Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Soutěž o auto, zájezdy, notebooky - www.POJISTENI.cz
Bob Dylan - Triplicate

Dylanova sentimentální cesta na albu "Triplicate" je cestou k dokonalosti

Vydáno: 14.04.2017 10:20 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek

Přísloví, které mluví o tom, že se vícekrát nedá vstoupit do téže řeky, není v případě Boba Dylana a jeho čerstvého alba "Triplicate" tak úplně pravda. Už potřetí v řadě opouští vlastní tvorbu a věnuje se skladbám, které utvářely dějiny tradičního amerického popu (Sinatra, Gershwin nebo Carmichael).

SDÍLET:    
9/10

Bob Dylan - Triplicate

Vydáno: 31.3.2017
Celkový čas: 95:42

Skladby: CD 1: I Guess I'll Have to Change My Plan, The September of My Years, I Could Have Told You, Once Upon A Time, Stormy Weather, This Nearly Was Mine, That Old Feeling, It Gets Lonely Early, My One And Only Love, Trade Winds / CD 2: Braggin', As Time Goes By, Imagination, How Deep Is The Ocean, P.S. I Love You, The Best Is Yet To Come, But Beautiful, Here's That Rainy Day, Where Is The One, There's A Flaw In My Flute / CD 3: Day In, Day Out, I Couldn't Sleep a Wink Last Night, Sentimental Journey, Somewhere Along The Way, When The World Was Young, These Foolish Things, You Go To My Head, Stardust, It's Funny To Everyone But Me, Why Was I Born

Vydavatel: Sony Music

Bob Dylan proslul jako jeden ze zpívajících básníků své generace, má za sebou pětatřicet alb vlastní tvorby, prozaický životopis hrdě se honosící podtitulem Část první, přičemž další části zůstávají v nedohlednu, i Nobelovu cenu za literaturu. A v posledních třech letech také dnes už tři desky, na kterých se poprvé po padesáti letech stává pouhým interpretem, nikoliv autorem.

Album "Shadows In The Night" v roce 2015 bylo pro fanoušky doslova šokem, pro Dylana jakýmsi ohledáváním dosud nepoznaného terénu. O rok mladší "Fallen Angels" se neslo v duchu větší sebejistoty na interpretově straně a přijetím (nebo rezignací ve stylu: On už asi nic jiného dělat nebude…) u posluchačů. Ani jedna z desek vlastně nebyla špatná, jen jsem možná od Dylana čekal po těch letech něco jiného, něco, co bylo ještě přítomno na pět let staré "The Tempest". A letos přišlo "Triplicate".

To je s plochou tří disků zatím nejrozsáhlejším Dylanovým studiovým dílem, které ve své kariéře vydal (stranou ponechme megalomanské archivní kolekce pod hlavičkou Bootleg Series). Ony disky však nejsou ani náhodou nacpány k prasknutí. Celková stopáž jen lehce přesahuje hodinu a půl a rozdělení na tři disky je spíše podřízením se zamýšleném konceptu tří alb s rozdílným tematickým zaměřením. Disk s pořadovým číslem jedna tak nese titul "‘Til The Sun Goes Down", druhá "Devil’s Dolls" a třetí "Comin’ Home Late". V konečném důsledku to zas takový vliv nemá, deska hezky plyne jako jednotný zvukový i náladový celek.

Z trojice Dylanových výletů do tzv. Great American Songbook, tedy skladeb, které mají v americké hudbě pověst jakéhosi hudebního kánonu a čerpal z nich už leckterý populární muzikant (mimo jiné třeba Willie Nelson, Rod Stewart nebo Ringo Starr), je aktuální "Triplicate" nejvíce dotažené. Konečně má v sobě onu nakažlivou sentimentální náladu, nostalgického ducha dávno zašlých časů - i s tím vším v jádru jednoduchým až kýčovitým tvořením skladeb. Přece jenom je to stále tradiční pop. Ten Dylan halí do stylu salónního jazzu v jednoduchém obsazení (kytara - basa - bicí), které občas ozdobí střídmě použitá dechová sekce. Do těchto aranží jsou pak převedeny všeobecně známé hity jako "The Best Is Yet To Come", "Stardust" nebo "Sentimental Journey".

Předchozí dvě alba - a odpusťte mi tento poněkud hrubší příměr - místy působily jako hudba pro důchodce užívající si podzim svého života kdesi na pláži. Ne tak "Triplicate" - to je sice albem nostalgickým a sentimentálním až hanba (myšleno v dobrém), ale zároveň překypujícím neskutečnou radostí z pouhého hraní, které není zatížené prezentací sebe sama coby jedné z myšlenkových sil dvacátého století. Dylan je v záviděníhodné hlasové kondici. Je až s podivem, jakým způsobem modeluje svůj charakteristický (a leckterým posluchačem až nenáviděný) vokální projev. Vyloženě si užívá svou roli stárnoucího barového zpěváka v zakouřeném lokále kolem čtvrté ráno. A jeho pobavený úsměšek je jasně rozeznatelný v každé z třicítky skladeb.

"Triplicate" je v podstatě čistá dokonalost. Ten jeden bod na hodnotící stupnici, který albu schází k absolutním číslům, je za někam vytrativšího se Dylana. Ale to je obecně vzato problém poslední trojice v autorově diskografii. V případě té úplně poslední položky je to ale jen malá vada na kráse.

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Gershwin? (OHNOTHIMAGEN, 16.04.2017 20:10) Reagovat

    Gershwin na Triplicate? Nebo na Shadows in the Night nebo Fallen Angels? Kde?

  • + (OHNOTHIMAGEN, 17.04.2017 06:58) Reagovat

    "Album "Shadows In The Night" v roce 2015 bylo pro fanoušky doslova šokem, pro Dylana jakýmsi ohledáváním dosud nepoznaného terénu."

    Ale tohle může napsat jen člověk, který se o Dylana nezajímá, nebo jen opravdu zběžně. Nebo si o něm něco honem vygooglil a teď machruje.
    Jaký má Bob vztah k tomuto repertoáru, je sdostatek známo už hodně dlouho; již v 80. letech na jeho zvukových zkouškách zněly písně od Sinatry nebo třeba Ink Spots.
    Čili FANOUŠCI o Dylanově příchylnosti k stařičkému popu/swingu vědí, tudíž to pro ně nemohlo být šokem, a pro Dylana to není žádný nepoznaný terén.

    Bootleg Series jsou "megalomanská kolekce"? Dovolte, abych se zasmál. Pro fanouška je to neocenitelná věc, povinnost mít ve své fonotéce oficiálně vydané nahrávky, které dosud kolovaly jen na zvukově méně kvalitních bootlezích, a je jen dobře, že Dylan se svým týmem stále pokračuje v trendu, který započal v roce 1991.

    "...tři desky, na kterých se poprvé po padesáti letech stává pouhým interpretem, nikoliv autorem."
    Coververze jsou kořením Dylanovy diskografie. "Self Portrait" z roku 1970 je obsahoval dokonce ze dvou třetin. A že je Dylan zpracovával naprosto fantasticky, dokazuje "Another Self Portrait", kde jsou natolik nádherné písně, že občas dokážou předčit i originály nebo v případě tradicionálů jiné verze (This Evening So Soon, Spanish Is the Loving Tongue, Thirsty Boots, Pretty Saro).
    Dylan dokáže dát coververzím svůj neopakovatelný otisk, čímž se nejedná jen o další pajc. Stačí si poslechnout London Calling :-), Soon, Red Cadillac and a Black Moustache, The Love That Faded, Pretty Boy Floyd nebo I Can't Get You Off of My Mind, ovšem pochybuju, že autor recenze vůbec ví, o čem píšu.

    Ten vytrativší se Dylan je možná na Triplicate a Fallen Angels. Naopak na Shadows in the Night, což je deska, která byla z celé "sinatrovské" trojice bezpochyby nejsilnější, je Dylan zcela všudypřítomný. Stačí poslouchat.

    • Re: + (jarecek, 17.04.2017 10:22) Reagovat

      +1

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Circa Waves, Inheaven, Rock Café, Praha, 22.4.2017
Naživo: Circa Waves v Praze posloužili jako indie jednohubka Po koncertně nabušeném únoru a březnu přišlo v dubnu očekávané sucho a dobrou kapelu na pražských pódiích aby člověk pohledal. Rozčísli to až indie-rockoví Circa Waves z Velké Británie, kterým v tentokrát dobře nazvučeném... čtěte zde
Vydáno: 23.04.2017 02:32 v sekci Naživo
0
Hurts - Beautiful Ones 8/10
Video: Hurts novým singlem "Beautiful Ones" otevírají stále silné téma o hledání vlastní identity Britské duo Hurts se vždy v naší redakci těšilo veliké oblíbenosti a i početná fanouškovská základna v České republice dovoluje jejich koncerty uspořádat i dvakrát během jednoho roku. Poslední řadové album "Surrender" ale... čtěte zde
Vydáno: 21.04.2017 19:20 v sekci Audio / Video | Video
3
Jamiroquai - Automaton 8/10
Recenze: Jamiroquai nejsou na "Automaton" tak zautomatizovaní, jak avizovali Jamiroquai sice již nejsou všudypřítomní, jak si je někteří jistě pamatují, nebrání jim to ovšem v produktivní činnosti, jak se někdo možná obával. Po téměř sedmileté odmlce vydávají osmé studiové album "Automaton". Jejich... čtěte zde
Vydáno: 21.04.2017 09:00 v sekci Recenze
4
Nickelback - Feed The Machine 7/10
Video: Nickelback se ve "Feed The Machine" vrací k tvrdšímu zvuku za doprovodu vysokorozpočtového sci-fi klipu Na adresu Nickelback zaznívají v poslední době spíš posměšky než slova chvály. S novým singlem "Feed The Machine" však můžeme brát kanadskou partu zase na chvíli vážně. Skupina kolem Chada Kroegera vydá 9. června svou... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2017 18:39 v sekci Audio / Video | Video
6
Pohled do amerických žebříčků Billboard - 18. dubna 2017
Debutové album The Chainsmokers "Memories... Do Not Open" se v USA prodávalo báječně I díky výhodnému bundlu s koncertními vstupenkami se prodalo přes 160 tisíc kusů debutové desky The Chainsmokers "Memories... Do Not Open". Jasně tak porazila prodejní stálice i novinky od Pentatonix nebo Joeyho Bada$$e. V singlech... čtěte zde
Vydáno: 18.04.2017 22:22 v sekci Novinky | Americké hitparády
11
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 13/2017 (03.04.2017 08:59)
- Audio: Bob Dylan ohlašuje 38. studiovou desku skladbou "I Could Have Told You" (01.02.2017 14:04)
- Bob Dylan získal Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2016 (13.10.2016 15:47)
- Drake v ostrovní hitparádě láme rekordy, deskám vládne nebezpečná žena (28.05.2016 17:42)
- Nové desky pro 20. týden (22.05.2016 20:00)
- Video: I "Love, Hope And Misery" potvrzuje, že Jake Bugg půjde na novince jiným, dosud ale nepřesvědčivým směrem (18.05.2016 08:14)
- Českým hitparádám kralují Hozier s Bobem Dylanem. Ewa Farna z prvního místa vypadla ze žebříčku (17.02.2015 14:46)
- Ellie Goulding drtivě vítězí v britských singlech, alba vede Bob Dylan (08.02.2015 21:33)
- Nové desky pro 5. týden (01.02.2015 10:03)
- K(r)ávoviny: žhavé tipy, co poslouchat, zatímco je Taylor pryč (11.11.2014 15:18)

ALBUM TÝDNE 17/2017

The Charm The Fury
The Sick, Dumb & Happy

Holandští The Charm The Fury jsou dalším nadějným jménem evropského metalu. Skupina kolem energické frontmanky Caroline Westendorp však není na scéně úplným nováčkem. Novinka "The Sick, Dumb & Happy" je totiž již jejich druhým albem. Díky němu ale konečně nakukují do první metalové ligy.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)


Chaty

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 05.05.
The Japanese House (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Pá 12.05.
Paul Kalkbrenner (DE) (Hala 70, Praha)
So 20.05.
Kiss (USA) (Výstaviště BVV, Brno)
Po 22.05.
Deep Purple (UK) (O2 Arena, Praha)
St 24.05.
Depeche Mode (UK) (Eden Arena, Praha)
Pá 26.05.
Agnes Obel (D) (Palác Akropolis, Praha)
Pá 26.05.
The Kooks (UK) (Malá sportovní hala, Praha)
Ne 28.05.
Rammstein (DE) (Eden Arena, Praha)
Po 29.05.
Rammstein (DE) (Eden Arena, Praha)
St 07.06.
Gojira (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Madonna Coldplay Lady Gaga Beyoncé Rihanna Sia Ewa Farna Adele The Cure Kryštof AC/DC Lana Del Rey Ed Sheeran Tomáš Klus Metallica Lucie Bílá Ben Cristovao Aneta Langerová Taylor Swift Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver