Giudi - Stát tváří v tvář posluchačům je pro mě závislost

Proč si říkáš Giudi?

Už nějakou dobu jezdím pravidelně do jižní Itálie. Italové si nikdy nepamatovali moje jméno Jitka, neuměli ho ani vyslovit a používali všemožné zkomoleniny. Když přišli na to, že Jitka je italsky Giuditta, začali mi tak říkat a už mi to zůstalo. (úsměv)

Jak dlouho jezdíš do Itálie?

Deset let, mám tam totiž partnera. (úsměv) Ale žít tam natrvalo si neumím moc představit. V létě je tam krásně, ale přes rok je mi lépe v Praze. V Itálii totiž přes zimu moc nechtějí zapínat radiátory. (smích)

Jsi zpěvačka kapely Isua. Kdy jsi v sobě objevila potřebu prezentovat se svým vlastním projektem?

Souběžně s kapelní tvorbou jsem si skládala další nápady. Ve skupině jsme zvyklí tvořit společnými silami, tenhle model se nám osvědčil a takhle nás to baví. Jednou jsem na Instagramu narazila na mladého talentovaného umělce Sin.teXe, začali jsme si psát o muzice a já se mu svěřila, že skládám vlastní věci. Poslala jsem mu pár demo nahrávek, popsala mu svoje pocity a on mi je začal aranžovat, dá se říct, přímo na tělo. Už jeho první verze mi učarovaly, protože byly přesně v podobě, v jaké jsem si je představovala. Začali jsme se vídat a pracovat na různých verzích. Aniž bych měla v úmyslu se vydat na sólovou dráhu, samo to tak vyplynulo. Udělali jsme celkem pět skladeb a řekli jsme si, že by bylo fajn je vydat. V červnu vyšlo EP "Reborn To Be", které jsme pokřtili na lodi Cargo Gallery.

Jaký byl křest?

Byl velmi atmosférický. Paluba lodi kotvící na Vltavě to vše umocnila. Šla ruku v ruce v duchu alba a pilotního singlu a klipu. Nad moje očekávání bylo Cargo plné. Kmotry EP se stali Milan Kukulsky alias Mejla a Mariana Prachařová. Zprvu jsem měla obavy, že jsem si na sebe upletla bič, vše bylo dost na poslední chvíli a vzhledem k tomu, že jsem to chtěla mít dotažené do puntíku, byl ten časový press trochu stresující. Ale jsem ráda, že to proběhlo, a moc ráda na tenhle večer vzpomínám.

To jsi tam hrála jenom věci z EP?

Ano. Můj set měl jen dvacet minut a myslím si, že to bylo akorát. Vlastně se spíš jednalo o takový showcase. (smích) Na začátku večera nám zahrál DJ Vegy, který navodil hezkou atmosféru, a o afterparty se postarali DJs Wavehookers, kamarádi z Plzně.

Co na tvůj sólový projekt říkali kolegové z kapely?

Klukům se můj nová hudba líbí, dokonce mě přišli na křest podpořit.

Takže od teď budeš mít dva projekty? Nehodláš opustit kapelu?

Nemám k tomu důvod, mám Isuu ráda, je za ní hodně práce a společně jsme ušli velký kus cesty, takže by mi bylo líto, kdybychom to zabalili.

Jak dlouho jsi sbírala materiál na EP?

Počítala jsem to a byl to přesně rok, z čehož půl roku jsme na skladbách se Sin.teXem pracovali velmi intenzivně.

Kde bereš inspiraci ke skládání?

Asi z cestování. Trávím poměrně dost času v letadle, většinou cestuji sama. Nahoře v oblacích se vždy lépe rozjímá o životě. Kupříkladu pilotní singl "Seaside" jsem napsala v Itálii a inspirací pro mě byla místní krajina a moře. Když jsem ji psala, v hlavě se mi tvořil příběh a určité vize. V písni se vyzpovídávám a od počátku jsem věděla, že jeho vizuální zobrazení chci udělat právě tam.

Když žiješ paralelně ve dvou zemích, kde máš větší touhu uspět?

To se nedá tak úplně říci. Samozřejmě se mi teď otevírají dveře k více posluchačům, než když jsem skládala jen česky. Určitě bych ráda se svou hudbou vycestovala i za hranice Čech. A to je hlavní motor, který mě žene dál.

Jaké máš ambice?

Živé hraní, to je nejvíc, co mohu ze sebe lidem dát. Stát tváří v tvář posluchačům je pro mě závislost a každé vystoupení je velká dávka endorfinů.

Koho si ráda poslechneš?

Momentálně ráda poslouchám nejnovější alba Aurory a Lany Del Rey. Mám ráda melancholické věci, které se mi dostanou pod kůži. Nejsem člověk, který by se utápěl v depresích, miluji společnost, zábavu, ale zároveň mám ráda, když se můžu ponořit do sebe a prožívat si určité věci znova a znova.

V klipu "Seaside" je vidět, že si potrpíš na image a kostýmy. Myslíš si, že je důležité se takto prezentovat/odlišovat?

Myslím si, že to jde ruku v ruce, a vnímám to jako celek. Když se osobně jdu podívat a poslechnout si nějakého interpreta, hudební performance nevnímám jenom ušima. Sleduji, jak se lidi oblékají, jaké mají pohyby, a miluji, když na mě zanechají všechny tyto prvky dojem. Stejně tak i já bych chtěla posluchačům předat zážitek nejen hudební.

Kdo ti s tím pomáhá?

K módě mám velmi pozitivní vztah a jsem ráda, že jsem mohla začít spolupracovat s výraznými návrhářkami jako Markétou Martiškovou, která je velmi úspěšná v zahraničí a mimo jiné před pár měsíci získala ocenění jako objev mezi mladými návrháři v Miláně. Díky ní jsem poznala Floru Mirandu, což je rakouská návrhářka působící v Antverpách - velmi jsme si sedly. A nejčerstvějším provázáním v oblasti módy, za které jsem nesmírně šťastná, je spolupráce s Natálií Dufkovou, která mi zapůjčila úžasný futuristický kabát na můj křest, a tím vše zapadlo do mojí vize.

Jaké vize?

Koncept tkví v tom, že otevírám kus svého já, které jsem předtím nikdy neotevřela. EP je celé lehce zahalené tajemností, ostatně ta symbolika je i na obalu alba...

Co tě vedlo k tomu se otevřít?

Chtěla jsem se vyzpovídat ze svých pocitů. Nastala celkově změna, od mých začátků v kapele, až po současnost. Vnímám to tak, že jsem určitým způsobem názorově vyzrála a zjemnila. Našla jsem svůj jin-jang a zónu, kde se cítím komfortně. Kapela mi dala možnost si vše vyzkoušet, otrkat se a svým způsobem se najít.

S kapelou chystáte nové věci?

Zrovna jsme dotočili nový singl, který nám produkoval Tomáš Fröde z kapely Imodium. Tomáš je profík a hlavně skvělý muzikant, se kterým jsme si hudebně velmi sedli. Natáčeli jsme v broumovském klášteře, kam s námi jel i můj kamarád Milan Kukulský, který nám pomáhal ve studiu. Za takové spolupráce jsme moc rádi.

Teď koncertujete?

Paradoxně si v srpnu, kdy jsou zrovna největší muzikantské žně, dáváme koncertní pauzu a dovolenou. (smích)

Na jakém nejzajímavějším místě jsi hrála?

Bylo to jednoznačně na polsko-německých hranicích, kde organizace Green Peace pořádala mezinárodní protest proti otevření uhelných dolů. Za ČR byla pozvaná jen naše kapela a na obrovském pódiu na letišti jsme se potkali s mezinárodními umělci jako například Asian Dub Foundation, z čehož jsme měli jako začínající skupina (v tu dobu jsme hráli teprve rok) obrovský zážitek.

Co tě čeká v nejbližší době?

Chystám v pořadí druhý klip, který bych ráda vydala na podzim. Zatím nebudu nic prozrazovat, snad jen to, že to bude ve spolupráci s umělci a filmaři, kterých si velmi cením. Moc se na to těším!