Rozmělňování hranic světa kytar a elektroniky, naprostá oddanost inovativnímu přístupu a ty nejvíc badass výkony široko daleko, to jsou slova, na která ve spojení s Three Trapped Tigers zaručeně narazíte nejčastěji. K tomu přidejte dvě desky, které jsou v zasvěcených kruzích adorované jako špička progresivní rockové scény, turné s Deftones či The Dillinger Escape Plan, nebo spolupráci s Brianem Enem a máte poměrně výstižný obrázek renomé, které se postaralo o šťavnatou návnadu na jejich druhou pražskou zastávku. A "Tygři" za svojí pověstí rozhodně nezůstali v závěsu.

Story o tom, kterak se tito muzikanti s klasickým hudebním vzděláním rozhodli obejmout tvorbu elektronických předáků warpovského katalogu, sama o sobě trochu zavání pochybnostmi, jestli nejde jenom o ambiciózní experiment trojice nerdů, kteří si vzali do hlavy, že budou znít jako Aphex Twin v instrumentálním provedení. O to víc naplňující ale bylo přihlížet tomu, jak se pod rukama Three Trapped Tigers zhmotňuje poctivé vizionářství, kterému nechybí duše a navíc je posluchačsky až nečekaně vstřícné.

Pisálci v hudebních médiích rádi řeší, jestli TTT ztělesňují typ rockové kapely, která je ve službách elektroniky nebo ve své mutaci došla už tak daleko, že skutečně interpretuje IDM za pomoci převážně rockových forem. A ta stejná otázka, která v recenzích funguje jako vděčný materiál k teoretickému pitvání, dostala naživo zcela odlišný, notně fyzický rozměr. Představte si, že v ryzím základu jste naladěni na živelný math-rockový binec, který simultánně transformuje do koncentrované drumnbassové estetiky zaobalené do ozvuků raných Boards Of Canada. Na jednu stranu se část vaší pozornosti soustředí na přísně dodržovaná pravidla, ta jsou ale zároveň znovu a znovu zasazovaná do erupcí naprostého uvolnění a zabijáckých riffů. Bylo v tom něco nesmírně provokativního.

Právě tento příval protichůdných informací, které Three Trapped Tigers vysílali receptorům poměrně lichotivě zaplněného sálu, se ukázal být hlavní devizou, která zaručuje, že jejich strhující show jsou tak vyhlášené. Do Prahy skupina vyrazila podpořit jejich aktuální release "Silent Earthling", na kterém spolupracovala s již zmíněným Brianem Enem, což samo o sobě funguje jako slušný certifikát kvality. Je to skvělá, komplexní, vrstevnatá deska, která je ideální materiál pro dynamický set, jaký v Rock Café předvedli. Dokážu si ale představit, že na jejich cestě za hledáním svébytného zvuku ještě přijdou s o něco pestřejším konceptem. Fakt, že se z hlediska používaných elektronických prvků Tygři drží v jedné rovině, sice nejde vyloženě k tíži věci, protože kapela jednolitou náladu bohatě vyrovnává rytmickou sekcí i multi-funkčností kytaristy, prostor jak se posunout ještě dál tady ale je.

Three Trapped Tigers se zdáli být nakopnutí tím, jak se jejich pražské číslo vydařilo, i celým turné, a proto kolují zvěsti o brzkém návratu, takže budiž tenhle "zápis" doporučením pro příště, což platí i pro předskakující Červen, a to již obligátně. Tahle instrumentální dvojka má prostě zlaté ručičky. Hraje precizně, s lehkostí a jejich kompozicím nikdy nechybí wow effect, který nutí chtít slyšet víc. Harmoničtější spojení si nešlo přát.