V poslední době jste možná postřehli, že mainstreamová hudba často odráží aspekty politického a sociálního dění kolem nás. Není tedy divu, že letošní padesátý devátý ročník předávání cen Grammy některé z největších hudebních hvězd využily k tomu, aby vyjádřily své názory k dnešnímu světu. Velká část show se tedy nesla v politickém duchu, který nutil diváka k zamyšlení.

Politiku a slavnostní ceremoniál spojila pro svůj návrat i Katy Perry. Novinku "Chained To The Rhytmn" na pódiu představila v kostýmu s nápisem persist (vydržet, nepolevovat) a svůj výstup zakončila slovy "no hate" (žádná nenávist). Píseň hovoří o tom, jak veřejnost žije ve svých vlastních bublinách a má zkreslené představy o světě. V zákulisí se zpěvačka nechala slyšet, že hlavním účelem skladby je rozpoutat diskusi: "To je to, co teď potřebujeme víc než kdy jindy. Musíme naslouchat jeden druhému." O Perry se ví, že se hlásí k demokratům a je velkou příznivkyní Hillary Clinton. Zřejmě tedy její představení bylo nepřímo mířeno na jejího rivala Donalda Trumpa.

Další hvězdou, která se onoho večera nebála vyjádřit, byla Beyoncé. Tahle hudební velikánka se zaměřila na vyzdvižení problémů týkajících se rasové nerovnosti, konkrétně vůči černé pleti. Skladba "Love Drought", kterou na cenách předvedla, dokonce čerpá ve svém vizuálu ze snímku o odporu proti otroctví "Daughters Of The Dust". Aktuálně těhotná zpěvačka při přebírání ceny za "Nejlepší současné urban album" řekla, že by si přála, aby její děti viděli svět, který nebude mít pochybnosti vůči nikomu, bez ohledu, jaké je rasy. Nastínila, že rovnost by měla být úplně všude, jak v rodinách, tak ve zprávách, ale i na takových akcích, jako jsou Super Bowl, Olympijské hry nebo samotné Grammy. Také zmínila, že je lidské chybovat, ale je potřeba se z chyb poučit. To vše se stalo inspirací pro tvorbu jejího posledního díla "Lemonade".

Během večera vypustila své myšlenky třeba i Jennifer Lopez: "Tohle je ten bod v historii, kdy naše hlasy musí být vyslyšeny víc než kdykoliv předtím. Tohle je přesně ta doba, kdy umělci musí začít pracovat". Hudebníky vyzvala k tomu, aby muziku využili jako univerzální nástroj ke komunikaci, neboť se obává, že už není prostor pro strach ani politování a v žádném případě ne pro ticho.

Někteří se však se svými nápady nebáli zajít ještě o něco dál, například Busta Rhymes na začátku svého vystoupení s Andersonem .Paakem řekl "Chci poděkovat oranžovému agentu prezidentovi za jeho neúspěšný pokus zákazu muslimů". Jeho slova byla bezpochyby mířena právě na amerického prezidenta a jeho migrační dekret.

Smutné však je, že Grammy jako show sama o sobě do takové politické osvěty vůbec nezapadá. Vize o rovnosti, které během večera zazněly, jsou v naprostém kontrastu s celou událostí. Ocenění mají totiž za sebou dlouhou historii, kdy se umělci černé pleti stávají vítězi v hlavních kategoriích naprosto minimálně a letos tomu nebylo jinak. Beyoncé v kategorii "Album roku" prohrála už po třetí a dokonce i vítězná Adele dala za pravdu, že "Lemonade" si sošku zasloužilo mnohem víc. Kanye West a Rihanna měli osm nominací a přitom oba odešli domů s prázdnou. Z toho důvodu se někteří černí umělci, kteří se angažují v politických hnutích, rozhodli cen ani neúčastnit.

Co z toho plyne? Pořadatelé Grammy mají politiku na háku. Pokud však umělci využijí jeviště jako místo, odkud mohou poslat do světa nějaké hlubší zprávy, nabízí se šance, jak lidem silně posílit jejich politické vědomí. Akademici si vítěze vybírají na základě svých vlastních metod, ale opravdoví vítězové jsou ti, kdo se pokusí překročit překážky. Jak to tak vypadá, hudba v roce 2017 bude ještě hodně zajímavá.