Mandrage dokázali od začátku svého působení vždy napsat chytlavý hit. Ať už to byla dnes již notně profláklá "Hledá se žena", či pozdější "Františkovy Lázně" a "Šrouby a matice". Posun od naivní chlapecké party k poměrně výrazné skupině naší mainstreamové scény dokládá nejen hudba samotná, ale třeba i přebaly nahrávek. Na plnohodnotném debutu "Přišli jsme si pro Vaše děti" působí vyfocení Mandrage jak tuzemská verze One Direction, následující přelomová "Hledá se žena" budí punkovější dojem. "Moje krevní skupina" už kapelu přibližuje k minimalističtějšímu a dospělejšímu výrazu, který potvrzují následující "Siluety" i nejnovější "Potmě jsou všechny kočky černý".

Aktuální deskou však udělali Mandrage nejvýraznější a nejriskantnější krok. Melodické skladby jsou sice i nyní nosným pilířem nahrávky, ale inspirace disco-popem z dob kralování Michala Davida klidně mohla jejich snažení naprosto deklasovat. Zvlášť když výraz, kterým se prezentují, zavání recesí až sebeparodií. U takové "Všechno je trapný" by se pousmáli asi i Nightwork.

Ale umění dělat si ze sebe srandu nikdy nebylo na škodu. To, že si ji umějí dělat i Mandrage, je rozhodně plus. Takřka všechny písně mají minimálně úsměvný text ("Jaguár na krku") občas přesahující až do vtipu ("Všechno je trapný", "Travolta"). Své posluchače navíc znovu baví chytlavými refrény, které umějí psát se záviděníhodným nadhledem. Hity tihle Plzeňáci psát umí. Ať zní jakkoliv.

Pozitivní sound novinky dokládá i skutečnost, že na ní muzikanti nezařadili jedinou baladu. Místo toho je zde mile retro-popová "Sangrie" či pohodový love song "Ona se smála". Nejvíc však fanoušci ocení hitovější skladby "Travolta", "Je mi to líto" či "Brouci", kteří spolu s "Marmeládou" jako jediní trochu kulhají textově.

Mandrage nenatočili desku, se kterou by šli na ruku masám. Rozhodně dokázali, že jim po letech na scéně narostlo zdravé sebevědomí. Sympatické je, že nezůstávají trčet na místě a stále rozšiřují své mantinely, které jim tak otevírají dveře k dlouhověkosti. Určité zásluhy nelze upřít ani jejich novému producentovi Arminu Effenbergerovi, který vtiskl nahrávce tvář ovlivněnou charakteristickou elektronikou. Pátá studiovka "Potmě jsou všechny kočky černý" se Mandrage prostě povedla a rozhodně se nemají za co stydět. Roste z nich opravdu výrazná kapela české scény, s níž je třeba počítat.