdu minimální, i diváci se shodli na dvou stejných jménech - Michaela Nosková a Gabriela Al Dhábba. Ač jsem měl k interpretaci Michaely Noskové své výhrady, objektivně musím uznat, že postup těchto dvou soutěžících je naprosto zasloužený. Otázka visí trošku nad tím, koho porota za pár týdnů vybere z této desítky do druhé šance (můj tip: Lukáš Michna). Nicméně konečné resumé je takové, že se nám stejně jako loni po druhém kole vyrovnal poměr mužů a žen a další kolo, doufám, že tentokrát o mnoho kvalitnější, bude v tomto ohledu nezatížené.