Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského slaví dvacet let. Jeho náplní jsou především opera a vážná hudba, každý ročník však navštíví i někdo z mainstreamového hudebního světa. Letos padla volba na Tomáše Kluse a Mekyho Žbirku (druhý jmenovaný zahraje na zámku v Jaroměřicích v sobotu).

Tomáš Klus je momentálně v médiích zmiňován hlavně v souvislosti se svým veřejně deklarovaným postojem proti Andreji Babišovi. Na tomto vystoupení však jméno českého premiéra nezaznělo ani jedinkrát a o politice se prakticky vůbec nemluvilo. Naopak se v půl deváté ozval jednoduchý, dvojitý a trojitý gong a z pódia se začala linout krásná muzika.

Stejně jako recenzent nemusíte být zažraným Klusovým fanouškem, a musíte to cítit. Jan Lstibůrek dokázal dát písním nádherné aranže, které v kombinaci s dobrým počasím a nádherným prostředím ve Valči dokázaly s lidmi dělat divy. Každé skladbě dal přesně to, co potřebovala. Několik desítek členů Moravské filharmonie si zahrálo do jednoho do sytosti.

Vše začala píseň "Markétce", na kterou chtěl Klus poprvé navázat krátkým mluveným slovem, ale filharmonie byla tak rozjetá, že hned spustila "Psáno u zpráv". Až pak mohl Klus poprvé alespoň malinko popustit uzdu své výřečnosti a shodit vážný výraz z tváře. Následujícím "Dopisem" poprvé odboural publikum a jasně ukázal, proč je takovým fenoménem.

Umí si s publikem hrát, dokáže ho získat na svou stranu. Nemusíte jeho hudbu poslouchat a ani se ztotožňovat se všemi jeho názory, stejně ale přijdete na to, že je vlastně fajn fakt, že v takzvané hyperkorektní době je on jedním z těch, kdo se za své názory nestydí, nebojí se říkat, co si myslí, a vyjadřuje to také muzikou, kterou mu věříte až do morku kostí. Tak to bylo také u písní "Trigorin", "JdeVoZem", "Přeju Ti" i "Tamaře". Klus se vydal do publika tančit, fotit s lidmi selfie a jeho improvizovaný rap se zdál být sice nekonečný, ale milý.

Zhruba v polovině večera také došlo na improvizovanou žádost o ruku (dopadla dobře) a následovaly zřejmě dva největší hity z tohoto koncertního setlistu - "Navěky" a "Napojen". Poté ještě přišla protiválečná "Anat", která v den, kdy byly do republiky přivezeny ostatky tří vojáků padlých v Afghánistánu, zněla obzvlášť mrazivě. Jako přídavek zazněla "Mantra", která celý večer uzavřela.

Ti, kdo přišli na "Pánubohudooken", "Dobré ráno" a jim podobné skladby znějící z rádií, museli být lehce zklamáni. Všechno ale dopadlo na jedničku, až na drobnou chybu organizátorů, kteří stánky s nápoji umístili hned ke vstupu, takže se tam těsně před začátkem koncertu skoro nedalo projít. To však byl v kontextu s celým večerem naprostý detail. Necelé tři tisíce lidí své nadšení potvrdilo ovacemi ve stoje.