Rovnou řekněme, že si Iron & Wine vybral velmi zvláštní předskokanku. Half Waif sice během čtyřiceti minut předvedla skvěle odzpívanou show s písněmi vhodně reprezentujícími její tvorbu, na hlavní hvězdu však zrovna nenažhavila. Z jejího existenciálního synthpopu šel zkrátka chlad, což je naprostý opak písničkářovy tvorby. Nepochopte tento odstavec špatně, vystoupení zpěvačky s dvoučlennou kapelou nemělo chybu, jen se moc nehodilo. Jistě ale, dle nadšených reakcí, získala několik nových příznivců, kteří se mohou těšit na její desku "Lavender", jež vyjde 27. dubna.

Krátce po deváté se již na pódium dostavil Sam se svou kytarou a kapelou. Umístili se tak pod seskupení bílých mráčků, které tam sice visely již od začátku večera, až hudba jeho skupiny je ale rozzářila. Například při "Last Night" svítily nebesky modře a při vypjatých klavírních momentech ještě efektně zablikaly. Příjemný detail, stejně jako občasné zacinkání zvonečků od bubenice.

Pětice muzikantů se skvěle doplňovala, příkladem budiž píseň "Cinder and Smoke", na jejímž konci zaznělo sborově několikrát magické, táhlé "Aaah". Nutno podotknout, že tento sympatický vousáč si v klidu vystačí i sám, jak ukázala trojice skladeb "Bitter Truth", "Naked As We Came", jejíž pouhé první tóny si od publika vysloužily mohutný aplaus, a "Love Viligantes".

Iron & Wine s lehkostí střídal nové, především z loňského alba "Beast Epic" pocházející písně se staršími, a dokonce i s těmi úplně starými, jako třeba "Call Your Boys". Její živé provedení návštěvníky ujistilo, že písničkář za patnáct let své kariéry svůj vírou silně ovlivněný rukopis příliš nezměnil, spíše ho stále postupně vylepšuje. Přirovnání "Zraje jako víno" se přímo nabízí.

To nejlepší se dostavilo až na samotném konci. Dvojice "Song In Stone" a "Call It Dreaming" byla se svou romantickou atmosférou jednoduše nádherná. Na úplný závěr se pořádně zesílil zvuk, to aby "This is Alabama!" z "About A Bruise" vyznělo patřičně epicky.

Večer tedy naplno potvrdil, jak příjemná, pohodlná a hřejivá hudba Iron & Wine je. Příběhy v jednotlivých skladbách navíc písničkář dokáže podat tak citlivě, že až dojímají. Snad každý z prostor divadla odcházel naprosto okouzlen. A to i včetně samotného zpěváka, který se během večera několikrát podivil, proč mu zavítat do Prahy trvalo tak dlouho.