Pro křest nového, v pořadí pátého řadového alba "Ritual, kmen a srdce a kmen" si Cocotte Minute vybrali prostory Paláce Akropolis na pražském Žižkově. A udělali dobře. Akropole byla již kolem osmé hodiny nacpaná opravdu silně natěšenými fanoušky, kteří si krátili chvíle čekání skandováním refrénu úvodní skladby "Bordel" novinkové desky. Když pak parta kolem Martina Zellera někdy kolem půl deváté začala svůj set skutečně touto skladbou, započal v publiku opravdový nefalšovaný bordel. Nová deska, ač je venku teprve dva týdny, se pod kůži fanoušků cocottů dostala skutečně rychle. Aby ne, album je to povedené a zejména díky své syrovosti, divokosti a nespoutanosti zaujme na koncertě ještě intenzivněji než na desce.

Cocotte Minute na svém křtu jednoznačně ukázali směr, kterým by se mohla tuzemská rocková či metalová scéna ubírat. Jejich novinka, který vyšla za podpory fanoušků prostřednictvím crowdfundingové kampaně, byla nahrána naživo s jedinečným syrovým zvukem. Právě blízkost kapely ke svým fanouškům byla během koncertu všudypřítomná. Civilní, ale maximální nasazení skupiny, která hrála se zápalem a nadšením jak nové, tak starší kusy, bylo radost sledovat. Martin Zeller není sice kdovíjaký showman, ale má potřebné charisma a na pódiu působí ohromně sympatickým dojmem. Škoda snad, že nebyl úplně ideálně nazvučený Zellerův zpěv a pokud se zbytek kapely opřel do svých nástrojů, nebylo frontmanovi příliš rozumět. Zvukař zřejmě chtěl docílit stejně kovového zvuku, jako je na novinkové desce, jenže to nebylo tentokrát úplně ono.

První půle koncertu kapela přehrála celou novou nahrávku píseň po písni, přesně jak jsou řazeny na albu. Začátek koncertu byl proto opravdu divoký. Trio skladeb "Bordel", "Srdce" a "Nazdar" způsobily explozi mezi první polovinou sálu a rozvášnění fanoušci vytvořili působivý kotel. Na dva týdny staré písně slušný výsledek. Ale ani zbytek skladeb z nahrávky nezapadl a naživo zafungovaly výborně. Velký aplaus si vysloužila i závěrečná "Punk off kha", která se od zbytku lišila ryze punkovým nádechem s prostinkým úsměvným textem.

Následoval křest, kterého se ujala jedna z přítomných divaček, která měla nejblíže narozeniny k tomuto datu. Byla jí tak udělena čest pokřtít novou desku speciálním černým pivem Rituál, který si kapela nechala vyrobit. Zeller pak poděkoval svým věrným fandům za podporu, bez které by tato skvěla deska nevyšla. Za odměnu vyslal do davu nejen zbytek křtícího piva, ale i láhev Jacka Danielse, což přítomní samo sebou hlasitě kvitovali.

Poté přišel čas na starší tvorbu, kterou prezentovaly zejména písně z obou částí sadistického disca. Nechyběly tak hity jako "Sado Disco", "Travič vody" či "Nenávist". Z prvních dvou desek pak zazněly "Bratře nedovol", "Kopem, kopem", "Bastard", "Měl bych tě sejmout" a "Czeko", přičemž během poslední uvedené skočil Zeller mezi rozpumpované diváky, kteří ho po rukou notnou chvíli nosili nad svými hlavami.

Kapela svým přístupem skutečně dokázala vytvořit kmen. Hutná atmosféra koncertu nasákla divákům do kůže a lze jen pochybovat, že se ten večer někdo necítil být členem kmenu. Kmenu Cocotte Minute. Trička a další doplňky s logem skupiny se prodávaly závratnou rychlostí a i prodej fyzických CD ten večer dával zapomenout, že existuje nějaká hudební krize. Cocotti odvedli dobrou práci a právem mají takto oddané fanoušky, kteří i po delší nečinnosti kapely dokázali počkat a uchovat jim věrnost. Akropole se o tom přesvědčila, neboť takový bordel už dlouho nezažila a možná nezažije.