TOPlist

Filmový Hapka potřetí

19.01.2005 05:00 - Hynek Just | foto: facebook interpreta

Hudba k filmům patří k Petrovi Hapkovi zcela neodlučitelně. Kromě pravidelných projektů s Michalem Horáčkem a hvězdami domácího šoubyznysu se projevuje už minimálně třicet let také jako úspěšný filmový skladatel. Ve třetím dílu Hapkových "Obrazů" se dostáváme k létům 1976 - 1986.
5/10

Petr Hapka - V obrazech, hudby z filmů III.

Celkový čas: 52:34
Vydavatel: Universal
Ono je těžké vůbec domýšlet, pro koho je taková deska určena. Ti, kdo mají rádi Hapkovu hudbu, budou patrně obdivovat i Horáčkovy texty a dají přednost jejich společným, ryze hudebním projektům. Na druhé straně stojí ti, kdo si oblíbili některý z hafa filmů, ke kterým Hapka skládal hudbu, ti ale pravděpodobně nemají v lásce ten který snímek právě kvůli Hapkovi. Na obou stranách výše vytipovaných skupin posluchačů/diváků jsou samozřejmě výjimky, které krom toho, že budou potvrzovat před chvílí nadnesená pravidla, budou možná také kupovat všechny ze série "hudeb z filmů" "V obrazech".

Když se řekne Hapka, každý, kdo měl kdy u nás zapnuté rádio nebo televizi, ví, o kom je řeč. Jeho noty jsou na hony jasně rozpoznatelné, je to jeden z mála (není vůbec jediný?) českých skladatelů, který si dokázal vytvořit zcela svébytný styl a ten velmi úspěšně prodat. Snad by se dalo mluvit i o principech ryze "českých", proto u národa tak oblíbených a nezapomenutelných. Vcelku přirozeně mísí podmanivé flašinetářské rejstříky "staré Prahy" s barově sentimentálním piánem, místy vše prostříhává cirkusáckou rozverností, tam, kde by hrozila hluchá místa, vsune smyčcové plochy. O nic víc vlastně v Hapkově hudbě nikdy moc nešlo. Své konzervatorické vzdělání zúročuje vcelku zanedbatelně - tedy alespoň ve smyslu minimálního muzikantského exhibicionismu.

Co dodat k třetímu dílu Hapkových "Obrazů"... V devětadvaceti skladbách představuje hudbu ze sedmi filmů (mezi ty známější patří "Den pro mou lásku", "Růžové sny", "Hudba pro fontánu") z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Výrazné rozdíly mezi bloky jednotlivých "hudeb" nejsou pozorovatelné, CD lze tedy poslouchat bez pocitů rušivých zvratů. To se dá vykládat také dvojsečně. Ve prospěch Hapky mluví konzistence v jeho projevu (o té již byla řeč a je jasné, že kdyby k CD byly přidány melodie z jeho filmů posledních let, zapadly by zrovnatak), na druhé straně hrozí trochu pocit rychlé oposlouchatelnosti.

"Hudby z filmů III." si asi nebudete po koupi vsouvat do přehrávače s roztřesenou nedočkavostí, co si to na nás Hapka přichystal. Ani k soustředěnému poslechu z pohodlí domácího fautelu to není zrovna nejvhodnější CD - jak už to u soundtracků bývá, obrazový vjem přeci jen trochu schází. Na druhou stranu, jako v tom dobrém smyslu slova kulisová hudba k domácím pracem či na společné mejdany hapkofilů, poslouží velmi dobře. Kdo se cítí být skutečným sběratelem a Hapka patří mezi jeho oblíbence, měl by mít doma i celou sérii "Hudeb z filmů", kdo se o ní vůbec nedozví, zas o tolik ale ochuzen nebude.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací Souhlasím