Nebudu nijak zastírat, že na tuhle desku jsem se hodně těšil. Těžko říct, co je na Post-it tak výjimečného, kdo ví, ale měl jsem od té doby, co se mi dostalo do ruky jejich demo, takové to pnutí, že na zahrádce vám roste jabloň, ze které budou padat šťavnaté baculky. Dlouho v Česku nevycházely zajímavé rockové projekty, firmy sázely pouze na osvědčené kabátovské koleje, které mohly překvapit jen zpijana z mokré čtvrti Teplic. Letos ale zasáhl blesk, deus ex machina, kytary prolomily brány a majors vzácně vsadily na kartu méně jistou než konvenční hruď Lucie Bílé a gnozeologické veršovánky unikátního Michala Davida. Prodejny probublávají tóny nových desek Dolores Clan, Krucipüsk, Škwor, Post-it, chystají se Cocotte Minute. A právě debut vršovických Post-it "Ideál" je důkazem, že manažeři nesáhli vedle a z temného podzemního pytle vytáhli chytlavou, leč ne stupidní partičku, která má dobré šance na úspěch.

Společnost BMG, vydavatel Post-it, nijak neskrývala, že si kapelu vybrala především na základě její účasti v soutěži Coca-Cola PopStar, kde se dostala až do finále (tam ji o vítězství připravili západočeští 100˚C). Prý na ně udělal dojem jejich tah na branku, suverenita, radost a talent. Je to sice jak citát z červené knihovny mladého hudebníka, Post-it ovšem skutečně tací jsou. V jejich hudbě se spojuje to, co české scéně chybělo - mládí, kytary, rap, popové melodie, zvuková odvaha a taneční feeling. Média o nich ráda referují jako o nu-metalu, ale to není přesné, ba přímo to je zavádějící. Post-it totiž zdaleka nespoléhají na ostré kytary, nejtvrdší riffy z písní "Post-it", "Ideál" nebo "V pasti" by skutečným milovníkům progresivního metalu byly k smíchu. Ne, pražská čtyřka klade důraz na rozmanitost a rozmělněné metalové linky jsou pouze jedním z několika sklíček mozaiky.

Projevem mají Post-it vcelku blízko k Letům mimo, jejich muzika je ale o poznání vrstevnatější, resp. propracovanější. Každá skladba Post-it sice stojí na tradiční struktuře kytara-basa-bicí, všude se ale poflakují nějaké syntíkové záplaty, taneční puntíky, popová znamení. Z těch čtrnácti kousků na "Ideálu" je deset hitovek, které by s přehledem uspěly na rockových rádiích a úvodní singl "Ideál" by klidně mohl být zaměněn s kteroukoli z nich. Kapela nemá jen dobré nápady, členové sami jsou slušnými muzikanty a dreadovatý kytarista Porne se ukázal (vzhledem k modernímu soundu desky) být více než zručným producentem.

Jestliže BMG nenechají uplout Post-it do vod zapomnění, tihle vršovičtí patrioti by mohli udělat velké věci. Říkal jsem si to i na křtu alba "Ideál" v Akropoli, kde lídr Čenda Urbánek, jinak solidní zpěvák a nadprůměrný MC, rozdával desítkám návštěvníků tolik energie, kolik by ze sebe nevymačkal David Koller s Pepou Vojtkem a Bohušem Matušem dohromady. Post-it mají talent a tím pádem i potenciál, snad ho neztratí. Snad se neztratí.