Pokud si někoho vážím, pak lidí, kteří se nebojí nabrat si najednou více náročných činností a dělat je všechny naplno a s úspěchem. I česká hudební scéna pár takových má. Je to například Roman Holý, Dan Landa či Richard Krajčo. V době, kdy vznikal tento rozhovor, byl charismatický frontman kapely Kryštof doslova na roztrhání - krom "Medúzy" a záležitostí okolo vydání novinky "Mikrokosmos" měl těsně před premiérou hry Národního divadla "Černé mléko", začal natáčet film "Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště" a do toho organizoval narozeninový koncert Kryštof v Havířově. Z tohoto důvodu vám tento rozhovor přinášíme až nyní - spousta práce, která se na Richarda navalila, nám nejen nedovolila popovídat si z očí do očí, ale zároveň způsobila menší časovou prodlevu.

Album "Mikrokosmos" se první měsíc po uvedení na trh drželo v desítce nejprodávanějších alb u nás. Ty jsi však před jeho vydáním říkal, že ve vysoké prodeje příliš nedoufáš.

Neříkal jsem, že v ně nedoufám, ale říkal jsem, že se může stát, že to bude tak říkajíc slabší a že se na to v klidu připravuji. Že jsme primárně nemysleli na prodej a rádia, ale na desku jako takovou. Tajně jsem doufal a musím přiznat, že jsem zatím potěšen. A překvapen a rád. Jsem taky vděčný firmě, že udržela cenu na 299,- korunách. Tím pádem je deska blíž lidem.

Jistě se teď na tebe jako na frontmana navalila spousta povinností spojených s vydáním desky. Je to vůbec ještě příjemné těšit se takové pozornosti médií? Baví tě pořád rozhovory a vůbec celý ten mumraj okolo propagace desky?

Ale ano. Patří to k tomu a jsou chvíle, kdy je to fajn. Nestačí jen desku nahrát, občas ji musíte i přiblížit a ukázat, že "ona" je vlastně téměř živá bytost.

Opět jste zvolili velmi zajímavý booklet. Čí to byl nápad, ten chlápek s rouškou?

Beru to jako surrealistickou báseň. Dotváří atmosféru alba, něco zvláštního, čistého i špinavého zároveň. Ty fotky původně nevznikly pro naši desku, ale ve chvíli, kdy jsem je spatřil, měl jsem pocit, že naprosto vystihují to, o čem zpívám.

Nahrávání "Mikrokosmu" bylo spojeno s internetovými přenosy ze studia. Byl fakt, že tě při práci sleduje širší publikum lidí, nějak znepokojující?

Naopak docela vzrušující. Někdo díky tomu třeba i zjistil, že točení desky není srandička na dva dny.

Jsi autorem zhruba čtyř pětin písní. Funguje to v kapele tak, že tuto záležitost ostatní členové nechávají čistě na tobě a pak pouze pomáhají dotvářet, nebo se snaží nosit i vlastní věci nezávisle na tobě?

Nutím je nosit písně a nápady, ale přesto, že po muzikantské stránce mě strčí do kapsy, na skládání asi nemají vlohy. Výjimkou je basista Nikolaj Arichtev, který na každou desku přispěl jednou písní, a zatím každou z nich tak občerstvil. Skládá jinak, a to je pak ve výsledku moc fajn. Ale myslím, že se v poslední době v tomto směru snaží i ostatní kluci. Zatím jsou však důležití v té další fázi, ve které bych si zase třeba nevěděl rady já. Já si písně vymyslím a mám představu, jak by měly znít, a oni jsou ti, kteří ty představy zhmotní a často je posunou i dál. Jsme pevně provázaný subjekt.

Navzdory tomu je Kryštof mnohdy chápán jako tvůj osobní projekt. To se ostatním členům kapely asi nelíbí, že?

Ten pohled na Kryštof jako na můj projekt vytvořila média. Mimo kapelu mám ještě divadlo, televizi, rádia, film a jsem tím pádem na očích tak nějak víc. Mig 21 ale přece taky není jen Jirka a U2 není jen Bono. Kluci se s tím už vyrovnali, hodně jsme o tom mluvili a máme v tom jasno.

Mnohdy se nebráníš ostré kritice. Napadlo mě, že může nastat situace, kdy o něčem mluvíš pouze za sebe, ale vyzní to jako názor celé kapely. Stává se, že ti kluci jakožto "tiskovému mluvčímu" Kryštof vyčtou, že jsi k něčemu nějak nevhodně vyjádřil? Nesnaží se tě v tomhle směru nějak krotit?

Nesnaží. Kryštof je sedm členů a vyhrává většina, což se mi zdá fér. Pokud šlo například o bojkot Andělů v roce 2001, stav byl šest ku jedné. Zásadní záležitosti spolu probíráme.

Říkáš, že psát umíš pouze v depresi. Už jsem slyšel takové názory, že je to jen jakási póza. Mrzí tě to, nebo ti je to jedno?

Samozřejmě, že mě to mrzí. Ale jak můžete člověka přesvědčit? Zkoušel jsem to, ale zjistil jsem, že to asi bude nemožné. Ať si tedy každý myslí, co chce. Hovořit by za nás měla hlavně hudba.

A to ti to psaní vážně nejde, když jsi v pohodě?

Opravdu moc ne. Vlastně si nepamatuji, že bych v radosti něco složil. Asi jsem taková nátura.

Šťastný Krajčo se tedy rovná Kryštofům bez nového repertoáru?

To uvidíme. Já myslím, že člověk není vždy absolutně šťastný, a to je naděje, ne?

Texty na "Mikrokosmu" jsou velmi osobní. Věříš, že je posluchači správně pochopí?

Písničky píšu stále stejně, ale věci kolem mě se mění. Reaguji na to, dozrávám, a to se odráží i v mé tvorbě. Píšu osobněji, ale snad je to lepší, než kdybych psal "o ničem". Tedy alespoň já mám pocit, že píšu o něčem.

Jelikož jsi v podstatě výhradní autor repertoáru, závisí hlavně na tobě, kdy a zda vůbec bude další deska, je to tak?

To asi ano. Ale vlastně ty věci samozřejmě plánujeme spolu. Repertoár se sbírá tak nějak cestou. Jsme kapela, která má písně předem dost připravené. Neskládáme na poslední chvíli a ve studiu.

Podle mě máš jako textař silný básnický talent. Nemáš krom hudby a herectví také ambice v literatuře?

Možná časem. Až zjistím, že muziku už dělat nemůžu, tak třeba napíšu velký román nebo divadelní hru. Zatím se tomu bráním.

Když mluvíš o hudbě, které si vážíš, často používáš výrazy jako syrovost či opravdovost. Jaké kapely české hudební scény v tomto smyslu považuješ za upřímné?

Priessnitz, Vypsaná fiXa. To jsou dvě, které mě napadly hned. Ale je jich určitě víc. Vážím si Wohnoutů, EOST, baví mě humor Migů. Je toho opravdu víc.

Experimentuješ coby posluchač? Máš nějaký svůj osobní objev?

Určitě. I když nevím jestli s těma objevama nepřicházím pozdě. Například Muse, Mew, teď jsem narazil na příjemný demáč Bratrů Orffových, Blur a jejich "Think Tank", Doves, Sigur Ros.

Pojďme teď trochu do budoucna. Kryštof slaví desetileté výročí založení, v této souvislosti proběhne 10. prosince speciální koncert v Havířově. V čem bude oproti vašim ostatním koncertům výjimečný?

Krom účasti speciálních hostů bude výjimečný v tom, že tam proběhne první křest "Mikrokosmu" a že by to celé měla zaznamenat televize. To vystoupení jsme plánovali do pražské Lucerny, ale změnili jsme to, protože tam by si námi přizvaných hostů nemuseli vážit tak, jak si to přejeme. Kromě lidí, kteří s náma dělali na deskách, totiž pozveme bývalé členy, kteří mají v Havířově stále své jméno. Doufáme, že místní halu vyprodáme a bude to svátek pro všechny strany. Jelikož je Havířov město, ze kterého skutečně pocházíme a kde dodnes zkoušíme, moc nám na tom záleží.

Hodláte výročí slavit i jinak? Před nedávnem jste například tvrdili, že uvažujete o výběrovém DVD.

To se trochu váže k tomu Havířovu. Ten jsme totiž začali zařizovat v době, kdy jsme ukončili spolupráci s dosavadním managementem kapely, a tak jsem si vzal produkci vzal na svá bedra. Toho zařizování kolem bylo víc než dost, a tak začneme přemýšlet dál teprve, až koncert proběhne.

O turné k desce jste však už přemýšleli, nebo ne?

Samozřejmě. Na jaře zkusíme haly, pak festivaly a nakonec co možná nejvíce klubů a kulturáků. Jsme koncertní kapela a hraní nám moc chybí. Ta víc než rok trvající pauza nás už dusí.

Máš nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Ať poslouchají to, co mají rádi, a taky ať si poslechnou naši desku.

Díky za čas. Ať se daří!