Jedinou indicii, kterou fanoušci od Vypsané fiXy měli, byla zkratka V.N.H., což nebyl název nahrávky, jak se mnozí domnívali, ale upozornění, že album vyjde na Hromnice. Dojem z originálního nápadu, i když trochu jednohubkového, kazí s ním spojená, nepříliš pěkná grafika desky. Ale to by byl jen detail, pokud by hudební náplň byla uspokojivá.

Jenže i přes návrat Mejna do sestavy a využití osvědčeného Ondřeje Ježka v roli producenta není novinka zrovna přehlídkou oslnivých nápadů. Márdiho texty mají pořád ten sanpiegovský, snově poetický nádech, ale žádná z písní nenadchne. Navíc první polovina alba vyloženě nudí a překvapí nezapamatovatelnými motivy, které se z hlavy vytratí takřka ihned po poslechu.

Úvod obstarává utahaná "Klid a mír a ticho", která po druhém, třetím poslechu začne spíš obtěžovat než bavit skrytými detaily. Roztančenější "Siky Romero" zase nabízí tak typickou fiXu, až to zavání sebevykrádáním. Nezachrání to ani svižnější a punkovější "Náklaďák", jenž ukazuje hrubší tvář kapely: "Jede náklaďák, veze spoustu hlíny. Za ním jedu já, lítaj kousky špíny. Tenhle náklaďák - kdo ho asi řídí? Možná Saruman, veze temný síly." Na koncertech píseň asi fungovat bude, při samotném poslechu ale mnoho radosti neskýtá.

To druhá polovina je zajímavější a pestřejší. Především obsahuje velmi povedenou až garážovou pecku "Víři a Zívové" se skvělým saxofonem hostujícího Lea Hanuše. Je to jediná píseň novinky, která nabízí nový odstín Vypsané fiXy i originální nápad. Světlým momentem je také "Zachytávač", i když k nejlepším kusům skupiny se zřejmě nezařadí. Na to ostatně nemá parametry takřka žádná skladba desky.

Už na podzim minulého roku vyslala fiXa do éteru "Trpaslíka", který sklidil hořkou kritiku i od benevolentnějších fanoušků. Na kapelu velmi popová píseň si cestu na desku nakonec nenašla. Mohla ale napovědět, že skladatelsky to v pardubické formaci trochu hapruje. Nečekaně vydaná novinka jen potvrdila domněnky a nabídla dost možná nejslabší materiál v historii skupiny. FiXa na "Tady to někde je" sází především na jistotu, ale paradoxně jediný mírný experiment v podobě "Víři a Zívové" vyšel z celé nahrávky nejlépe. Zbytek je prostý průměr. Na přední tuzemskou klubovou partu je to tentokrát málo.