Slovenské kapely hrají v Česku pravidelně, ale málokterá zde dosahuje hvězdných úspěchů. Přesně jako IMT Smile, kteří doma sbírají jednu cenu za druhou, když však přijedou do Prahy, jsou další z klubových skupin. Nová deska "Exotica" to sice může změnit, ale velké šance bych jí nedával.
6/10
Ivan Tásler & IMT Smile - Exotica
Celkový čas: 61:08
Skladby: CD - Exotika, Lávy, Myslím že može byť, Straty a nálezy, Kapela, Suzanna, Besame Mucho, Hoří Hollywood, Úsměv a čaj (I Am Tea - Smile), Mé lásce na cestu, Music For The Generation, Snívaj (Hey Now), 1? / DVD - Nič nie je isté, Budeš mi chýbať, Po kvapkách, Opri sa o mňa II, Kým stúpa dym, Veselá
Autor je redaktorem iDNES.
Vydavatel: Universal
Tvrdit dnes, že v České republice po
IMT Smile neštěkne ani pes, by byla lež a kacířství. Skupina Ivana Táslera zde totiž pravidelně vystupuje a minimálně v létě se stává pevnou součástí itinerářů tuzemských festivalů. Když třeba loni hráli v Českém Brodě, dostalo se jim v parné poledne nečekané pozornosti. Ale i přesto působí pro většinu posluchačů jako další zábavná poprocková banda, nikoli jako špičkový import, jak by to rádi viděli Slováci, kteří si
IMT Smile chovají v bavlnce. Ale proč tomu tak je, když obě scény jsou vzájemně propojené? Vysvětlení není nijak záhadné -
IMT Smile dělají dobrou muziku, ale že by v jejich případě šlo o genialitu, to zase ne. Takže se holt za hranicemi musejí potýkat se spoustou vyrovnané domácí konkurence, která má samozřejmě výhodu. Nemyslím si - na rozdíl od jiných recenzentů - že by čeští
Ready Kirken či
Buty byli horší.
IMT Smile holt musí o místo na slunci bojovat, a to především koncerty.
Živá vystoupení jsou ostatně jejich silnou zbraní a lze to po poslechu nové desky "Exotica" jen potvrdit (ostatně k desce je jako bonus přiloženo solidní koncertní DVD).
Ivan Tásler, jinak též někdejší autor vybrané hudby Richarda Müllera, je živočišným skladatelem, který se štítí pompéznosti a svůj talent dokáže propůjčit veskrze průhlednému, chytrému, ale zároveň jednoduchému poprocku. V "Mé lásce na cestu" odkrývá Müllerovy karty,
baroko z toho čpí na sto honů, "Úsmev a čaj (I Am Tea-Smile)" protne vzduch intenzivní, melodickou energií.
IMT Smile dávkují posluchači muziku v pravidelných porcích, které se smýkají mezi melancholickým odérem zakouřených kabaretů a rozverným rock'n'rollem, za nějž by se nemuseli stydět ani
Doors (viz "Lávy"). Tásler se snaží se svou tvorbou kličkovat mezi přístavními moly, aby získával nový a nový prostor pro své široké hudební objetí. Na základní konstrukci kytarové písničky nabaluje latinské prvky a hip hop v "Music For The Generation" či funkové ska v "Exotica" nebo "Lávy". Bohužel nejen to.
IMT Smile jsou oproti zmíněným
Ready Kirken méně přímočaří, s
Buty je spojuje radost ze hry, hledání nové cesty. Podobně jako oni ale i slovenské hvězdy občas zapomínají na posluchače. Jak postupně plyne "Exotica", od explozivního úvodu, přes rozvážný střed až k bluesově experimentálnímu konci, chuť vnímat muziku opadá. Jestli je začátek desky laskavým "popem", který bublá životem, konec je už rozvláčnou hrou s nástroji, kterému chybí ucelená tvář.
Skupina se snažila tak moc vyhnout uchopitelnosti a tak moc chtěla na desku dostat všechno, co ji upoutalo, až z novinky vylezla sice dobrá, ale jen po kouscích stravitelná nahrávka. Drtí ji do kolen příliš rozvleklá struktura, příliš velký rozsah, asi i špatná dramaturgie. Na mainstream to je moc náročné, na opravdový únik za hranici komerčního sektoru moc mainstreamové.
IMT Smile by si měli pro příště odpustit rozevlátost a raději si ujasnit, kam vlastně touží dojít.