Alizée je devatenáctileté děvče, které ještě před nějakými třemi roky mohlo jen snít o případné hvězdné kariéře. Časy se však mění a Alizée je populární nejen ve své rodné domovině. Francouzština se přeci jen moc často v evropských hitparádách neobjevuje. Výjimky jsou a potvrzují pravidlo, jmenujme třeba Myléne Farmer, Desireless (vzpomínáte na hit "Voyage, Voyage"?) a několik málo dalších. Alizée však rozvířila vody hitparád singlem "Moi...Lolita" z debutu "Gourmandises" (2000) jako málokdo. Nejprve to byl velký vzlet ve Francii, pak se přidala sousední Evropa, kde deska vyšla skoro o dva roky později. Kdo se skrývá za úspěchem této krásky? Fanoušek Myléne Farmer by vám tuto informaci vysypal z rukávu, kdykoliv byste se ho na tuto otázku zeptali. Texty pro Alizée píše Myléne Farmer, která si nyní dopřává pauzu ve své kariéře, ale jinak nelení a startuje svůj krok v roli úspěšné spisovatelky. 15. dubna vyšla její knížka "Lisa-Loup Et Le Conteur (Lisa-Loup a vypravěč)", ve které najdete i její vlastní obrázky. O hudbu se stará velmi talentovaný Laurent Boutonnat, který taktéž komponoval hudbu pro Myléne Farmer nebo se stará o videoklipy, je to všestranný talent.

Novinka Alizée vznikala delší dobu, než se čekalo, ve Francii deska vyšla o kousek dříve než ve zbytku Evropy. Evropské vydání se od francouzské edice liší tím, že jsou zde zařazeny čtyři anglicky zpívané písně, z nichž "I'm Fed Up!" (francouzsky "J'en Ai Marre!"), se stala i pilotním singlem. "Moi…Lolita" se velmi dobře zabydlela i v našich rádiích, uvidíme, zda "I'm Fed Up!" bude bodovat stejným způsobem. Pokud se vám líbil debut "Gourmandises", ani tentokráte nebudete zklamáni. Chytlavý pop se nevytratil a nejsou tu jen jasné hitovky, ale i velmi vydařené výrazově dospělejší písně.

Laurent Boutonnat má čich na skvělé melodie, i když při "I'm Not Twenty!" (francouzsky "J'ai Pas Vingt Ans!") jsem ztuhnul, když jsem zaslechl kytarové motivy z alba Myléne Farmer "Anamorphosée" (1995). Na "Mes Courant Électriques..." hledejte svižné hity, kterým rozhodně je i "I'm Not Twenty!", vydařené pomalejší kousky nebo noblesně znějící hymnus "Tempête" s operním vokálem Morgane Maugran. "Hey Amigo!" je pohlednou latinou, která se zahaluje do smyčcových preludií. Každý střípek na této desce zní, dá se říci, lahodně pro ucho každého posluchače, francouzština má prostě své kouzlo.

Malinký zádrhel vidím v pokusu zviditelnit Alizée tím, že nazpívala čtyři písně anglicky, tedy "I'm Fed Up!", "I'm Not Twenty!", "Amélie" a "Youpidoo", jejichž francouzské verze hledejte v závěru alba. Neříkám, že Alizée umí špatně anglicky, ale ten francouzský přízvuk tam jaksi nesedí. Pak mě překvapil lehce ulétnutý obal desky, přeci jen Alizée je již dospělejší než na debutu a chudák holka musela zdolávat obří dámský střevíc, za kterým se i lehce schovává nebo zdolává, jako svůj hvězdný rozlet. Kostým navrhla Myléne Farmer, Alizée tak vypadá jako nezbedná školačka, která vám skoro zakřičí do ucha to, že jí ještě není dvacet.

"Mes Courant Électriques..." je velmi popracovaná nahrávka, inteligentně udělaný pop, který se ve světě rozhodně nemůže ztratit. Ani anglické pokusy nebo veselý booklet nemůže nic pokazit na dojmu z pohodové desky. Tandem Farmer/Boutonnat je již lety autorsky sehraný, výsledek je opět vysoko nad průměrem. Alizée má pro vás další povedené cédéčko, úspěšně podstoupila zkoušku z vydařenosti druhého alba a zdolala tak mýtus, že druhá deska může být i vaší poslední. "Mes Courant Électriques..." je dobře vyšlápnutou cestičkou k následné desce, snad čekání nebude dlouhé. A možná budeme mít i štěstí, protože Alizée se vydává na promoturné po Evropě a Praha by mohla být na seznamu míst, která tato pohledná slečna navštíví.