Je otázkou, nakolik je zvuk a nálada "Be Myself" výsledkem nějakého kalkulu nebo přirozeného vývoje, ovšem předchozí počiny směřované do soulu ("100 Miles From Memphis") nebo country ("Feels Like Home"), jakkoliv kvalitní, se těžko dají považovat za velký úspěch. Obnovené spojení s producenty Jeffem Trottem a Tchadem Blakem přímo vybízelo k návratu do časů, kdy s nimi Sheryl vytvořila své dvě vrcholné desky "Sheryl Crow" a "The Globe Sessions".

Na "Be Myself" vládnou kytary a mocné refrény. Do prvního singlu "Halfway There" si Sheryl pozvala kytarového čarostřelce Garyho Clarka Jr. a "Heartbeat Away" s povědomým nápěvem (tady se trochu sebevykrádalo) je jedna z nejtvrdších písní zpěvaččiny bohaté kariéry. To přitvrzení a zřejmý odkaz na první alba vůbec nebrání tomu, jaký písničky mají hitový potenciál. Recept vypadá snadně: kytarový motiv, co posluchače chytí na háček ("Roller Skate"), chytrý slogan v tanečním módu ("Grow Up") a třeba i zvuk bicích, který připomene Led Zeppelin ("Long Way Back").

Rozverná melodie "Rest Of Me" by se hodila do soundtracku filmů o Šimonu a Matoušovi, "Woo Woo" je jistě záměrně zařazena na konec alba, aby posluchači ještě dlouho zněl v hlavě její návykový refrén. To vše na první pohled vypadá jako odkaz na myšlenku Sherylina průlomového hitu all I wanna do is have some fun. Jenže texty na albu zas až tak bezstarostné nejsou. Přece jen je v nich cítit stopa pachuti po amerických prezidentských volbách, hořký pohled na ztrátu osobní identity ("Be Myself") nebo na život v době elektronické ("Roller Skate").

Novou desku Sheryl Crow můžeme kritizovat, protože je vítězstvím obnovené formule staré přes dvacet let. Ovšem jakýkoliv kalkul na produkci osvědčeného zboží by byl k ničemu, kdyby Sheryl (a její parťáci) jako skladatelka neměla skvělé písničky - na "Be Myself" je jich habaděj. A ještě dobrá zpráva pro fanoušky: další deska, tentokrát duetů (včetně virtuálního s Johnny Cashem), už nějaký čas vzniká.