Bývaly doby, kdy pokud se řeklo v Česku "ska", automaticky to znamenalo skupinu Sto zvířat, v podstatě jedinou, která tento kříženec mezi punkem a reggae dlouhá léta prezentovala, a jen ti informovanější ještě připomínali výraznamný vliv tohoto žánru u Nahoru po schodišti dolů bandu. Před několika lety však nastal hotový boom, objevilo se hned několik nových jmen důsledně ctících své vzory a velmi příznivá reakce ze strany publika způsobila, že mají nové a nové nástupce. V současnosti je situace taková, že scéna je stále silnější, návštěvnost i méně známých kapel je nadprůměrná a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco v následných časech měnit. Má to ovšem dva háčky. Většina skupin až rigidně dodržuje stylové zákonitosti, což při poměrně úzkých žánrových mantinelech způsobuje, že si jsou mnohé podobné jak vejce vejci a mimo skalní příznivce běžným posluchačům splývají do jedné masy. Svědčí o tom třeba i nepříliš velký zájem jiných než skalních fanoušků ska o debutové desky jinak publicisty ceněných The Chancers nebo Fastfood Orchestra. Druhým háčkem je to, že se mnozí interpreti berou až nezvykle vážně, což docela koliduje s na první pohled až ukázkovou "pohodovostí". Připočteme-li k tomu skutečnost, že mnozí zpívají anglicky, dá se říci, že skutečnými mladšími konkurenty zmiňovaných Sto zvířat jsou až právě plzenští Tleskač.

Ti sami, i přesto že nehrají nijak dlouho, nejsou žádnými nováčky, protože jejich kořeny sahají k letitým plzeňským crazy-punkerům Požár mlýna. A nejen že to je viditelné na jejich koncertech, ale i z jejich debutového alba je to zatraceně dobře slyšet. Provází ho skočná rytmika, punkově ostrá kytara, výtečně sehraná čtyřčlenná dechová sekce a k tomu všemu přesvědčivý zpěv, který prozrazuje, že obvyklé začátečnické neduhy má kapela dávno za sebou. Připočteme-li k tomu zcela jasně deklarovaný názor, na jedničku zvládnutá (byť stylovým klišé se občas nevyhýbající) aranžmá a zmiňovaný všudepřítomný humor, máme před sebou debut jako hrom. Samozřejmě se občas neubráníme tomu, že tenhle motiv zní hodně podobně jako ten v předpředchozí písničce či pocitu, že je vlastně všechno na jedno brdo, ale tak to už prostě v tomhle žánru chodí. Na druhé straně je pak skvěle zachycená energie a atmosféra naznačující, co můžete zažít na koncertech.

Když jsem viděl kapelu poprvé naživo, docela mi vadily texty v kombinaci s přece jen poněkud estrádním způsobem prezentace, který přestože k tomuto žánru jistě neoddělitelně patří, se místy nebezpečně přibližoval až k hraně s trapností. Nicméně v konfrontaci se studiovou nahrávkou nutno konstatovat, že právě texty jsou to, co kapelu vyděluje ze (ska) stáda. Některé obraty plně doceníte až s psanou podobou, kdy se ostřeji projeví všechny souvislosti. Nehledě na to, že jsou opravdu plné nenápadného, ale o to milejšího humoru, což bohužel u textů českých kapel není zas až tak běžná praxe. A také při jejich pročítání hůře přehlédnete geniální nápady témat, která jsou často všechno, jen ne všední. Cože má společného Hrozenkov a Hroznýš? Julius Fučík a Jan Tleskač? Vladimír Remek a Přemek Podlaha? Tleskač vám to objasní. Nadhled se ovšem projevuje i ve vztahu k atributům, které jsou pro mnoho kolegů div ne svaté. A tak mají plzenští svého Rudegasta či polku v rytmu ska. A k tomu i verše jako: "Zatím však netuším jak skončím s žitím / mně by se nejvíce líbilo pitím / nebo si proženu palici kulkou / pustím plyn, žilou, či kazetu s Hůlkou..."

Tleskač jsou zkrátka nejen skvěle sehranou a šlapající kapelou, která už zvládla dobře své řemeslo a může se tak věnovat tomu, na co mnozí jejich kolegové poněkud zapomínají, totiž bavit nejen sebe, ale i své posluchače. A krom toho jsou v současnosti i majiteli hmatatelného důkazu, že svou tvorbu dokáží nejen naživo předvést, ale i přesvědčivě studiově zaznamenat tak, aby nevznikla jen suchá konzerva. Ne že by jejich debut byl převratným opusem, který bude lámat rekordy v anketních umístěních o debut roku, ale minimálně v rámci žánru to určitě nezanedbatelný počin je. A navíc takhle energických a veselých desek není nikdy dost. Jestli pánům ta energie, nasazení a nápady vydrží, máme se do budoucna na co těšit.