Pražské šestici Traband letos vyšlo čtvrté album, podívala se do Japonska a definitivně se návštěvnosí svých koncertů vyšvihla mezi domácí špičku. Se svými fanoušky a koncertním rokem 2004 se pak rozloučila speciálním předvánočním koncertem s doprovodem Hadrů z těla. A musicserver.cz byl u toho.
Mám rád výjimečné koncerty. Pochopitelně nejspíš nejsem sám, možná je to i s postupujícím věkem, ale prostě mě baví být u toho, když se něco vymyká všednosti. Nejde o to navléct se do kostýmů, vyzdobit klub nebo se spoléhat na projekce, spíš mám na mysli všechny ty kapelové narozeniny, výroční akce, některé křty, vystoupení s výjimečnými hosty, nezvyklá instrumentální obsazení, jednorázové reuniony a podobně. Letošní vánoční koncert kapely
Traband, konající se pouhý den před Štědrým dnem v pražském Rock Café, byl přesně z toho druhu. Jako hosté byli přizváni pánové z nejen instrumentálním obsazením spřízněné party
Hadry z těla a celé vystoupení trvalo bezmála pět (!) hodin. A pokud by se někdo náhodou domníval, že v době, kdy všichni ještě shání poslední dárky a propadají stresům, bude sál poloprázdný, velmi by se mýlil.
© A.Kocábek / musicserver.cz Obě kapely se po celý večer pravidelně v hraní střídaly,
Hadry z těla , jejichž členové se rekrutují z Litomyšle, Brna a bůhví odkud ještě, zahajovali už krátce po šesté. Hudebně se sami označují jako "hradní folk-punk", což v praxi znamená pokračovaní v linii nastolené třeba irskými Pogues nebo i u nás velmi populárními
Levellers. Pokud bychom však sáhli k domácím interpretům, ve srovnání třeba s Divokým Billem jsou mnohem živelnější, daleko méně se zaobírají zpěvností a sílou melodií, ale za to mají více muzikantských i písničkových nápadů a zajímavější texty "o něčem", čímž jsou pochopitelně mnohem méně stravitelní pro konzumnější část potenciálních posluchačů. A tak i méně známí, i přesto že hrají už skoro deset let. Vzhledem k časné hodině je ale sledovalo zatím jen pár desítek diváků. Po jejich půlhodince vystoupil poprvé
Traband. Ten si pro tento večer vymyslel poněkud bláznivý nápad. Že totiž přehraje komplet všechny své čtyři desky, celkem více než padesát písní. Pro nezasvěcené je nutno k tomu dodat, že na debutové desce hrála pouhá polovina dnešní sestavy a většinu repertoáru z ranného období skupina nejen již dlouho nehraje, ale někteří z aktuálních muzikantů ho nehráli nikdy. Tedy až do prvního bloku tohoto večera. První album "O čem mluví muži" zaznělo opravdu celé, jen v původní nástrojové sestavě baskytaru nahradila současná tuba a další dva služebně mladší členové, trumpetistka Jana a baskřídlovkář Jakub, se přidávali jen občas. Hrálo se v jiném pořadí než na desce, leader
Jarda Svoboda se vesměs držel kytary, jen občas sáhl k akordeonu, pěvecky vypomáhal jak banjista Evžen, tak i bubeník Vašek. Debut skupiny sice trpí nepříliš vysokou technickou kvalitou nahrávky, ale i těm největším škarohlídům se tentokrát jasně ukázalo, že samotné písničky nejsou o nic horší, než jejich pozdější kamarádky. A mnohým navíc aktuální aranžmá pomohlo výrazně prokouknout, takže třeba "Leží dáma na kolejích" v současné sestavě je hit jako hrom. Krom písniček z desky navíc došlo i na dvě tehdejší písničky nenahrané, z nichž až s psychedelií koketující "Bába" by byl moc pěkný bonus na některou z příštích desek. První blok pochopitelně končil největším hitem té doby, publikem aplaudované "Sáro!"
© A.Kocábek / musicserver.cz Opětovný nástup Hadrů z těla na pódium se projevil znatelným odlivem publika z již dost zaplněného sálu, což svědčilo o tom, že vedle hudebních fanoušků na
Traband začínají chodit i snobové, které přece někdo jiný než jejich miláčci nezajímá. Ale také o tom, že si většina přítomných teprve plně uvědomila, jaký maratón je to vlastně čeká. Kapela se však nedala a prala se statečně. Na posilu si přibrala i perlu svého nástrojového obsazení -
Hadry z těla jsou totiž asi jediná rocková kapela u nás, která používá niněru. Po kratičké pauze přišel opět
Traband, tentokrát se svou jak kritikou, tak i mnohými posluchači nejvíce ceněnou dvojkou "Kolotoč". Na úvod ovšem zazněla instrumentální "Židouzenářský waltz", kterou najdete až jako bonus na letošním albu. Dále byla na přeskáčku odehrána opět celá deska včetně už delší dobu nehraných písní, jakou byla třeba trumpetistkou Janou zpívaná "Cirkus Praha". V té době už přímo pod pódiem běsnil tančící dav a Rock Café bylo zaplněno tak z osmdesáti procent hustotou "hlava na hlavě". Překvapení tak už tentokrát nebylo tolik jako v předchozím bloku, protože mnohé písničky lze ještě na koncertech běžně slýchat, snad jen občasná drobná zpestření v podobě úmyslně pozměněných kousků textů mohla znalce zaskočit.
Třetí blok Hadrů z těla prozradil, že pánové si repertoár pečlivě připravovali a lepší kousky si nechali na později. Navíc bylo prozrazeno, že první oficiální album je již natočeno a v dohledné době bude v prodeji. Šlapalo jim to stále lépe a jejich standardní rytmikou podpořená kytara nebo niněra, banjo a akordeon se odvazovaly ke stále lepšímu výkonu.
Traband po nich přehrál desku "Road Movie" včetně na koncertech běžně nehraných "Radio Sara" a hlavně nejstylovější písně večera "Koleda". Tím se už ale publikum ocitlo v běžné koncertní současnosti skupiny, mnohé skladby zpívalo sborově a zajímavé pro neznalce mohlo být jen to, jak skvěle písničky fungují i bez efektů a samplů na desce použitých. Poslední série Hadrů z těla už se nesla vyloženě v hitovém balení. A také konečně s adekvátní reakcí rozdováděného publika. Pánové předvedli výbornou sehranost i to, že už dávno nejde jen o model hospodské odrhovačky. Osobně jsem skupinu slyšel asi po roce a půl, neboť letos v Trutnově mi unikli, a posun, který za tu dobu učinila, byl více než zřetelný, takže jsem na jejich chystanou desku opravdu docela zvědavý. Poslední, a capella zpívaná "Dnešní den" byla už jen onou pověstnou rozinkou na právě dopečené vánočce.
© A.Kocábek / musicserver.cz Úplný závěr večera patřil pochopitelně zas hlavním hvězdám a jejich letošní konzervičce "Hyjé!". Tu bohužel z časových důvodů a kvůli pevné policejní hodině nestihli podle plánu odehrát úplně celou a asi na dva tři kousky nedošlo. Stihla se ale naopak písnička "Milá" z repertoáru Vaška Koubka, zachycená i s doprovodem Trabandu na jeho aktuální desce. Vše vyvrcholilo klipovým hitem "Černej pasažér", který už pronikl i do radiových vln a který opět podpořil i sbor publika, a pouze za doprovodu tuby kolektivně zpívanou závěrečnou "Mraky". Pak už jen rychlý přídavek v podobě slovenským textem opatřené "Katarína!" a všichni se spokojeně mohli rozejít domů. Že byli nadšeni skalní fanoušci, asi není překvapivé, ale spokojenost mohl tento pětihodinový maratón přinést i těm, kteří se jimi třeba teprve stanou. Protože jak bylo řečeno v úplném úvodu, takto ojedinělý zážitek člověku jen tak nevyprchá. Do Štědrého dne zbývala jen necelá hodina a jako vánoční dárek se východoněmecký plastový třítaktní dechno Ježíšek strefil s přesností Kateřiny Kůrkové.
Traband,
Hadry z těla, Rock Café, Praha, 23.12.2004