Na výroční večírek poslední dobou především mladými fanynkami stále masověji zbožňovaných Tata Bojs jsem vyrážel s obavou a předstihem. Prodírání davem mi už několik let nedělá dobře a stát půlhodinovou frontu u baru taky nemusím. Naštěstí se ukázalo, že datum krátce po vyprodané dvoutisícové hale na Brumlovce a taky lokace na periferii Prahy udělaly svoje, a tak se na Deltě sešly necelé čtyři stovky nadšenců, což bylo ideální. Navíc bylo od prvního pohledu jasné, že většinu v sále nemají současní příznivci, nýbrž že nemalé procento obstarali pamětníci, kteří si přišli zavzpomínat.

Zahajovali hosté OTK, neboť právě oni to byli, kdo před patnácti lety spolu s Tata Bojs na prvním koncertě hráli. O dlouhých letech přátelského vztahu a jeden čas i personálním propojení (Milan Cais seděl v OTK několik let za bicími) ani nemluvě. Představili se v inovované sestavě, kdy zpívajícího kytaristu Ondřeje Ježka, trumpetistu a klávesistu Františka Štáfka a basistu Honzu Žaluda doplnil nový bubeník Jarda Mugrauer, který byl v minulosti k vidění u Roe-Deer či v koncertní sestavě Ecstasy Of St. Theresa. Začali starším kouskem, ale po něm už se vrhli na aktuální album "Sona a kuva", které přehráli téměř celé, aby ukončili opět starší skladbou "Klan". Docela mě překvapilo, že sál při nich byl velmi slušně zaplněn a ačkoliv je jejich hudba hodně odlišná od hlavního hřebíku večera, lidé reagovali poměrně vstřícně. Jako host si stejně jako na křtu zahrál na druhou kytaru Marek Doubrava a zdá se, že po dvouleté krizi se začíná blýskat na lepší časy.

Po pauze, kterou mohli diváci vyplnit studováním výstavky k výročí Tata Bojs, která obsahovala spousty fotografií včetně těch nejstarších pubertálních, různé plakátky či výstřižky z tisku, ruční originály textů a také Mardošovu první baskytaru či logem opatřené první blány bubnu, přivítala v sále zatažená opona. Po jejím rozevření se objevila průsvitným papírem polepená konstrukce, za kterou pochodovali chlapci ve své původní sestavě, tedy s kytaristou Marečkem Padevětem (se skupinou hrál v letech 1988 - 1994), a deklamovali letité intro "Šagali šagáli", vrhajíce na papír své stíny. Pak pochopitelně proskočili a koncert mohl začít. Nejstarší období bylo vzpomenuto zhudebněnými říkadly Josefa Lady z debutového CD "Karel, Pepík, Eman a Josef" či "Bába", ale i několika opravdu dřevními kousky, které poprvé na CD vycházejí až nyní. V rámci úvodního bloku také došlo na křest, kdy byly vyzváni posluchači, kteří mohou doložit, že mají v občanském průkazu rok narození stejný jako kapela, tj. 1988. Dvě patnáctileté slečny pak desku "Šagalí léta 1989 - 1997", která se aktuálně objevila a v předsálí za velmi lidovou cenu prodávala, pokřtily stolní vodou. Po úvodním bloku Marečka vystřídali záskokáři z OTK Ondřej a František (1994 - 1995) a společně zahráli dvě skladby zachycené na výběru "Black Point CD Sampler 1995" - "Mokrej sen" a "Lelky". Obě jsou pro Tata Bojs hodně netypické, v první hrál Bublina na dětskou tahací harmoniku, v druhé pak Ondřej vyměnil kytaru za druhou baskytaru. Zatímco počáteční blok byl především veselý, tady se vloudila i určitá melancholie, tolik typická pro OTK. Zajímavé mimochodem bylo, jak všechny historické kousky i přes svou jednoduchost či naivitu při lepším zahrání a dobrém ozvučení (u obou kapel stál za mixem Dušan Neuwerth) vyzněly až překvapivě dobře.

Třetím bodem vystoupení Tatáčů byl blok s kytaristou Markem Doubravou (1995 - 2000). Zazněly tak třeba "Žluté křeslo", "Tělesná" či "Mouchy", na závěr pochopitelně nemohlo chybět "Jaro", první to velký mediální hit skupiny. Marka poté na pódiu vystřídal Maťo Mišík (2001 - 2002), takže už se ze vzpomínání dění na scéně přehouplo do současnosti k albu "Biorytmy". To už pochopitelně z beden zněly jak samply, tak i krásný hlas Kláry Nemravové. Maťo, v poslední době spíš výraznější jako výtvarník (jak lze posoudit z obalů desek Kurtizán, Wohnout či Roe-Deer) se však na pódiu dlouho nezdržel, takže vše mohlo vyvrcholit velkým finále - v současné sestavě s kytaristou Vláďou a s aktuálním koncertním repertoárem. V něm zářila hlavně loňská klipovka "Attention Aux Hommes!", ale spousta původních fanoušků v tu dobu už uspokojeně debatila v předsálí. Své více než dvouhodinové ohlédnutí za patnácti lety pak Tata Bojs uzavřeli ve velkém stylu, se třemi kytaristy na pódiu a coververzí Iggyho Popa. Povedený večírek, milí Tatakluci.

Tata Bojs & OTK - 15 let, Praha, Delta, 19.6.2003