Na svém třetím albu "Road Movie" pražská skupina Traband opět dokazuje, proč je nejen oblíbeným jménem letních festivalů, ale i stále úspěšnější domácí skupinou v zahraničí. A recenzi si můžete přečíst právě dnes.
S novým albem
Traband přichází ani ne dva roky po tom předchozím. Ale ani na moment proto novinka v době, kdy je běžný interval tří a více let, nepůsobí nijak uspěchaně či odfláknutě, spíš naopak. A to vychází oproti původnímu plánu s měsíčním zpožděním. Původní název desky měl být "Dechno", což je škatulka, kterou se často kapela žertem označuje, ale nejspíš díky stále častějším výjezdům do zahraničí (kupříkladu celý prosinec skupina koncertuje ve Francii a Německu), bylo na poslední chvíli jméno změněno na mezinárodně jasný pojem podle jedné z obsažených skladeb. Pro
Traband je ovšem díky neobvyklé sestavě (akordeon, banjo, bicí, občas kytara a tři dechy), ve které tuba nahrazuje obvyklý kontrabas nebo baskytaru a nejvíce sólovým nástrojem je trubka, tenhle pojem více než výstižný. Na novém albu se navíc mnohem více rozšířil stylový záběr - vedle low-noise rock'n'rollu z debutu a hospodského šramlu i prvků klezmeru a dalších vlivů world music z předchozí desky, se tentokrát objevují i vlivy šansonu a arabské či latinsko-americké hudby. Oproti koncertům má navíc na studiové nahrávce své slovo i elektronika, najdeme zde řadu samplů či efekty zkreslený hlas.
Z nasamplovaných fragmentů je poskládáno i intro, které je zajímavé i vtipné, jen možná mohlo být o něco kratší. Hned druhá skladba posluchače zavede do světa textů, kde se Trabant mrská jak ryba ve vodě - do světa plného podezřelých živlů, lidí na okraji společnosti a hrdinů ne zrovna kladných. Jedí se tu psi, holduje se alkoholu i hracím automatům, rebeluje se a ženský kradou auta. A žádné Rychlé šípy na obzoru. Jo, dá se tomu říkat realismus, chcete-li. Na rozdíl od skupin, jako je
Mňága a Žďorp či
Nahoru po schodišti dolů band, které programově pracují s kontrastem veselé hudby a melancholického či depresivního textu, kapelník a dvorní autor Trabandu
Jarda Svoboda (kdysi hrával ve skupinách Otcovy děti a
Zuby nehty, současně zároveň spolupracuje s Michalem Horáčkem) ctí spíše harmonickou souhru, kdy text umocňuje adekvátní hudba. Názvem podsunutá propojenost s filmovou tématikou je cítit z každého momentu. Širokoúhlý obraz a ostrý střih. Skladby přecházejí bez varování jedna v druhou, nervní "Černý kafe" se přehoupne v ufňukanou rezignovanost "Měla jsem já pejska", aby se ta pro změnu proměnila v ospalou lázeňskou atmosféru francouzské Provence v písni "Tlustý muž"... a tímto způsobem by se dalo pokračovat dál. Nic veselého a většinou ani optimistického tu - jako v každodenní realitě - nehledejte. I když je fakt, že se závěrečným songem se dostavuje jakési smíření. Hudebních nápadů na rozdávání, moc pěkné aranže, hudba na tančení i na soustředěný poslech.
Zajímavé je, co všechno se objevuje v obalu. Nenajdete tu jako obvykle texty, ale zato si můžete přečíst děj imaginárního filmu, který dal celku jméno, a také fotoseriál tentýž příběh sledující. A také krom koláží z fotografií jednotlivých hudebníků i originální slovníček, který obsahuje klíčové pojmy jednotlivých skladeb a jejich francouzské a anglické překlady.
Aktuální album není zdaleka tolik nabité hity jako předchozí "Kolotoč", ale pořád jich tu najdeme docela dost na to, aby si každý vybral své favority. V čem ovšem ani zdaleka není možné srovnání v jasný neprospěch novinky, je první vizuální kontakt s deskou - zatímco u předchozích zářezů v diskografii obal pěkně graficky korespondoval s obsahem, tentokrát první pohled na booklet ve mně vyvolává dojem křečovitosti, a navíc pocit, že půjde o nějaké techno nebo třeba švýcarské metalisty. Rovněž z hlediska míry přenosu koncertní energie do nahrávky je na tom minulý "Kolotoč" lépe, ale na výše probíraném obsahu to nic nemění. Protože i přes výhrady je tahle deska ve výsledku povedenější, než běžný průměr domácí produkce. Takže nasedat do třítaktního vozidla a vzhůru na cestu!
CD pro recenzi poskytlo vydavatelství
Black Point.
Album:
Traband - Road Movie
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 43:14
Skladby: Intro: Ať žije bigbít!, Černý kafe, Měla jsem já pejska, Tlustý muž, Holubi/Škodná, Dušan, Můj táta a já, Radio Sara, Koleda, Viděl jsem člověka, Na konci cesty, Road Movie, Žižkovská romance