V pozdní léto jsem si v recenzi na album De Zrechts posteskl, že to, co český hip hop v roce 2003 potřebuje, je odvaha pustit se po zatím neprošlapaných cestách. Brněnské skupině Naše Věc se to podařilo. Na albu "Hořký menu" se na domácí scéně snad poprvé úspěšně spojil hip hop s u nás na deskách dosud neslyšenými elementy - turntablismem, R&B nebo současnou elektronikou. To všechno ovšem bez toho, aby se zbavili svých kořenů. Hip hop je totiž hudební forma bez hranic a tomuto tvrzení dokázala Naše Věc dostát patrně jako první v naší zemi. Je moc příjemné sledovat, jak česká hiphopová scéna s každou další novou deskou roste a sílí. A je to Naše Věc, kdo se v tuto chvíli ocitl na špici pomyslného peletonu. "Hořký menu" ukazuje, kudy se lze vydat.

Naše Věc na první pohled vypadá jako Allstar team moravské metropole. DJ Opia patří do absolutní domácí turntablerské špičky (naposledy minulý měsíc třetí místo v Česko - Slovenském finále ITF), Apoka je zase asi nejlepší freestyler hiphopové scény, což dokazuje třetí místo v letošním finále "básnického volného stylu" slam poetry (před ním skončili jen kovaní básníci Kremlička a Pluháček) a Naše Věc jako kolektiv si vybudovali slušné renomé na nejrůznějších samplerech a výběrech. Prozatím bylo k dispozici jen dva roky staré album "Blázni jsou ti...", které ale ještě mělo všechny nemoci (polo)profesionálního debutu (vůbec první desku "Trust No One" ani skupina samotná do své diskografie nepočítá). To hlavní mělo přijít až s "Hořkým menu", které jim vydal brněnský label X Production. Desku nejdříve pokřtili v rámci srpnového Hiphop kempu a nedávno ještě i na "domácím" koncertě v Brně.

Proč tedy "Hořký menu" stojí za pozornost? Album spojuje individuální kvality jednotlivých členů (výtečný Apokův flow, Opiovy a Dupovy beaty), klasické hodnoty domácího hip hopu a výtečně promyšlené inovace. Vyčítavá hymna "Jménem Republiky" s dalším výborným freestylerem Tafrobem z "konkurenční" brněnské party Zlomenej Waz, nebo ódy za hiphopovou kulturu "Fáze zrození" nebo "Posunutý hodnoty" jsou přesné záseky klasického stylu, co však posouvá kvalitu desky, je její nadstavba. Turntablový battle mezi Opiem a DJ Nneserem "Na férovku" nebo představení Opiova týmu Illuzionists "1210" představují u nás pořád opomíjené umění hry na gramofony. "Virtual Soul Waste" je výborný exkurz do R&B se zpěvačkou Pawlee, která hostuje i v hiphopové předělávce jazzové klasiky "Gloomy Sunday" v "Zahalena v barovém dýmu". "Být a rým" je zase postavený na beatboxu El Marize. Trochu škoda, že svoji asi největší pecku "Jméno writtera" si NV už vystřílela na kompilaci "Lyric Derby 2" a na albu je na samotném konci v pozici bonusu. Být někde v první polovině, bylo by "Hořký menu" ještě údernější.

I textově otevírá deska nová témata. "Pro nedrsňáky" (nač ten opatrný název!) ozdobil Apokův text o vztahu muže a ženy, který vůbec nezní banálně, ostatně i jako všechny ostatní Apokovy party. Jen bych si dovolil nesouhlasit se závěrečným poselstvím: "Poezie z ulice / vždycky jsou těžší než beaty / rýmy ze srdce." Napsat něco tak silného jako "Pro nedrsňáky" je rozhodně těžší než sypat z rukávu klišé o životě na ulici a kouření marihuany. Vedle Apoky zní jeho kolega Sscisál jako amatér s texty opsanými z deníčku puberťáka: "Někdy ty korály rodí taky perly / Chce to pevný nervy a spoustu každodenní vervy" z asi nejslabší skladby desky "Korály". Další dva rappeři 2Jay a Drone ("Na cestě") drží vysoký standard a třeba jen to, že si Naše Věc mohla dovolit otisknout texty v bookletu, je důkaz toho, že jim věří.

Hiphopoví fanoušci, zahoďte trapnou regionální rivalitu, protože nám na venkově (rozuměj "ne v Praze") vyrostla další výborná kapela. Ti, kteří domácí hip hop sledují bez klapek na očích, už to určitě vědí, ostatní snad "Hořký menu" přesvědčí. Svojí barevností je oslavou verzatilní hiphopové kultury a to není málo. Velký příslib jak pro Naši věc, tak i pro celou domácí scénu.