Chumbawamba je zvláštní. Spojení širšího okruhu lidí, kteří začínali jako squateři a vůbec lidé mimo "hlavní" společnost, ve svých mnoha aktivitách logicky směřovalo k levicově-anarchistickým postojům. Za těch skoro 20 let, co kapela existuje, se je však naučila chytře balit do hudebně docela jednoduchých písniček, která jsou tak nějak automaticky příjemně melodické, díky vrstveným vokálům ihned rozpoznatelné. Texty jsou však naštěstí méně a méně prvoplánové, prostě reagují na závažná témata současné společnosti a negativních stránek "západního" systému. S rostoucím věkem a zkušenostmi tak ta nálepka "levicových salónních revolucionářů" už moc neplatí. Díky původně určitě neočekávaným úspěchům a s tím spojeným "zaprodáním se showbussinesu" je ti "správní anarchisté" už dávno zatratili, ale Chumba si jede po svém, využívá muziky k propagaci témat, která si v běžných novinách moc nepřečtete, a přitom jsou důležitá. Zapomeňme ale na vážné debaty ohledně těchto témat, u Chumby pořád platí hlavně jedno.

Chumbawamba je v Česku poměrně častým hostem, aktuální pražské zastavení bylo jedním ze čtyř. Kapela má každopádně dobré jméno, takže v Roxy bylo pěkně narváno. Kvůli časovým problémům jsem dorazil po osmé, takže ani nevím, zda a jak hrála nějaká předkapela. Ale lehce před půl devátou konečně nastoupil na pódium sedmičlenný line-up. Kdo by očekával jako první skladbu z výborného nového alba "Un" (recenze zde), mohl být překvapen, protože začali starším kouskem. Hned při něm se ale ukázalo to, co mělo platit po celý večer. Kapela koncert pojala jako show. Hlavní zpěvačka, černovlasá Alice Nutter přes znatelné těhotenství poskakovala, až si jeden říkal, že tomu děcku ublíží. Ke konci koncertu slezla z pódia do předních řad a dala lidem kolovat láhev whisky, kterou měla jako rekvizitu. Podle obsahu písniček měnila kostýmy. Podobně na sebe pozornost poutal hlavní rapper/zpěvák Danbert Nobacon. Například stylově perfektní bylo provedení "A Man Walks Into A Bar" o Bacardi, kdy přímo na pódiu namíchal drink.

Ale na nich dvou koncert nestál, protože kapela výborně střídala nejen klidnější, někdy jen nebo skoro jen a capella skladby s vypalovačkami, které početné publikum spolehlivě rozskákaly, ale také ostatní vokalisty z kapely. Předvedli se jak Jude Abbott s trubkou nebo Michele (?), která byla jinak schovaná za klávesami, tak i kytarista Boff nebo basák Neil Fergusson. Ve sborech jim to vůbec sedělo skvěle. Kapela také do playlistu volila celkem pravidelně z několika alb. Písniček z "Un" nebylo nakonec zas tolik a u dvou navíc značně upravili aranžmá. Nemyslím, že k lepšímu, takovou "Wizard Of Menlo Park" šlo poznat jen podle textu a refrénu. Což se ukázalo v průběhu koncertu jako plus, protože do Roxy přišlo tolik lidí hlavně se znalostí předchozích desek, nejvíce "Tubthumping" a pak asi "Anarchy". Jinak samozřejmě hlavní pecky z tohoto už deset let starého alba zahráli, podobně z předposledního alba "Readymades" a občas nějakých dalších. Jasně, že když rozjeli "Tubthumper", pařilo se nejvíc. Publikum bylo vůbec dost naladěné na Chumba notu. Když před přídavkem zahráli protinacistické skladby včetně hitové "Enough Is Enough", lidé je ocenili mohutným potleskem hlavně kvůli tématu, ne chytlavosti muziky.

Za zmínku určitě stojí i předvedení "Goodbye Song", ve které pouze zazní jména mnoha slavných lidí, kteří by podle Chumby měli být v letadle, jež by mělo havarovat, a tak jim říká "ahoy". Skladbu s vážnou tváří uvedli tím, že prý si musí dát pozor, protože dva lidé, o kterých zpívali, už zemřeli. A pak do ní vtipně zařadili aktuální jména od nás (Stanislav Gross a Karel Gott), a jak si lidi s chutí to "ahoj" zařvali. Chumba vypadala, že si celý koncert užívala, zdálo se, že řeči o tom, že jsou rádi v Praze, nebyli povinně naučené. Publikum překvapili zařazením citací různých skladeb. Dostalo se např. na Backstreet Boys (Alice v tričku s nápisem Stupid byla Britney Spears a Danbert Justin Timberlake) nebo Black Eyed Peas s "Shut Up". Nejvíce lidi ale šokovalo, když spustili celé a nijak nezkarikované "I Want To Hold Your Hand" od Beatles, a věřte nebo ne, ve sborech byste si je s brouky spletli raz dva.

Kytarista Boff se asi v polovině koncertu svěřil s tím, jak ten den absolvovali sérii rozhovorů. Jeden z novinářů prý podotknul, že se na koncertě v Brně den předtím nudil. Opravdu to nechápu, protože ten večer v Roxy předvedla Chumba perfektní show, byla zábavná, nijak do lidí nehustila své náhledy na politiku. Své tak chytlavé, i když z muzikantského pohledu možná jednoduché, písničky zahrála s přehledem a profesionalitou a výborně je dramaturgicky sestavila. Navíc byl velice slušný zvuk. Prostě výborný koncert, jehož dokonalosti malinko bránily dvě chybičky - kapela neměla skončit asi pět minut před "hodinou prudících sousedů" a v Roxy si měli uvědomit, že je venku zima a nepouštět ze stran tak brutálně studený vzduch, lidé v bundách si ten koncert nemohli tak dobře užít.

PS: Omluvte nevysokou kvalitu fotek, ale náš fotograf náhle ochořel, a tak bylo nutno improvizovat. Velká škoda, na tomhle koncertě mohl mít super úlovky.

Chumbawamba, Roxy, Praha, 11.11.2004