Když finská diva Tarja Turunen odhalila své plány na letošní rok, srdce každého fanouška muselo zaplesat. Po klasické desce "Ave Maria - En Plein Air", kde nazpívala dvanáct variant "Ave Maria" dvanácti různých autorů (včetně své vlastní verze) a ukojila svou operní stránku osobnosti, tu máme zpět Tarju rockovou. Jsou to již tři roky od vydání "Colours In The Dark", dobré rockové nahrávky, zpěvačku ovšem autorsky nikam neposunující. To novinka "The Shadow Self" je o něčem úplně jiném.

Tarja již mnohé naznačila na červnovém EP "The Brightest Void", které zanechalo jen ty nejlepší dojmy. Ať už to byl výborný cover "House Of Wax" od beatla Paula McCartneyho, duet s Sharon den Adel z Within Temptation "Paradise" či úvodní hitovka "No Bitter End" - vše neslo nejvyšší známku rockové kvality. V porovnání s aktuální plnohodnotnou studiovkou jde přesto o chudého bratříčka. Novinka "The Shadow Self" zachytila Tarju ve vůbec nejlepší formě její dosavadní sólové kariéry.

Je úžasná po všech stránkách. Oproti předchozím deskám není tak násilně přeprodukovaná chladným profesorským zvukem, což již tak brilantnímu obsahu nesmírně pomohlo. Tarja tu také odhalila pestřejší rejstřík svého vokálního umění. Konečně ji máme šanci slyšet i v jiné poloze než jako operní divu vsazenou do rockovo-metalového prostředí. Zejména folkově zabarvené skladby "The Living End" a "Diva" jí nesmírně sedly, ušila si tak pro sebe dva půvabné hity. Tarja se tu úspěšně vyhnula kýči a kromě excelentní hudební kompozice překvapila novými, ne tak vypjatými, přesto hluboce procítěnými vokálními polohami.

Aby překvapení nebylo málo (ostatně album je jimi doslova nasáklé), ex-členka Nightwish si zkusila i cover britských Muse. Volba padla na působivou skladbu "Supremacy" a její podání si v mnohém nezadá s originálem. Zajímavá volba, která dodává nahrávce na pestrosti a opět poodhaluje autorčin široký hudební záběr.

Na "The Brightest Void" se objevili Michael Monroe, Chad Smith či již zmiňovaná Sharon den Adel. Nejzajímavějším hostem je nakonec nynější zpěvačka deathmetalových Arch Enemy - Alissa White-Gluz. Modrovlasá drsňačka spolu se svým growlingem skvěle oponuje čistému vokálu Tarji ve funky-metalovém cirkusu "Demons In You". Skvělé kytary, dvě vynikající stylově odlišné zpěvačky a další albový klenot.

Zapomenout nemůžeme ani na typickou rockovou hitovku "No Bitter End", která si svou studiovou premiéru odbyla již v červnu na zmiňovaném EP. V kontextu celé desky působí jako pevný bod, kolem kterého se nahrávka točí. Přímá, jednoduchá rocková pecka totiž oproti zbytku materiálu vlastně ničím nepřekvapí a je pevně ukotvena v tradičních mantinelech žánru. Ačkoliv právě ona omrzí pro svou nekomplikovanost nejdříve, na koncertech bude dost možná největším tahákem novinky.

"The Shadow Self" dokazuje, že Tarja není jen bývalou zpěvačkou hvězdné skupiny Nightwish, ale především výbornou sólovou umělkyní, sebevědomou, technicky i skladatelsky precizní a neokázale charismatickou. Během své sólové dráhy zatím nikdy nešlápla vedle, ale teprve pátá řadovka ji ukazuje v dosud nejucelenější a nejsilnější podobě.