Na úvod trocha faktografie. Pro jméno tohoto článku jsem si pirátsky vypůjčil název jedné ze dvou demonahrávek formace z Hradce Králového, kde trio Piráti v letech 1988 až 1990 působilo. V roce 1991 vydalo jejich souhrnné nahrávky jako jeden ze svých prvních titulů vydavatelství Indies a po rozchodu si oba hlavní protagonisté založili své kapely - Slávek Hamaďák skupinu Piráti 44, Petr Vyšohlíd Meat (Mad, Dead...) House Chicago I.R.A. Obě už neexistují, ale za každou z nich zůstalo několik většinou docela dobrých alb. Na tvorbu Pirátů před časem navázala skupina o generaci mladších následovníků Satelit Kanibal, která zprvu jen předělávala jejich kousky a později začala hrát i vlastní skladby, se kterými jim pomáhají autorsky a produkčně - no ano, pánové Vyšohlíd a Hamaďák. Aktuální vydání nahrávek Pirátů, kde na prvním disku najdete původní (jak už je dnes samozřejmostí, tak pochopitelně remasterované) album z roku 1991 a na druhém pak aktuální remixy oněch letitých skladeb, tak vlastně není ničím nelogickým.

Tak jako za praotce domácího hip-hopu bývá většinou považována skupina Manželé, tak Piráti u nás poprvé začali kloubit rapování s ostrými a řezavými kytarami, čímž se (jak se dočtete v bookletu) jednak stali českou odpovědí na Beastie Boys - troufnul bych si říci, že dodnes nepřekonanou - ale především tak předběhli módu toho, čemu se nejdříve říkalo rapmetal a posléze crossover, a to hned o několik let. Z některých písniček vyloženě jakoby vykukovali třeba raní Red Hot Chilli Peppers, jenomže jak víme, ti s tím přišli o pár pátků později. Snad proto je nemalá část desky z roku 1991poslouchatelná i dnes bez toho, že by to byla nuda nebo snad působil tento repertoár vyčpěle a archaicky.

Kromě toho, že Piráti s minimálními prostředky (dvě kytary, saxofon, jednoduché klávesy a automatický bubeník) docilují toho, čeho ještě dnes někteří nejsou schopni i s moderním samplerem, tedy plného zvuku a skladeb, ve kterých nechybí nápady, stojí za pozornost jejich "korzárské krádeže". Celá řada písniček je totiž velmi originálními předělávkami. (I když je otázkou, zda-li to v tomto státě, kde spousta posluchačů i interpretů dosud nepochopila rozdíl mezi revivalem a coververzí, to někdo docení.) Předělávkami s vtipnými texty a nápaditým zacházením s původními motivy. (kvízová otázka - od kohopak tak můžou být verze "Led se zelím" či "Kouř nad hrncem"?). Piráti ovšem nevařili z cizí vody - notoricky známé hudební motivy obalili spoustou svých nápadů, rozváděli je a promíchávali.

Potěšující je i druhý disk s remixy, který opravdu není jen do počtu či z módních důvodů. Většina pecek dostala nové rytmy, současné a bohaté. Zvukově je pestřejší a zábavnější, na druhou stranu je na nich často zbytečně utopen zpěv. Krom remixů obsahuje druhé CD i datovou stopu, na níž najdete řadu pěkných historických fotografií a jeden klip. Pokud si s ní ovšem váš počítač poradí - spouštěcí soubor má skoro 30 MB a ten můj s ním měl co dělat. Vydařená vzpomínka... no jo, já vím, že se už opakuju...