V současnosti patří talentovaní Mydy Rabycad k jedněm z našich nejúspěšnějších kapel. Ostatně podařilo se jim proniknout i do zahraničního povědomí. Tahle parta zkrátka umí hudebně, ale i vizuálně zaujmout a strhnout na sebe pozornost. Svědčí o tom i poslední studiové album "M.Y.D.Y.", na kterém dáma a pánové vystoupili ze žánrové škatulky, která jim byla v jejich začátcích přidělena, a dali tak světu najevo, že rozhodně nechtějí zůstat u electroswingu.

Aktuální turné nese jméno "What is Mydy Rabycad? Tour". Měli byste na něm prý dostat odpovědi na svoje otázky, včetně vyluštění hádanky, "co vlastně znamená Mydy Rabycad". Nevím, jestli se to dozvěděli ti, kteří přišli právě na tento koncert, ale komu nemusím kapelu sáhodlouze představovat, ten ví, že se jedná o hodně ambiciózní mladou skupinu, která sklízí jeden vavřín za druhým.

Jejich devízou je krom světového zvuku a neotřelé frontwoman s hlasem od pánaboha standardně vizuální show plná světelných efektů, originálních kostýmů a dalších vychytávek. Zkrátka odjištěná bomba, která nenechá nikoho v klidu. I pro tento koncert si Mydy Rabycad připravili nové nablýskané kostýmy. Žofka rozpustila ohnivé afro a její outfit by se dal připodobnit k proužkovaným plavkám a stříbrným hromnicím (ano, vzpomínáme na film "Bota jménem Melichar").

Ornou půdu jim připravili Noisy Pots, dvojčlenné komando, v němž je stěžejní duší Michal Šupák z bývalých Charlie Straight. Taneční alternativní electro rozpumpovalo do taneční euforie všechny ty, kdo se chtěli bavit. Škoda jen, že se set téhle dvojky skládá víceméně jen z instrumentálních skladeb. Nedávno vydaná zpívaná "Cherry Cloud" má v sobě totiž ambice dostat se do širšího spektra posluchačů.

Než se připravili hlavní protagonisté, vyplňovali mezeru DJ Akvamen a DJ Robot, v jejichž kompetenci byla i následná afterparty. Jakmile koncert začal, rázem měla hudba opět duši a k tomu punc extravagance. Tradiční doprovodná světýlka se rozblikala úderem třetí písně "Just Dance" a vydržela všelijak problikávat až do konce vystoupení. Stejně jako neutuchající energie na pódiu i pod ním. Při "Where's the Fokin' Backstage?" dostaly prostor jednotlivé poloviny publika (holky a kluci zvlášť), aby se ukázalo, kdo je v přesile a komu to víc jde.

Asi po třetině setlistu Žofie Dařbujánová oznámila, že si máme koncert užít, jako by to bylo naposled. V ten moment mnohým fanouškům zatrnulo. Naštěstí se ukázalo, že Mydy Rabycad sice čeká pražská roční pauza, ale jen proto, aby v listopadu příštího roku zaplnili Forum Karlín - v poslední době pomyslnou metu českých kapel. Podle nás to zvládnou levou zadní.

Křest samotného živáku, který natočili během svého neočekávaného vystoupení při letošních Colours (nebyli psaní v programu - jejich koncert byl oznámen v den konání), se uskutečnil v poslední třetině koncertu. Jaký jiný nosič pokřtít, než ten, který poslední dobou k poslechu hudby všichni tak hojně využíváme, tedy mobil. Za přítomnosti celé kapely jej polil saxofonista Mikuláš Pejcha a následně ho hodil do publika. Originální závěr originálního večera.