U koncertů s ohlášeným začátkem po sedmé hodině to zavání akcí spíše pro mladší publikum. Hudba Grega Dulliho je však toho přesným opakem, určená spíše pro dospělejší přemýšlivé publikum. Paradoxně kvůli pravidelné party zaměřené hlavně na pubescenty muselo jeho sólové vystoupení v Lucerna Music Baru začít takto nezvykle brzo.

Pro celou tour je typické, že si Dulli k sobě přibírá nejrůznější umělce, v americké části turné to bude například spisovatel a písničkář Derrick Brown. Do Prahy si Dulli však přivezl Manuela Magnelliho, italského zpěváka a kytaristu, který jen v doprovodu houslisty zahříval pódium. Pozoruhodné bylo, že více než anglicky zpívané skladby odezvu našly zpívané v italštině.

Dulli má charisma na rozdávání, což bylo jasné hned po příchodu na pódium. A bylo jedno, že od posledního pražského koncertu s mateřskými The Afghan Whigs byl zase o pár kil těžší. Holt když jeden přestane fetovat a navíc i kouřit, něco ho to stojí. To byl jeden z důvodů, proč si ten večer v malém sále Lucerny nikdo nezapálil. Dalším omezením byl zákaz focení s blesky, o čemž se přesvědčil chlapec v první řadě. Při focení blikajícím mobilem mu Dulli dal jasným gestem najevo, že takhle by to nešlo.

Zpěvák si průběh koncertu celkově dirigoval podle svého. Neodpustil si okomentovat snahy kohosi z publika natáčet video. "Nech toho, stejně nebude nic vidět", prohlásil suše. Večer se pochopitelně točil hlavně kolem Dulliho, který na sebe neustále strhával pozornost a evidentně si to celé parádně užíval. Z poloviny zaplněný klub mu hvězdné manýry baštil i s navijákem. Dulli byl dokonale uvolněný, nevynechal ani drobné vtípky směrem do publika. Když do ticha mezi skladbami zaslechl, že se někdo baví, okamžitě zbystřil a navazoval rozhovor. Vypravěči z lidu věnoval pozornost i když usedl k pianu a začal hrát. Neustále se na něj s úsměvem otáčel a sledoval, co na to dotyčný říká.

"An Evening With Greg Dulli" byl průřezem tvorbou tohoto rodáka z amerického Ohia. Napůl akusticky odehrál ukázky ze všech svých projektů včetně mateřských The Afghan Whigs od nichž dali k dobru třeba "Summer's Kiss" nebo "If I Were Going", kterou set zahájili. Z repertoáru The Twilight Singers zazněl například "Papillon" a "Bonnie Brae, od The Gutter Twins zase "The Body".

Hvězda alternativního rocku v pátek večer nezklamala, ostatně jako pokaždé, když jsme měli možnosti vidět ji naživo. Ať je Dulli obklopený jakýmikoliv muzikanty, pokaždé z jejich společného hraní vyjde skvost, který si vychutnají všichni přítomní. Pravdou ovšem je, že k dokonalému prožitku je zapotřebí určitá intelektuální výbava.