Už dlouho víme, že je Marek Ztracený mimořádně nadaný zpěvák a autor, loni jsme se ve Foru Karlín přesvědčili, že má kolem sebe i početnou posluchačskou základnu. Koncert v pražské Roxy, kde své nové album "Vlastní svět" pokřtil po pondělní premiéře už podruhé (třetí křest proběhne 7. listopadu v Brně), ale naplno ukázal i to, jak oddaní jeho fanoušci jsou. Zatímco venku jsme mohli vzhledem k oslavám Halloweenu potkat nejednoho pomalovaného strašáka, v Roxy se to hemžilo diváky oblečenými v tematických tričkách a mikinách vztahujících se k jeho aktuálnímu hitu "MinuLost".

S takovou Ztracenou armádou není vůbec nutné čekat se sborovým zpíváním refrénů až na závěr vystoupení. Vždyť to jde hned od první písničky, jak se ukázalo při úvodní "To se mi líbí". Pokud si uvědomíme, že jde o song, který na svou šanci v rádiích teprve čeká, nutno uznat, že připravenost publika byla opravdu vzorová.

Když se do koncertu pustíte s takovou energií, můžete si být jisti, že nálada, kterou v divácích vyvoláte, přebije i některé technické nedostatky. Třeba slabší zvuk, který zejména v první polovině večera zlobil přihlížející na balkonech. Texty stejně znala většina přítomných nazpaměť, ale když není zpěvákovi rozumět ani v mluvených vsuvkách mezi písničkami, je to škoda. Naštěstí se tento zádrhel v průběhu koncertu podařilo napravit.

Ztracený čím dál tím častěji míří na velká pódia, vždyť letos patřil na nejnavštěvovanějších festivalech k headlinerům. Bylo to ale právě klubové prostředí Roxy, které názorně ukázalo, jak v posledních letech zapracoval na kontaktu s publikem. Ze statického kluka u piána vyrostl showman, kterého je plné pódium, dokáže s lehkostí střídat polohy i nálady a hluchá místa jako by ani neznal. Ať zrovna diváky rozněžňuje baladami, baví je vtipnými verši nebo je hromadně rozeskáče v songu "Levná instituce", pořád je při tom ohromně přirozený a nepodbízivý. Právě proto mu fanoušci tak zobou z ruky.

Protože se jednalo o křest, bylo na místě pozvat si i zajímavé hosty. Kdekdo možná očekával, že budou stejní jako v pondělí, jenže opak se stal pravdou. Kubu Rybu a Martinu Pártlovou nahradili jiní. Účast Marty Jandové se dala předpokládat, vzhledem k tomu, že má s Markem dva duety. A podobně jako loni ve Foru, i tentokrát "Počasí" a "Káva a sex" šlapaly. Pěvecká chemie v této dvojici jednoznačně funguje. A když je Jandová tak rozdivočelá, že Ztracenému doslova vleze na záda, publikum to nemůže nechat chladné.

Druhý host mnohé překvapil. Marek totiž přivedl na pódium Jaroslava Uhlíře a přiznal, že se mu tím splnil jeden z dětských snů. Společně zahráli "Ani k stáru" a "Není nutno". Reakce obecenstva? Opět nadšená. Uhlíř se navíc za pozvání odvděčil tím, že zpěvákovi nabídl tykání. A pak mu slavnostně pokřtil jeho "Vlastní svět".

Jmenovat všechny hity, kterými rodák ze Železné Rudy udržel pozornost publika po celé dvě hodiny, ani nemá smysl. Za deset let na scéně jich nashromáždil opravdu dost. Jak už jsme nakousli, fanoušci jsou navíc tak loajální, že si zpívají i nesinglové melodie. Takže vedle letitých písniček jako "Pohádky", "Něco končí" a samozřejmě "Ztrácíš" patřila k vrcholům večera i stále čerstvá balada "Naše cesty", z jejíž živé prezentace až běhal mráz po zádech. Z nové desky "Vlastní svět" samozřejmě nesměla chybět ani titulní píseň, dále nostalgické "Léto 95" nebo již zmíněná "MinuLost". Naší republice popřál ke kulatému výročí skladbou "Za 100 let".

V přídavcích se sice opakoval, když podruhé zařadil "Ztrácíš" a cikánskou diskotéku "Dvě láhve vína", ale vadilo to málokomu. Obzvlášť když se zpívat vydal přímo mezi diváky. A na závěr dodal, že tento večer byl spolu s tím pondělním pro něj a jeho kapelu dosud největší zážitek v jejich muzikantských životech.

Mohlo to vyznít jenom jako zdvořilostní fráze, jenže Marek Ztracený je ve všem, co dělá, tak uvěřitelný, že není důvod o upřímnosti jeho slov pochybovat. Také tentokrát předvedl, jakou sílu mohou písničky mít, pokud jsou interpretovány s maximálním nasazením a lidskostí.