Koncert Bryana Adamse v mrazivé Ostravě neměl skoro žádnou chybu

Měl jsem připraveno pár fórků na Bryana Adamse - už jen to, že je Kanaďan, z něho dělá občas terč posměchu a nejeden intelektuál ho nebere vážně minimálně kvůli supervlezlému šlágru "(Everything I Do) I Do It for You". Jenže Adamsův koncert v Ostravě byl prostě vynikající.

Live: Bryan Adams

místo: Ostravar Aréna, Ostrava
datum: 29. listopadu 2018
setlist: Ultimate Love, Can’t Stop This Thing We Started, Run To You, Please Forgive Me, Go Down Rockin’, It's Only Love, Please Stay, Cloud Number Nine, You Belong To Me, Summer Of ’69, Here I Am, When You're Gone, (Everything I Do) I Do It for You, Back To You, Somebody, The Only Thing That Looks Good on Me Is You, Cuts Like A Knife,18 Til I Die, Heaven, Brand New Day, Straight From The Heart, Christmas Time, All For Love

Skeptik ve mně našeptával ošklivá slovíčka: celá hala bude sedět, bude studená jak mrazivý večer, který na Ostravu ten den zrovna padl, a Adams, starý rutinér, to nějak odjede na autopilota a nazdar. Chyba lávky! Byl to skvělý koncert s velmi pěknou, skoro až sváteční náladou. A ačkoliv se Bryan Adams pohybuje ve vrcholovém šoubyzu přes pětatřicet let, byla na něm znát jen obrovská zkušenost a profesionalita v tom dobrém slova smyslu.

Kombinace spektakulárního katalogu globálních hitů, výborného zvuku, interakce s publikem, vizuálního ztvárnění (k tomu se vrátíme níže) a kvalitního pěveckého výkonu umělce byla naprosto odzbrojující. Ta jediná chybka, kterou bychom mohli odhalit, je to, že oproti minulým koncertům sedmipoložkové listopadové šňůry po Evropě v rámci "The Ultimate Tour" tu byla absence třech až čtyřech dalších písní v setlistu - před dvěma dny v Norimberku Adams dal dvacet osm skladeb, v Ostravě jich bylo dvacet tři, pokud počítáme předposlední úryvek "Christmas Time".

I to sezení na ploše nakonec nebylo problémem: před hybnou "You Belong To Me" ze zatím poslední desky "Get Up" (ono se to nezdá, ale už má tři roky) totiž Bryan vyzval publikum k tanci v centrální uličce mezi sedadly, na volný zbytek plochy za sedadly se nahrnuli i diváci z tribun a konečně se z fajn večera stal pořádný rockový koncert. Ochranka byla zřejmě dobře instruována, protože ani když dav fandů chvátal ze svých levnějších sedaček do dražšího sektoru na ploše, nezaznamenal jsem žádný konflikt.

Ačkoliv se tradičně naši diváci (kromě kotlíku v prvních řadách) až tak nechytali na výzvy ke zpěvu v "Heaven" nebo "Straight From The Heart", vládla v hale srdečná, téměř rodinná atmosféra. Adams hodil pár osvědčených fórků (viz před výtečnou vyřvanou "It's Only Love" uvedení Tiny Turner, která "tady dnes není"), doprovodná čtyřčlenná kapela je za ta léta výtečně sehraná (kytarista Keith Scott a bubeník Mickey Curry už taky s Adamsem táhnou kárku čtyři dekády…) a hlavně fungoval ten přebohatý repertoár mocných hitů. Těžko se vypichuje něco speciálně.

Co je ovšem třeba zdůraznit, je vizuální podoba show: od Adamse jsem nečekal žádné kejkle a zvláštní efekty, ovšem řešení jeho scény bylo fantastické. Pódium bylo skoro úplně čisté, žádné kabely, odposlechy a hradby Marshallů a větráky à la Kodym. Nic, jen mikrofony, bicí, piano a kytary a za touto čistou plochou olbřímí obrazovka přes celou šířku pódia a nad hlavami muzikantů velmi důmyslná sestava pohyblivých LED trubic. Ta velikánská obrazovka byla využita na maximum - byla utlumena jen ve chvílích, kdy Bryan byl na pódiu s akustickou kytarou. Důmyslné a opravdu krásné filmové projekce (často černobílé) perfektně dokreslovaly hudbu a bylo na nich vidět, že Adams jako špičkový fotograf má pro vkusný vizuál cit. Perfektní práce!

Bryan Adams se s halou rozloučil sám, jen za doprovodu své akustické kytary všeobjímající hymnickou "All For Love". Při děkovačce popřál přítomným krásné Vánoce. Sám bude mít prosinec na odpočinek, ale hned v lednu pokračuje koncertováním v rodné Kanadě a v únoru, považte, neúnavný vegan plynule naváže na "The Ultimate Tour" dalším turné, které už se jmenuje podle chystaného alba "Shine A Light".

• Konflikty na koncertě byly, jen pořadatelé je n... (Anonym, 30.11.2018 12:36) Reagovat

  Konflikty na koncertě byly, jen pořadatelé je neřešili. Diváci sedící na ploše (sektor vstupenka 1990,-Kč), a blízko uličky neměli šanci kvůli tanečníkům, kteří se nahrnuli ze zadních míst, nic vidět a to téměř až do konce koncertu. Několik lidí bylo požádat pořadatele o pomoc, ale bylo jim řečeno, že pokud se jim to nelíbí, ať si odejdou. Takže 3/4 koncertu jsme koukali na záda těm, kteří měli mnohem levnější vstupenky. Asi by to byl krásný koncert, kdyby neselhal lidský faktor...
  
  

• Právě, že to byl krásný koncert, protože se ... (Mára, 30.11.2018 13:13) Reagovat

  Právě, že to byl krásný koncert, protože se lidi bavili a tancovali. Pořadatelé mají za mě jedničku s hvězdičkou. Mohli jste taky tancovat. Sám Bryan pobízel lidi ať tancují a baví se. Tohle nebylo divadlo ani opera, ale poprockový koncert. Řeči o tom, že máte lístek na sezení si nechte od cesty. Koupili jste si místo v hale, jak s ním naložíte je vaše věc. Měli jste možnost se začít bavit dřív než se před vás ostatní nahrnuli. Za ty peníze jste měli výhodu a promarnili jí, tak tady nebrečte. Byl to super koncert, lidi se bavili a pár líných lidiček měli naprd výhled. Což už. Většina se bavila a o tom to je. Za mě super.
  
  

  • Re: Právě, že to byl krásný koncert, protože se ... (Anonym, 30.11.2018 13:42) Reagovat

    Stát jako sobec před např. staršími lidmi a dětmi za mnou, kteří seděli, a vyčůraně se nahrnout do dražšího sektoru?? Na každý koncert si kupuji lístky na stání k pódiu, tady ta možnost bohužel nebyla... to není o lenosti, ale o ohleduplnosti... Navíc si neumím představit, jak by se všichni ti lidé vměstnali do těch volných uliček...
    
    

  • Re: Právě, že to byl krásný koncert, protože se ... (Anonym, 30.11.2018 14:21) Reagovat

    Místa byla pro sezení a pro mnohé to byl důvod, proč si je koupili i za vyšší cenu. Například kdyby bylo pod pódiem v plánu stání, tak si tam, na Adamse, lístek nekoupím, ale jdu na tribuny.
    Měl jsem to štěstí, že jsem byl na boku, takže jsem se nemusel rozčilovat, protože bachar s rudým xichtíkem akorát bránil těm, co se pokoušeli nacpat pod pódium, jinak neřešil nic, stál tam jak almara. Taky jsem tam videl menší děti, určitě si je tam nikdo nevzal proto, aby se s nima zapojil do "pongování" pod podiem, že? Váš příspěvek je důkazem vaší tuposti a arogance. Choďte raději na diskotéky, na tohle jste nedorostl.
    
    

    • Re: Právě, že to byl krásný koncert, protože se ... (Anonym, 30.11.2018 15:33) Reagovat

      naprostý souhlas, to je zase typická vychcanost koupit si levný lístky a pak se na*rat dopředu a dělat, že se nic neděje a strsšně si to "užít" na úkor ostatních..Diváci, ktří si připlatí, očekávácí, že uvidí lépe, je to i celkem logické..Je to hlavně o SLUŠNOSTI a VYCHOVÁNÍ..zásadně kupuju lístky na boční sezení, abych se takových dementů vyvaroval..
      
      

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze