Legenda domácí hudební scény, kapela Garage, vydala 21.března svou novou studiovou desku s názvem Nepohádka u vydavatelství Globus Music. Deska vychází po čtyřleté pauze, pod inovovaným názvem ( připomeňme že kapela se původně jmenovala "Garáž", po rozkolu mezi zakladatelem Ivo Pospíšilem a zbytkem kapely v roce 1993 se přejmenovala na "Tony Ducháček and Garage" a později došlo k redukci na "Garage"..), až na jednu výjimku obsahuje zcela nový materiál, nahraná byla ve studiu Kufr ve Slabcích u Rakovníka, a to ve stejné personální sestavě jako předchozí dvě alba.

Jak už je v posledních letech tradicí, skupina zalovila ve svém bohatém archívu, a na desku zařadila (a znovu nahrála) jednu historickou skladbu - tentokrát volba padla na "Zrcadla", která pro Garáž napsal Mejla Hlavsa v polovině osmdesátých let. O ostatní písničky se podělili oba kytaristé - v první polovině desky jsou zařazeny ty od Joea Karafiáta, v té druhé pak od Honzy Macháčka, všechny texty jsou dílem zpěváka Tonyho Ducháčka (výtvarný teoretik Ivan Martin Jirous kdysi pravil, že má-li mít něco právo na označení "postmoderní", pak to zcela určitě jsou Ducháčkovy texty…).

Nové album samozřejmě nepřináší nic, na co by fanoušci této kapely nebyli zvyklí - najdeme zde zdánlivě obyčejné písničky, plné úderných kytarových riffů, příjemných saxofonových vyhrávek a Ducháčkova civilního zpěvu. Tu a tam zazní vazba či hluková stěna, ale většinou jde o písničky, které by byly docela dobře hratelné i "se španělkou u táboráku". Každopádně zde určitě nenajdete nějaké instrumentální exhibice, muzikantský podíl všech členů je ve vyrovnaném přínosu, který je striktně podřízen potřebám celé kapely a jejího kompaktního vyznění. Bezpochyby stále platí, že síla téhle skupiny je v živém vystupování, tam je ta energie, ten tah - desky jsou spíše zakonzervováním, zachycením určitého období pro budoucnost - je veřejným tajemstvím, že v rádiích se skupina objevuje zcela sporadicky, ačkoliv to lehce odporuje logice - hudba kterou Garage produkuje je v podstatě konzervativní, není od toho, co hraje třeba často hraný Vladimír Mišík nebo skupina Chinaski, nijak vzdálená.

Album má výrazný, červený obal, kterému vévodí pootevřená garáž, která nabízí průhled do jakési pohádkové scenérie. A co je úplnou novinkou v historii kapely, krom hudby na něm najdete i interaktivní stopu, kde si například zmiňovanou pohádkovou scenérii můžete libovolně měnit, a kde najdete i různé další informace o kapele a také rozhovor. Album Nepohádka bude pokřtěno 28.3. v pražském Paláci Akropolis, o něco později by měl být křest i v Brně.

Nepohádka (2000)