Šárku Vaňkovou snad není třeba vůbec představovat. Ač vždy bude ta poražená z posledního kola "Česko hledá SuperStar", svým tažením soutěží všechny překvapila. U příležitosti vydání její debutové desky "Věřím náhodám" se uskutečnil na její vydavatelské firmě BMG Press Day, v rámci něhož nám Šárka Vaňková poskytla rozhovor. Nutno podotknout, že jsem přišel na řadu v odpoledních hodinách, kdy už bylo na Šárce poznat, že by byla raději někde úplně jinde.

Ahoj, vypadáš celkem unaveně. Kolikátý rozhovor už dnes dáváš?

To nevím, ale jsem tady dneska už od desíti a pomalu z toho začínám blbnout.

Nejspíš dostáváš neustále ty samé otázky...

No, v podstatě jo.

Ani já asi moc nevybočím z davu. Nicméně bych se vrátil zpět ještě k SuperStar. Jak se teď s notným odstupem díváš na tuto soutěž?

Mně to přijde jako dobrá věc, přijdou noví lidi, kteří mohou přinést něco nového.

Teď vlastně začíná druhé pokračování, co si myslíš o něm? Jak se podle tebe prosadí lidi z toho nového ročníku?

Když jsem slyšela názory, že to nebude mít takovou úspěšnost jako loni, tak jsem si říkala, že to je blbost. A ono se to opravdu ukázalo, že o to ten zájem tady je, a možná se tu najdou opravdu perfektní zpěváci. Ještě uvidíme, takhle dopředu je to těžké odhadovat.

Zatím přihlášených bylo opravdu hodně, ale porota říkala, že to je zatím slabé.

Já bych to chtěla vidět.

Fakt? Opravdu bys chtěla prožít znova celé to mortirium konkurzů, semifinálových kol atd.?

Ale jo, jenže už z té druhé strany. Třeba jako porotce.

To by tě bavilo?

Určitě.

Poslední otázka k SuperStar. Udržují mezi sebou finalisté nějak kontakt?

V podstatě ani ne. Občas se vidím na různých akcích se Standou Dolínkem, Juliánem nebo Tomášem Savkou, ale jinak vůbec ne.

Teď k desce. Jak dlouho vznikala?

Vznikala osm dní, respektive natáčela se osm dní, samozřejmě s nějakou přípravou předtím.

Jak dlouho se vybíraly písničky?

Hodně dlouho, protože jsem dostávala postupně různý návrhy a nakonec se vybralo, co se vybralo. Řekněme, že měsíc a půl probíhal tenhle výběr, takže to bylo celkem náročný.

Kdo se na desce podílel? Mimo tedy Dana Hádla a Ondřeje Soukupa, o kterých se to ví.

Tak určitě bych chtěla zmínit stylistu Dušana Chrástka, který mě oblékal jak na to focení, tak na natáčení videoklipu, nebo Ondru Pýchu, který to celé fotil, a samozřejmě spoustu dalších lidí okolo...

Já jsem měl spíš na mysli, kdo se na ní podílel po hudební stránce.

Já myslela, že myslíš jako celkově. V podstatě všechny písničky jsou z databanky BMG, ale dále se na ní podíleli Míra Kuželka, Dan Barták a pak pan Krůta.

Jak moc jsi zasahovala do podoby desky?

Zasahovala jsem do toho asi ze všech nejvíc, když to mám zpívat. Je tedy pravda, že se muselo udělat několik kompromisů, protože kdybych je neudělala, budu mít písničky, které se už vůbec nebudou hrát v rádiích. Prostě kompromisy se musely udělat, ale kdyby bylo na mně, tak ty písničky na desce vůbec nejsou.

A to se týká jakých písniček?

Jsou tam tři takové. Například "Chraň lásku svou" je vyloženě komerce obrovská, takže kdyby bylo pouze na mně, ten styl by byl posunutý ještě někam dál. I když jsem samozřejmě s deskou spokojená, ale kdybych do toho mohla ještě víc zasáhnout, udělala bych některé věci jinak.

Mně osobně se na desce líbí titulní "Věřím náhodám", která by měla v rádiích zcela jistě úspěch. Ta patří do které skupiny? Těch, co vyhoví, nebo naopak?

Ta by vyhověla určitě.

Jak jsi spokojená s výběrem singlu?

Já nevím, co mám na to říct, protože se mě na to nikdo nezeptal.

Z toho si nic nedělej, mluvil jsem s lidmi ze skupiny Peha, kterou možná neznáš, kde všichni (samotní členové, fanoušci i nefanoušci) říkají, že jako singl by měla vyjít jasná hitovka "Len tak ísť", kterou by mohli prorazit, ale firma na to vůbec nereflektuje. Takže toto je běžná skutečnost.

Tak Pehu znám. A co se týče singlu, nazpívala jsem to, pracovala jsem na tom a pak se mě na toto ani nikdo nezeptá. Přijde mi to docela hloupý. Tahle písnička je totiž přesně to, čím bych nechtěla být prezentovaná, protože mi tam zkrátka chybí živý nástroje.

Je to taková elektronika...

No a to je právě ten jeden z kompromisů, akorát jsem to nechtěla říkat.

Na desce je duet se Standou Dolínkem. Jak k němu došlo?

Došlo k tomu tak, že jednou na displeji vidím, že mi volá Standa a říká: "Šárko, já ti musím něco říct. Lidi chtějí, abychom spolu nazpívali duet." Já říkám: "A kdo to říká?" "Je to na internetu". Tak jsme o tom chvíli mluvili, potom mě seznámil s jedním textařem a hudebníkem Pavlem Kotzianem, který pro nás napsal duet, a já jsem z něho děsně nadšená. Budu ho mít na cédéčku já i Standa, takže to bude takové pouto mezi náma.

Mně to docela zaujalo, protože Standa Dolínek vydává tu svoji desku u jiné firmy. Logičtější by bylo udělat duet se Sámerem Issou.

(lehce pochybovačný smích). Radši pojďme dál.

V jednom rozhovoru jsi prozradila, že by jsi ráda někdy udělala něco s Danielem Landou...

Tak to je spíš takový sen. Daniela Landu mám hrozně ráda, protože to je neskutečně pohodový člověk.

Znáš se s ním osobně?

Znám. A když poslouchám jeho texty, tak jsem na vrcholku blaha. Líbilo by se mi zazpívat mu třeba vokál v nějaké písničce.

Mně totiž přišlo, že ty vaše styly jsou hodně nespojitelný.

To jsou nespojitelný, ale to přece neznamená, že ho neposlouchám a že by to nešlo.

Taky jsi říkala po skončení SuperStar bys ráda dělala funky. Nevím, jaká je tvoje představa funky, ale pro mě to jsou Prince, Candy Dulfer nebo u nás Monkey Business. Kde se ztratila tahle myšlenka?

Ztratila? Víš co, já jsem to chtěla mít i na desce, ale aby to neznělo přímo jako třeba ty Monkey Business. Představovala jsem si to trošku modernější, aby tam byly kytary a dechy, ale nakonec se mi nedostalo do nabídky nic podobného. Nakonec jsou tam lehké náznaky funky, jenže není to úplně dotažený.

Byl to dobrý nápad. Tvůj hlas i projev by mi k tomuhle stylu seděly. Nicméně BMG a Sony Music, kde vydávají Monkey Business, se spojily do jedné firmy a tedy spolupráce s nimi by už nemusela být tak nereálná.

To ani nevím. (smích)

První deska sice není ještě ani venku, přemýšlíš už nějak nad tou druhou?

Jo! Určitě bych na ní chtěla mít už živé nástroje a aby byla našlapanější.

Myslíš víc energie?

To ani ne, energie je v téhle taky dost, ale opravdu spíš aby směřovala víc k tomu funky. Já třeba hrozně miluji swing, tak třeba i ten by se tam mohl objevit.

Mám tomu rozumět tak, že u toho tanečního stylu, který je na této desce, nechceš dál zůstat?

Právě že ne. Určitě ne. Na téhle desce jsou opravdu čtyři takové tuc tuc skladby a to jsou věci, které jsme tam zařadili právě jako ten kompromis.

S kým jsi dělala ten kompromis?

S Ondřejem Soukupem. Ale opravdu bych chtěla dělat muziku, kde je daleko víc živých nástrojů, protože se v tom člověk víc vyžije, a určitě bych chtěla mít svojí kapelu. Nejhorší na tom je, že lidi mě zaškatulkovali někam, odkud nevím, jak se vyhrabu. Nicméně pokud bude druhá deska, na ní bych ráda naznačila, co ve mně je, co mám v krvi.

To znamená, že výběr písniček, který probíhal, byl v rámci těch škatulek?

Ne, to ne. To se týká hlavně těch čtyřech písniček. Balady jsou moc hezký nebo to, co mi napsal Dan Barták, je pěkný, ale ten kompromis je tam zkrátka taky.

Zkoušela jsi něco psát sama?

Zkoušela. Já si píšu a třeba i ty písničky zpívám na akcích a lidi na ně reagují celkem dobře, ale ani nevím, proč se to na desku nedostalo. Jo už vím. Jedna se tam nedostala kvůli tomu, že jako podklad jsem si vzala Celine Dion a i když jsem si tu melodii přetvořila, ten základ tam zůstal a pak by byl problém s autorskými právy.

Jaký máš vztah k politice?

Zatím žádný.

Asi víš kam mířím. Mám na mysli tvoje vystupování na koncertech na podporu ČSSD. Jak jsi se k tomu dostala a hlavně proč jsi na to přistoupila?

Dostala jsem se k tomu přes agenturu a já v tom nevidím vůbec nic špatného. Volit ještě nemůžu, politice opravdu nerozumím a brala jsem to jako výzvu či možnost zazpívat si se špičkou naší popmusic.

Když už jsme se dostali k těm koncertům, plánuješ nějaké turné?

Zatím ne. Koncertů je dost, respektive akcí, kde mě mohou lidé vidět. Navíc jedno turné (to s ČSSD - pozn. red.) právě skončilo a teď budu připravovat televizní pořad, takže je toho tolik, že na turné zatím není čas.

Kdyby už došlo na turné, v jakém prostředí bys ráda hrála?

Těžko říct, ono každé má něco do sebe. Kdybych si řekla, že budu zpívat jenom na plesech, což bych nikdy neudělala, přišla bych o to ostatní. Nevylučuji v podstatě žádné prostředí.

Jaký máš vztah k internetu? Tedy když pomineme anonymní fóra, která, jak jsi několikrát řekla, nemáš ráda.

Na internet moc nechodím, protože se bojím, že až ho zapnu, svede mě to zase se kouknout na to fórum. Takže počítač nechci už ani vidět. Je teda pravda, že chodím na svoje webové stránky odpovídat fanouškům na otázky a chatovat s nimi.

Znáš musicserver.cz?

Něco mi to říká, ale nějak blíž ho neznám.

Děkuji za rozhovor.