Odrazy vzpomínek v kontrastu s tokem dní všední reality, nejenom tyto aspekty se podepsaly na druhé desce "Theia" projektu Piano Mikoláše Růžičky. Zvukově pestřejší nahrávka je melodramatickým rozvojem a následovníkem jeho stejnojmenného alba. V toku času se odehrálo mnohé, hudebně však zůstává čitelná.
8/10
Piano - Theia
Vydáno: 05.12.2015
Celkový čas: 51:36
Skladby: Liptricks, Only You, Violin Tone, Come Undone, Honesty, Theia, Try, Around (You're Not), Brand New But The Same, Boy, Strymoon
Vydavatel: Massimo Records
Od eponymního
debutu projektu
Piano Mikoláše Růžičky uteklo již nemálo času, "Theia", jak se jmenuje nová kolekce, však navazuje přesně tam, kde její předešlá
známost zakončila své zvukové putování. Nad vším opět bděl
Ondřej Ježek a sestava okolo Mikoláše se ustálila a stmelila ve složení Štěpán Růžička (
Republic Of Two), Jan Janečka (
Luno,
Tichonov) a Timon Svoboda (
Holden Caulfield). Oproti převážně melancholické prvotině se "Theia" více otevírá a vstřebává mnohé skutečnosti z chaosu všedních dní a samotného života. Po hudební stránce více rezonuje a nahlíží do širšího spektra nálad. I když první dvě ochutnávky
"Boy" a "Try" tento fakt spíše úspěšně maskují a vykračují si po stejném teritoriu jako zmíněné "Piano".
"Theia" je zároveň i více osobní a nahlíží na proběhlé tři roky v Mikolášově soukromí, všímá si i okolní chaotické reality. Na ústupu je i přímočařejší vnímání melancholie, náhle se tu pak proplétají i náznaky optimismu a nadhledu nad proběhnutými skutečnostmi. Nechybí však ani jakési ohlédnutí za snovými sekvencemi, dětstvím v kontrastu ke stáří. Například oduševnělá kráska "Honesty" tyto všechny aspekty naplňuje do posledního detailu, skutku, a nečekaně se v ní samotná deska atmosféricky láme.
Pokud se "Piano" neslo na téměř spojitých rovinách atmosfér a niterních pocitů, druhá deska tuto jednolitost bortí jako křehké vlnobití vodní hladiny. Titulní "Theia" nebo již výše uvedená "Try" tento ambientem protkaný svět jen a jen prohlubují. Jako celek však má album v zákoutích ponechané spojnice, které sem tam podstrkují svá zneklidňující preludia (hned úvodní "Liptricks" v sobě poutá určitou syrovost) a vrcholí v proměnlivém finále "Strymoon", které ve své druhé polovině nabere (nečekaný) výrazný rytmus a rozechvěje tok melodických fragmentů.
V protipólu figuruje i zabydlená akustika, až folková iterace milovaných
Kings Of Convenience. "Brand New But The Same" se tak přesně pohybuje v tomto hudebním labyrintu, rozetne jej jen závěrečné kytarové sólo. "Only You" a "Around (You're Not)" spíše navazují na klasičtější zvuk Piana, kdesi na hraně dream popu; skromným odskokem je dalekými ornamenty ozvláštněná "Violin Tune". "Theia" v sobě zanechává určité mystérium, na jednu stranu nabídne jasně poznávací prvky tvorby, na druhou toto vše dokáže bortit novými poznatky, vštěpenými posuvy laborování se zvuky a ruchy.
Snové alternativy, všestrannější hudební výrazivo, to jsou znaky druhé
výpravy projektu
Piano. "Theia" potřebuje vícero poslechů, neb se nenese jen v jakémsi
jednolitém módu jako její předchůdkyně. Mikoláš Růžička se nejenom myšlenkově posouvá, stejný progres následně dokresluje i muzika - nenechte se však odradit pevnostním setkáním s ní.
Album "Theia" vyšlo jak digitálně, tak i v limitovaném nákladu na CD, které se dá pořídit prostřednictvím stránek projektu, na budoucích koncertech a nebo v pražském obchodě
Musictown pod žižkovským vysílačem.