Už mě opravdu nebaví vymýšlet, co napsat jako úvod k recenzím na alba Celine Dion. Toto je za poslední rok již třetí recenze desky, které má na svědomí právě tato Kanaďanka. Kdyby alespoň vedla nějaký divoký noční život, dalo by se opisovat třeba z bulváru, ale takhle? Tedy alespoň připomenu, že poslední dvě alba nebyla úplně ta řadová. První "1 fille & 4 types" se odlišovalo tím, že bylo nazpíváno ve francouzštině a že bylo skvělé. Druhé " A New Day...Live In Vegas" bylo pro změnu dost mizerné, ale zase živé. Nyní tedy Celine Dion přichází z novou nahrávkou, která se také úplně neřadí do její klasické produkce.

Možná to víte, možná ne, ale není to tak dávno, co se Celine Dion narodilo její první dítě. Nutno ještě napsat, že se o něj se svým manželem snažila poměrně dlouho a byla to pro ně velká úleva, když se potomek konečně dostal na svět. Dalo by se říct, že samotnou Celine to vzalo natolik, že z toho musela natočit desku. To je samozřejmě krapet přitažené za vlasy. Toto album spíše vzniklo na popud jejího přátelství se světoznámou australskou fotografkou Anne Geddes, která mimo naprosto cizích dětí fotila i malého synka Celine.

"Miracle" nelze v podstatě brát pouze jako desku. Je zároveň i takovou mini fotogalerií Anne Geddes. Celou deskou se nese jediné téma - mateřství. Pozor, neplést s dětmi, deska pro děti zní zcela jinak. To se samozřejmě odráží i na hudební stránce tohoto alba. Můžete zapomenout na drsné kytary a řízné rokenroly (no, kdo by je od Celine Dion ale čekal, že?) a připravte se, že se ponoříte při poslechu "Miracle" spíše do pomalejších vod. Na tomto albu spolupracoval jako vždycky realizační tým Celine ve složení Vito Luprano, David Foster a Humberto Gatica.

Na "Miracle" najdete opravdu pestrou směsici skladeb. Od Brahmsovy ukolébavky, přes Armstrongovu "What A Wanderful World" až po zcela nové písničky. I jazyková stránka je vcelku pestrá, Dion zpívá jak anglicky, tak francouzsky. Co se ovšem příliš nemění, je styl a tempo celé desky. Pokud si "Miracle" pustíte k večeru, buďte si jistí, že třetí písničku už neuslyšíte, protože jednoduše usnete. Zkrátka tato deska je takovou dlouhou oslavnou ukolébavkou. Naštěstí ale žádná skladba, a to platí i o "What A Wanderful World", nezní kýčovitě, což byla chyba poslední desky. Moc pěkně se na desce vyjímá šanson "Le Loup, La Biche Et Le Chevalier (Une Chanson Douce)", a to hlavně díky svému optimismu. Zatímco ostatní písničky znějí spíše něžně, tato je naopak příjemně hravá. Vlastně to samé by se dalo napsat i "Beautiful Boy", jež pochází z pera Johna Lennona. Ovšem ani tyto dvě písničky nezakryjí veliké mínus "Miracle" - žádná z ostatních skladeb vás ničím nepřekvapí, čímž se album stává bohužel hodně nevýrazné.

Abych se přiznal, tato deska se mi opravdu těžce hodnotí, jelikož musím objektivně uznat, že se zkrátka nemohu vcítit do role čerstvé matky a hodnocení bude tímto asi těžce poznamenáno. "Miracle" není určitě špatným albem, ale zároveň ani nejlepším, které Celine Dion natočila. Na můj vkus je příliš pomalé a místy přeslazené, což ale asi ocení nastávající maminky. I přesto ale "Miracle" stále o dvě třídy kvalitativně převyšuje její živý pokus z Las Vegas. Navíc musím ocenit i zajímavé spojení s Anne Geddes, které dostává ještě interesantnější rozměry, pokud si koupíte rozšířenou verzi na DVD. I přes všechny tyto klady a díky všem záporům já, pokud si budu chtít poslechnout Celine Dion, zůstanu u "Deu'x", "1 fille & 4 types" nebo "Falling Into You".